Alkoholik

Jani super drzim palce a sem tam sa ozvi

Díky Katuš,já tu občas čtu,ale tedˇjsem neměla moc čas psát.

Ahoj Jani, taky jsem naposledy nepila skoro dva měsíce, a ty depky mě dohnaly. Šla jsem si i zaběhat, ale nálada se nezlepšila. Tak jsem to "vyřešila" vínem, ale ani to mi nepomohlo. Tak buď statečná a přeju ať to brzy přejde. Snaž se zaměstnat hlavu, abys nemyslela na to, že ti je smutno. Třeba koukni na film nebo si vem knížku. Drž se

No je to fakt, že Antabus mi pomohl obrovsky. Bylo to i príma vzít to tak jako obřadně, dvakrát týdně jsem si ho ve sklenici rozpustil a vypil ho s pocitem čarodějnýho nápoje, co mi zabrání vletět do alkoholu. Pět měsíců v bezpečných mantilech, pak ještě sem tam před "akcí". Teď už si myslím, že záklopka zapadla a tak ho neberu, ten rok nepití za chvilku uteče - tak si studuju, co tu o svých pocitech píše Katarína a pěkně se mi do mozku vpaluje Pertova odpověď:

"Tobě to dalo akorát větší pauzu klidu, aby to mohlo znovu pořádně zaútočit."

a: "Za další rok budeš ve větší pohodě než teď."

Dřív jsem dva týdny abstinence slavil pořádnou pitkou. Pak dva měsíce. Pak jednou i tři... a vždy se zřítil zase do těch kocovin. Pak přišly ale deprese, černý stavy. A od tý doby, co nepiju žádný takový psycho nezaznělo, vůbec, ani jednou.

Já vím, že tam někde je čertík, ponoukač. Dobrý ho je zazdít, obezdít. A když bude třeba, tak po tom Antabasu sáhnout znova.

Som blázen..som alkáč..plačem..Sochaŕ ahoj.

To nebezpečný hrabání se v myšlenkách a jak se nehrabat? se spojí se zvědavostí- jak na tom vlastně jsem? Jsem opravdu ten alkoholik? Jsem alkoholička, jo nebo ne? No a je to, to pomalu zas nasedáš na tobogan-dnes si říkám NAŠTĚSTÍ mi bylo fakt blbě. Ten třas myšlenek, oslabení, to, že se z člověka stává fakt třtina, troska, trouba, blb.
Jo a že trpí. Je to utrpení bejt alkoholik-a pít.

Naprostý souhlas, Sochaři. Hlavně s poslední větou...

Ale ja žijem!!!sakra...nepoddám sa.nikdy!nikdy Karolínka...

Jana napsal:
Ahojky všíchni,tak mám za sebou víc jak 6 týdnů nepití,do Aček chodím každý týden a těším se tam.Jen pořád ty propady nálady a špatný spánek.....
Jen ty depky co přijdou a začne mi být psychicky zle.No ale myslím ,že to snad přejde....


Ahoj, no časem se to snad zlepší, ale spoléhat se na to nemůžeš... U mě se propady nálad a špatný spánek vyskytují i po dvou letech abstinence. Samozřejmě nejsou to už tak brutální propady, ale i tak to stačí, aby člověk trudnomyslněl... No s tím se hold musí i trochu počítat a jet chvíli na autopilota s tím, že bude zase líp.
První týdny v léčebně jsem naspal taky jenom tři hoďky denně a pak fungoval.. a šlo to .
Nebo si vzpomenu na ty lidi co jsem s něma byl na psychině co byli v těžký depresi a dostávali každý ráno elektrošoky a celý den jen tak seděli a koukali do jednoho místa...tak na tom nejsme zas tak špatně, protože ta deprese co nás občas přepadá je lehká a dá se zvládnout bez medikace. I ten spánek se časem upraví, já třeba v současné době se budím kolem 2:00 a už neusnu...tak to moc neřeším a chodím běhat no a krásně si při tom provětrám hlavu a třeba poděkuji za další krásné střízlivé ráno.
No myslím si, že by jsi si potřebovala najít nějaký způsob psychické relaxace, který ti bude vyhovovat. Třeba dr. Nešpor to ve svých publikacích hodně doporučuje.

Ano, najít si klidnější zázemí, odkud s tím vším bojovat. Vybudovat v životě takovou pevnost-podařilo se mi změnit zaměstnání, který bylo, co se týče pití ohromně rizikový-koncerty, oslavy, vernisáže, večírky, neustálý cestování. Tím ubylo spouštěčů. Přesně podle Nešpora a jiných-ty měsíce klidu na Antabusu mi pomohly vytipovat spouštěče, ke kterým patřili ovšem i nejlepší kamarádi. Spojilo se to s něčím, jako je nějaká ta pozdní puberta, či co-pochopení, že některý věci byly zajímavý zamlada, teď už ne. Najít sílu se odstřihnout. V tom pomohl fakt, který mě i dnes občas naplňuje úžasem i radostí, totiž, že ten střízlivej život je prostě zajímavější. Víc vidím, víc se dozvídám. Ten chlast není ztráta, byl to omyl, špatná kolej, cesta do nikam. V tom pomohlo detailní doprovázení blízkých lidí do pekla za živa, do jejich smrti. Ten chlast je odpornej, je to s ním takový celý ublemtaný,prolhaný, nemocný. Alkoholik, který pije zažívá stavy strašný slabosti, výbuchy zoufalství, vytřeštěnost, sám cítí, jak se mění ve zrůdu. Pochcává se. Alkoholik, který nepije má sem tam nějaký zhupy, nespavosti, nějaký bolístky. Hm, hm, copak je asi lepší. No, odpověď je jen jedna.