Alkoholik

Nic jsem si zle nevyložila, Katarino, zprávu jsem pochopila zcela...jen lehká sebeironie (no budu muset začít používat emotikony…)

aha tak potom hadam vsetko v pohode:)

Všechno je v pohodě, to je jasný Tady dusno nepotřebujeme, já sem chodím pro pohodu, i když někdy je ouvej v reálu. Hezký večer

Kleris napsal:
....
Moc by mě zajímalo, co vám léčebna přinesla. Často slýchávám, že se tam s lidmi příliš „nepracuje“. A trochu pochybuji, že mě 3-měsíční izolace vykoupí. Následně se vrátím do prázdného bytu, nanovo začnou stresy (rodina, práce atd…prostě život)…co já si asi počnu? Nikoho u sebe nemám, nikoho, kdo by řekl: to je fuj – to nedělej! Samota mi zpravidla nevadí, osamělost ano – váže na sebe komplikace.

Zbývá mi jeden velký úkol – obeznámit s tím okolí......

S lidmi se v léčebně pracuje né že né, odlišný je charakter "péče" - záleží ve které léčebně budeš, já jsem měl například režimovou terapii, si myslím, že pro A-čka se používá asi nejvíc.
Na terapiích by jsi si měla udělat jasno ve vztahu sama k sobě a ve vztahu k okolí. Zpracovávají se proto různé koláže, které pak na skupině probereš a....hlavně...pochopíš spoustu věcí, co se ti v životě staly a třeba i proč - a získáš na problémy jiný náhled (minimálně) - povaha se asi změnit nedá, ale můžeš se naučit sama sebe akceptovat.
Důležité asi je, že z toho svého mikrosvěta, kde se teď utápíš v alkoholu a nevidíš dál než..třeba do místní večerky, dostaneš úplně do jiného prostředí (terapeutická komunita - tam něco jako samota neexistuje ) a budeš mít konečně příležitost a dooost času přehodnotit svůj život BEZ jakýchkoli vlivů původního prostředí kde žiješ, pracuješ, piješ....a to je důležité.
Jinak s tím obeznámením okolí s pitím většinou bývají terapeutické úkoly na propustkách.

Pavel

Ahoj Pavle, díky za tu zevrubnou stať. Zní to velmi povzbudivě. Též mě čeká pobyt na režimovém odd… Líbí se mi, jak se to tu tak hezky dělí na léčebno-pesimisty, léčebno-skeptiky a léčebno-optimisty. Zkrátka, co člověk, to individualita…

No, boli tu názory, že liečebňa je láger.

Co se režimu týká, tak mi léčebna přípomínala pionýrský tábor.
Kvalitu terapií nebudu rozebírat.

Myslím, že je to obecně hůře snesitelný pro lidi, kteří tam jdou, pročež jsou někým přinuceni (což je de facto pochopitelný) – to se mě netýká…nechám se pro mě za mě zavřít i do lágru, pokud to pomůže (nežije se mi zrovna jak v pohádce poslední dobou…řekla bych, že už to horší být nemůže – ale nechci se rouhat…).

Kleris napsal:
Ahoj Pavle, díky za tu zevrubnou stať. Zní to velmi povzbudivě. Též mě čeká pobyt na režimovém odd… Líbí se mi, jak se to tu tak hezky dělí na léčebno-pesimisty, léčebno-skeptiky a léčebno-optimisty. Zkrátka, co člověk, to individualita…

Hodně záleží do jakého "ústavu" míříš, od toho se asi odvíjí kvalita terapií a přístup personálu k pacientům.
Taky jsem tam byl immerwäre nasr... ... ale byli tam i tací co si ten pobyt vyloženě užívali a léčbu si prodlužovali.
Terapie jako takové - jak ty venku tak ty ústavní - nejsou procházka "růžovým sadem" to jsou "krev pot a slzy" tam se člověk podívá sám sobě do tváře a to někteří neustojí a odcházejí..ukončují léčbu a to je škoda, člověk musí třeba znovu prožít nějakou bolest nebo akceptovat svoje špatné vlastnosti, aby došlo k uzdravení.
Všechno to co jsem tam prožil, jak na terapiích tak i jinde, tak se ve mě "rozkládalo" ještě dlouho po skončení léčby a dalo se na tom stavět léčba je asi takový ten "kámen úhelný".
Ten režim tam je prostě na "závisláky" nutný - to jinak nejde ale na to si časem zvykneš
A jako plus tam potkáš spoustu zajímavých lidí - kde jinde by se ti to poštěstilo
A pořád ještě je ta léčba placená pojišťovnou a poběží ti předpokládám nemocenská. Negativum je, že zaměstnavatel bude vědět kde jsi...ale většinou to tak bývá, že už něco tuší, nebo ví a zaručeně by na to stejně časem přišel, protože nad pitím nemáš kontrolu, nebo ji máš zredukovanou a časem ji ztratíš stejně úplně.

Prosím nepije tři dny a je hrozně vím že to tak bývá