Alkoholik

A kolik času je potřeba na obnovení důvěry?
Myslím, že je to otázka času.
Zároveň záleží na tom, zda to co slíbíš, dodržíš...
Pokud něco slíbíš a nedodržíš, bohužel nedůvěra se prohlubuje.

Gábino, prostě to tak je. Oba rodiče pili, pamatuju je v různých fázích. Kdyyž táta, tak to bylo třeba nepříjemný, někdy ale i legrační, snad i docela zábavný, prostě to šlo.
Když máma, tak i když se zrovna nic moc nedělo, bylo to pro malýho kluka otřesení veškerý jistoty.
Svět byl hned podivnej, nepřátelskej.

Jo rozumím začínám si to srovnávat v hlavě, včera jsem zvládla nákup. Nekoupila žádné víno nic, přijela domů poseděla s dětma, bylo to milé.
Hlavně dnes ráno jsem měla pocit takového něčeho fajn, žádný stres, křik, nervozita, prostě klid, nedala jsem si nic tři dny vím, že to je prd, ale ráno mi bylo krásně. Děsím se večerů a víkendů a návštěv, toho jak uslyším prosím Tě si dej s námi. A proč si nedáš? Ty nechceš ani malou skleničku??? Stalo se Ti něco???
Ale na tohle funguje asi jenom vůle, co? Tak vzhůru do dalšího dne. Pevnou vůli všem.

Ahoj Gábi, jsem jako ty, vinař, víno proti stresu, víno do pohody, nejdřív pátky a víkendy, pak ob den, pak skoro denně. Je to opravdu jen zvyk, ZLO- zvyk. Vydrž to, první tři týdny jsou asi kritické. Pak si uděláš jiné zvyky a postupně zjistíš, že to opravdu nepotřebuješ. Já to vydržela na x- tý pokus, vždy mě nahlodal červíček- však v pátek dvě skleničky nemůžou škodit, tak pijou všichni. Jenže u mě dokud je v té flašce něco, tak slina je a brzda žádná, do 14 dnů to bylo zpátky všechno. Ten x- tý pokus vydržel skoro 3 měsíce, tedy spíš 2,5 , ale posunulo mě to totálně jinam. Porušila jsem to, chtěla jsem zapít svého tátu. Nebylo to k ničemu, ale utla jsem to a teď 22 dní. Zatím. Věřím si. Užívej si ty krásné chvíle s dětma a sama se sebou. Jak jsem chtěla být pořád trochu piclá, tak teď mi nejvíc dělá dobře ten pocit čisté hlavy.

Ahoj všichni,

Ahoj holky, to, co tu píšete, to je přesné, mám a měla jsem to podobně. Jsem bez pití od vánoc a napřed špatně, výčitky, blbé sny... Ale nejvíc mi pomáhá sem psát, teď jsem šla od autobusu a místo na to, že mám chuť se napít a spláchnout den, jsem myslela na to, co bych sem napsala - takže ÚSPĚCH Ty tři týdny jsem si všechno dopodrobna plánovala - taky jsem se bála reakcí okolí.

Jen mám problém, můj spolubydla si tu klidně popíjí, leze mi tím na nrvy

Holky, vydržme, bude líp

Ahojky po víkendu.
Irenko moje slova taky jsem přišla na to, že se těším sem napsat, ale já ráno, když dorazím do práce.
Víkende jsem zvládla krásně a každý den si připadám silnější. V pátek to doperlil můj muž, když se připil, pozorovala jsem ho a čím dál víc mi to přišlo hnusnější a o to víc jsem se snažila trávit čas a milou společnost s dětma. Dokonce můj mladší synek mi v pátek večer nachystal vanu a ráno uvařil kávu, bylo to moc milé. Taky se musím pochválit, že se snažím s nima víc mluvit a nekřičet. Chce to sebezapření a trpělivost, ale je mi fakt lépe. Myslím, že nejšílenější je první týden to má člověk pocit, že je na jiné planetě. Každý den bez promile je krásný den. Držte se.

Vnimal som to uplne rovnako, ten prvy tyzden bol pre mna narocny, hrozny nezvyk. Najma cez vikend som odrazu nevedel, co robit. Ale potom, ked som zistil, ze to ide aj bez alkoholickych napojov, tak sa situacia zlepsila

Drzim palce Gabina, len tak dalej!

Gábi mám hroznou radost. Hledala jsem tvůj odkaz, protože jsem měla strach, že to víkend zazdil.
Já dnes 26 dní. To půjde. Irenko taky super. Moc se mi líbilo, co napsal Roman, co jim jedna Dr. opakovala" život je krásný a zajímavý.".

Ten střízlivý život je opravdu zajímavější.To mi ten rok nepití dal-tohle vědomí, který pro mne vlastně bylo úplně nový a osvobozující.
Pamatuju, jak jsem žasnul, že jsem měsíc v kuse a dva měsíce v kuse... nic nepožil a jak to jde! A bylo mi líp a líp.
Samozřejmě, když člověk nechodí třeba po hospodách a večírcích a nechudáčkuje, že on nemůže a oni jo-to je ta z prvních fází, to truchlení a sebelítost, to přejde.
A pamatuju, jak jsem tu střízlivost objevoval, jako dobrodruh novou pevninu a byl z toho nadšený.
Klid a pevnost už jsou celkem zpátky, po tom, jak se učeně říká "relapsu" před 4. lednem a jak tu kdesi psal Forest, ta kocovina a nejistota a zmatení a špatna trvaj dny a týdny.
Ale už jsem zpátky a těším se ze střízlivosti. A zítra mě kámoš vezme zas na tu terapii, to mám totiž protekci, byl v jedný tvrdý léčebně a jako abstinující tam občas může na cvičení vzít "hosta". Tak se těším: Abstinuju, dobře žiju!-a-Střízliv zůstat, to je základ!, budeme pokřikovat.
A slogany, jak jsem tu vyčetl někde od Ja jsou původně skotské bojové úovely, tak jo!
A když někdy přemýšlím, jak se mi to stalo, že jsem se zas namazal, přestože mi ve střízlivosti bylo tak fajn, napadá mě jediný-prostě jsem na to přestal myslet, přestal jsem koukat i na Forum, nikam k AA nechodil, v tom dobrým životě jsem prostě zapomněl, že jsem-opilec.

Je to stejne silene,jak clovek muze skoncit ve fszi,ze poskakuje a pokrikuje slogany jsem si to predstavil a je to komicke (nemyslim to zle,jako rypani to ne) jen nebim zda bych se tady toho ucastnil,uz tak nekdy o sobe dost pochybuji zda jsem normalni (spis ne) a toto by tomu asi moc nepridalo..to bych se sel radeji asi fakt ozrat ))) (ssmozrejme ze ne ber me s nadsazkou) preju dalsi rok abstinence!! a pokriku co hrdlo raci