Alkoholik

Mirka napsal:
Zdravím vás.Chodívala jsem na toto fórum každý den snažila jsem se držet pak sem přestala chodit a spadla do toho znovu.Asi "to sama nedokážu".
"Vitaj späť!"

(...si v známom
→ rekonvalescenčnom úli...)

Ahoj Mirko, tak se oklepej a zkus to znovu! Budu držet palce...

Ahoj Mirko,
jak dlouho si to zvládla bez pití?
Já jsem dnes přežila svůj první den
Zní to hrozně a ani nevím, kolikrát už...ale nevdávám to.
Hezky to napsala Šantal: s pokorou a važme si všeho..není to samozřejmost.

Ahojte všichni,
tady jsem narazila na článek, je to trochu duchařský, ale po tom mym poslednim extempóre, jak jsem tu psala, mě přesně tohle napadlo:

veksvetla.cz/duchovni-dusledky-piti-alkoholu/

Já ted bojuju s tim, jak si odpustit co jsem udělala opilá....
Zvládl jste to někdo?
Díky!
R

za mě Rachel....
já to zatím nezvládla a nemůžu to ani nahlas vyslovit..co jsem všechno v opilosti provedla...
stydím se na to jen pomyslet, ale snažím se to příjmout, že to holt ke mě už patří.
Moje mamča( která už nežije)mi vždycky říkala, že se mám chovat tak...abych se ráno nestyděla vylézt z postele..a na to si vždycky vzpomenu.
Nesplnila jsem to, ale snažím se, aby to bylo aspoň TEĎ

No umím si představit, co jste provedly Taky mám "pestrý rejstřík". Holky ale ono to vyšumí, ostatní alkáči to překonají a já už třeba vidím výsledky nepití. Okolí si mě začíná vážit a berou to tak, že jsem teď hodná, zodpovědná. V práci, doma i v těch hospodách. Baví se teď na účet dalších. A to nepiju pouhé dva měsíce. Takže hlavu vzhůru, zbytečně se netrapte, udělejte tlustou čáru a úsměv na rty

Jasně, že hlavu vzhůru
Beru to, jako novou šanci.
Já měla to štěstí...že jsem nikdy neměla nějaké vážnější zranění, nepřišla kvůli chlastu o práci, nikoho nezranila.
Nějak jsem tím proplula.
Ale na druhou stranu, ty vzpomínky na ty moje průšvihy...mě aspoň brzdí..se opíjet.
Takže i to je k něčemu dobrý
Krásné sny

No já se dámy moc nesměju bohužel, i když, má se to brát s nadhledem a poslední dny se mi to docela daří. Dá se říct, že jsem kuli chlastu přišla o přítele. No neni to tak jednoznačný, protože ten chlast byl u mě spíš důsledek než příčina. A asi bych už s nim žít nechtěla, ale byla jsem s nim 9 let a přece jenom to už je nějaká doba.
Nejvíc ze všeho mě doslova děsí ty vokna, tohle už nikdy nechci!
Vokno je strašná věc. Cejtim to přesně jak píšou v tom článku, že mi odejde duše a nastoupí místo ní hnusný zlý duchové co jsou potom přitahováni temnotou. A já dělam ty věci. jsem to potom ještě pořád já? nebo nejsem to já?

veksvetla.cz/duchovni-dusledky-piti-alkoholu/

Mám skeptický prístup ku všetkému vrátane takýchto "alternatívnych" webov, ale na tom článku niečo môže byť... Kto vie. Vlastne som večer na ňom preklikával ďalšie a ďalšie články, zvlášť to veľké NDE bolo zaujímavé.

PS: "Hvězdu na čele máš, barvu žlutou má..."

Že jsem se spustil, to bych si odpustil, že jsem se u toho vylil, to mě drásá-zas je to o tom, že alkohol je pro někoho občas možný, pro někoho ne. I církev dovolovala karnevaly, kde se jednou za čas společnost uvolnila, třeštění i dost nevázaný bylo povoleno. Uvolnění šroubu...V antice dionýská mystéria, kde se spořádaní občané zlili a páchali-řekněme promiskuitní alotria. Čas od času, jinak museli pracovat a střežit se a být připravení na nepřátelský nájezd, jinak by prostě pomřeli.
V čase nonstopů a večerek, drog lehce k dostání, apod., kdy se každý nás může v krátké době úspěšně vypít, tak, že se z něj stane otevřené nádoba, řek bych i popelnice pro duchy - a nikdo okolo to nezastaví, pokud ty nechceš-je tenhle dost duchařský článek výstižným a realistickým popisem bolestivý cesty do nikam. Jsem si to uložil.