Alkoholik

Ono je to v podstatě jednoduchý,pokud se napiju,tak konec,já nemám šanci pít "tak trochu",mě po jedné skleničce mozek přecvakne a jedu.V tom mám jasno.Tehle pocit,a to už si nemůžu dát,to jsem měla ze začátku v léčebně taky,ale naprosto to přešlo.Ber to jako výhodu,míň utratíš,vždycky budeš vědět co děláš,můžeš řídit....Jo tak se to dá srovnat s cukrovkou,ale to si člověk nevybral dobrovolně,ale my ano.Máš to těžší v tom,že jsi mladá a víc někam chodíš a prostě všichni pijou.Tohle řešilo v leč. hodně mladých holek a to se týkalo i fetu,ale po čase zjistily,že je s nimi poutalo jen to jediný.Je to všechno u tebe na začátku,takový křehký,ty potřebuješ o tom mluvit s někým kdo je na tom stejně,třeba tady.To je fakt důležitý.Mě asi fakt přecvaklo,ale já to beru jako výhodu. S kamarádkou jsme byly na kole,ona si dala pivo a byla hotová,já džus a jela jsem jak větřík.Já mám tak nějak už ten alkohol spojený s tím strašným co bylo.A tím,že mám děti,které to v té chvíli zasáhlo,tak asi proto takhle uvažuju.Všechno se dola do pořádku a zase to pos...,to radši ta větev.To fakt půjde,uvidíš.

Barčo, protože přestat nechceš, je zbytečné Ti něco psát.Působíme nějak omezeně, nešťastně, my, co nepijeme?Jsme takový tupci, že se týráme zbytečně?jen tak z hecu?Už tady psala Radka i já, že si myslíme, že si děláš z nás srandu, tak se zklidni, třeba se uchlastej, nám je to fuk, nepruď tady.Nejsi in, ale trapka.

Děkuju moc všem za rady a zkušenosti, jsem fakt na začátku, dneska slavím týden, takže vůbec si ten výhled do budoucna neumím představit.. Asi jsem moc nezapadla, tak už vám to tady přenechám, ale děkuju za vyslechnutí a podporu, moc jsem to potřebovala. Mějte se a držte se;)

Báro ,já rozhodně nemám pocit,že sem nepatříš.Jestli si uvědomuješ,že máš problém se závislostí,tak od toho tyto stránky jsou.Možná tvé pochyby o celoživotní abstinenci,jsou o tom,že jsi proti nám mladá.Zase mluvím za sebe,pro mě je celoživotní abstinence přirozenost nutnost,těch pocitů je hodně.Vždy to bude jen a jen o mě,ale mám rodinu a i to je důvod.To ,že máš pochybnosti,to chápu.Ale podle toho co jsi psala,tak jsi na tom stejně jako my,takže pokud budeš pochybovat jestli pít,jestli budeš brát abstinenci jako nutné zlo,tak si v tom holt ještě pár let pochodíš,než na to příjdeš,že to holt jinak nejde.Určitě je v tomto věku se lišit,když pijí všichni kolem.Ale ty máš fakt problém a co ty víš kolik lidí kolem tebe ho má taky,jen si ho nepřiznají.Pokud se sebou chceš opravdu něco dělat,zkus AT ambulanci.Podle mě jsi na tom tak,že to ještě budeš zkoušet.Barčo,klidně se zase ozvi a hlavbě o tom všem hodně přemýšlej.Viděla jsem v léčebně 27 letou holku,která na tom byla psychicky a bohužel i fyzicky dost špatně.Možná,kdyby jsi viděla,jak není schopná si zapamatovat pár vět,nažloutlou tvář,tak by ti možná došlo,že ta doživotní abstinence je pro tebe to nejlepší.Ozvi se

Zdarec Báro,
jestli budeš chtít pokecat, tak dej vědět..
jsme +- v podobným věku

Ahoj Verco nevim zda ma rada bude spravna ci ne ,ale mylsim si ze kazdy znas ma v sobe jiste prirozene zabrany se ,kterymi bojujeme....,ale neni to neco za co by si se mela stydet ci resit tim to zúpusobem....Ja treba kdyz mam mluvit pred vice lidmi zcervenam jak rajcatko a nejsem sama pak se tomu akurat tak zasmeju a to mam vice pripadu ani nevim proc kolikrat zrudnu jak tatar ....Ty by sis mela najit nakou aktivitu , aby jsi nemela myslenky na piti treba neco kde je adrenalin ci naopak joga seraridt si svoji mysl na to dobre ....Vyblbnout se a neresit co si kdo o tobe pomysli!!

Takže 17 dní a všechno v pohodě. Už jsem zvládla první párty, přátelé mě nepodporují a servírky očividně nealkoholické objednávky také nepřijímají, takže mi na stole vždycky přistálo víno místo Coly, ale já jsem se nedala, sice jsem si musela vyslechnout ty narážky jako- S tebou není žádná sranda, To už s tebou příště nikam nepůjdu, Dej si aspoň skleničku... No jako není to jednoduchý, když nemám žádnou podporu. Za svoji závislost se stydím, takže jsem všem řekla, že jen prostě žiju chvíli zdravě. Ale důležitý je, že se držím a zvládla jsem i Svijanské slavnosti. Což pro mě jako milovníka této značky nebylo snadné. Je mi fajn, nemám na pití chuť a jsem na sebe pyšná, tak doufám, že jste na tom všichni stejně;)

Ahoj Barčo,jsem ráda,že tě tady vidím.Chci ti poradit jedno,spolehni se sama na sebe.Určitě je dobré a potřebné mít někoho,komu se můžeš svěřit,kdo tě podpoří.V léčebně byli lidi tvého věku hlavně závislí na drogách a jim se rozhozhodně doporučuje změnit přátelé,partu.Ono se to samozřejmě platí pro všechny i na nás alkoholiky.Ano mohla by jsi to těm lidem říct,pokud ti jinak vyhovují jako kamarádi,jen s nima nechceš pít,to musíš zvážit sama,jestli je to jen o alkoholu nebo je tam ještě něco navíc.Zažila jsem v léčebně dva případy,kdy se ta otevřenost i nevyplatila.Jedné holce,která to přiznala,dva ,no necházím vhodné slovo,tak alespoň,debilové,nalili do kofoly vodku,no a ona se rozjela,že se po čase dostala do léčby znova.A stalo se to i mé známé,která tam se mnou byla.Nalili jí do čaje víno,ale ona to poznala po čichu.Asi to není o tom jestli mám kolem sebe jen lidi,kteří nepijí,ale lidi,kteří pít nemusí a nebo jen naprosto s mírou.Nevím jestli jsi psala,jestli někam chodíš,ale určitě by jsi měla zkusit At ambulanci,kde máš možnost o všem mluvit.Po čase by tě ta obezřetnost mohla opustit.Jsi fakt na začátku,kdy jsi si uvědomila,že jsi závislá,že se to dá nepít.Ale je k tomu ještě potřeba si uvědomit spoustu věcí.Já jsem svoji závislost,ale někdy je mi hrozně z toho co bylo,co všechno jsem prošvihla,co se mnou zažily moje děti. Zkus si uvědomit,když ti někdo nabízí,co by to s tebou zase udělalo .Přeju ti dál hodně sil,ale fakt v tom nebuď sama,mě osobně se to několikrát nevyplatilo.Zase se ozvi !!!

3 týdny za mnou!:)Chtěla bych vás teď poprosit o radu ohledně svého bratra.Když teď nepiju, trápí mě to víc než předtím, kdy jsem na tom byla stejně. On pije každý den, trochu cítím vinu, že je to kvůli mě. Jsem jeho starší sestra a viděl to u mě, dokonce jsme spolu i kradli flašky rodičům nebo jezdili často do Makra pro kartony piv. Už dříve mu zjistili poškození jater, zatím mírné, ale doporučili mu abstinenci. Jenže on pije čím dál víc. Nebo aspoň mám ten pocit.Já už nějaký čas nebydlím u rodičů, ale často tam jezdím třeba na 2 dny. On s nima bydlí stále, je mu 20 let. Slyším z jeho pokoje vždycky už po ránu lupnutí při otevírání plechovky s pivem. Pokoj má plný flašek, pije je stále rodičům. Prostě pije moc a zdá se mi že víc a víc. Našim je to jedno, oni byli vždycky tak trochu stranou a my se nějakým způsobem museli najít sami. Já když jsem byla v nejhorším a oni to věděli, jediný co udělali bylo, že ty vypitý flašky co jsem schovávala dali k ostatnímu skelnýmu odpadu, tak aby mi bylo trapně, že to vědí. No a jednou jsem dostala k Vánocům knihu o alkoholismu. To je celý, naši s náma nikdy nemluvili o žádným problému. a teď je na tom bratr tak jak je. Nedodělal ani střední školu, nemá vůbec žádné přátele, nevychází vůbec ze svého pokoje..Já mu nechci dávat nějaké přednášky, nechci se nad něj povyšovat a něco mu radit. Chci jen aby to aspoň prostě omezil. Ale jak na to?

Báro,to opravdu není tvoje vina,že tvůj bratr pije.Můj muž se mnou kdysi,kdysi kupoval sem tam láhev dobrého vína a z něj alkoholik není a ze mě je.Zřejmě máte asi společné téma co se týká vašich rodičů.Oba si potřebujete,já tomu někdy říkám vytunit mozek.To máte asi dost společný problém.A snad jsi to tady četla několikrát,že "to" omezit nejde.To jako,že by si brácha otevřel první pivo ,ne v 8,ale v 10.Dej se do kupy sama a pak možná...Podařilo se mi, po roce nekonečných rozhovorů,dostat do léčebny kamarádku,která je tam už 2,5 měsíce a konečně se mi dává za pravdu,že když se znova dostává do svého hnusného dětsví,znova si tu bolest odžije,ale hlavně se učí jít dál,a nechat to už za sebou,tak jí začíná být konečně dobře.Ale jen omezit,to fakt nefunguje,věř mi.