Alkoholik

Já si myslím,že to neznamená nic.Já mám vše a stejně piju ,ale tajně.A nevím ani proč.Nemám nikoho komu bych se svěřila,ale zatím to neni nic vážnýho.Jen jsem u vnitř prázdná a nevím co stím. napiš na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Ivi,musim rict, ze se drzim a jde to docela fajn...vcera jsem sice byla cely den protivna jak blazen, citila jsem to na sobe, ale i pres to...citim se dobre Pred chvilkou jsem byla s pritelem na veceri a dala si male pivo...to vis, ze mam chut si dat tedka jeste, ale nedam, vydrzim to vim, ze nikdy asi neprestanu uplne, mam rada pivo...jen se musim naucit ovladat a nepit jak bezedna studna, jak jsem si dala tri ctyri kousky,tak uz jsem to do sebe lila jako vodu a vetsinou prechazela na tvrde. Ale z toho uz jsem snad vylecena, nechci zazit znovu ty stavy,ktere jsem popisovala...uz nikdy.

Taky jsem milovala / miluju pivo
Hlavně u ohniště, když opíkáme buřty to je pro mě fakt nepopsatelně šílený. Sedět tam bez pivka, když k tomu to přece patří. Ale vím, že kdybych si dala jedno, tak si dám víc. Z principu když si dám jedno, proč ne víc? Když už, tak už.....
Ale pak mám z toho všeho hrozný psycha a už netoužím po tom, mít ty hnusný stavy. Šílený, děsivý, nepopsatelný...
Takže ZATÍM nepiju a nemám takový psycho stavy. Což za to stojí...

Když víš, že nepřestaneš nikdy pít, je zbytečné Ti něco radit, pomáhat Ti.Včera jedno malé, dnes velké, zítra vše při starém.Vzhůru k demenci, smrti, .......

Libo, nedivim se tvemu nazoru, jak jsi mi ho napsala...Ja jen upresnim, nechci uz se nikdy ozrat a nikdy zazit zadnou silenou depresi a ten stav...Jen si myslim, ze kdyz si stanovim nejake hranice, pres ktere nikdy, ale opravdu nikdy nepujdu, co se piti tyce, tak by to mohlo fungovat. Je to ted o moji silne vuli a ja se momentalne citim dost silna na to, abych to dokazala. Snad mi to vydrzi. Tyhle stranky a procitani vsech prispevku dalsich uzivatelu, jak je na tom kdo spatne a jak to kdo zvlada - tohle vsechno mi moc pomohlo, abych se nad sebou opravdu zamyslela, jaky jsem vedla zivot a jaky ho chci vest dal...nebyt alkoholu,tak muzu rict,ze jsem 100 procentne stastny clovek, ve vsech ohledech. To vis ze starosti enjake jsou a i prijdou dalsi,ale vim, ze chlastem je nevyresim a jen si dalsi pridelam. Acka tady porad hledam, nejakou skupinku, kde se i se svoji anglictinou domluvim, uz mam i nejake tipy. Vim, ze porad nemam vyhrano a potrebuji o tom mluvit, dostat to ze sebe a citit podporu, ze mi nekdo opravdu rozumi. Tady ji citim, i pres tvuj nazor, ktery respektuji a nedivim se mu. Byt v jine pozici asi bych to napsala stejne jako ty.

Kočko, ani nevíš, jak bych Ti přála pít tak, jak si určíš, jestliže jsi alkoholička, nedokážeš to, na to vem jed, zkoušelo to tisíce lidí, nedokázalo to.Pevná vůle zmizí po druhém pivu.Možná po prvním.

Jak píše Líba, prostě to nejde, ale asi si to ještě potřebuješ vyzkoušet. Taky jsem to dělala a prostě to nejde. Taky jen jednu na,no to bylo vpodstatě jedno na co a už to jelo. A flaška byla pryč.

Ahojte holky, jen chci napsat, ze jsem si vcera stahla nejake cviceni, posilovani a aerobic a dneska jsem zacla...a ted jsme s pritelem dokoukali film a ja si u nej dala kapucino a pak pila jen vodu, ani jsem nemela chut na pivo (mela, ale nedala :-D )... vim, ze to je teprve zacatek a ani nemuzu rict, ze by se moje psychika nejak vyrazne zlepsila (to asi bude ten beh na dlouhou trat), ale mam z toho dobry pocit, myslim, ze to pujde. Ja vim, je asi hodne lidi, co to takhle zkouselo a stejne nakonec podlehli... mozna i ja budu patrit mezi ne, ale zatim nepatrim chci to dokazat hlavne sobe. Dobrou noc.

Ahoj Verčo, jsem ráda, že ses připojila se svým příběhem, protože se v tom taky trochu vidim, a sdílim s tebou tu lásku k pivu:)No ale k těm hranicím-já jsem si je stanovila a bylo to nejdřív kvůli ranní kocovině, prostě jsem přesně věděla kde je mez a ráno nic neucítím. Tohle u mě fungovalo naprosto spolehlivě, já v minulosti zažila tak nepředstavitelně štrašný kocoviny, že nikdy bych tuhle mez nepřekročila a ani jsem to nikdy neudělala. Ani na akcích, když jsem měla vážně žízeň a chuť. Jenže tahle hranice byla vratká, dala se snadno posunout. Třeba jsem se předtím a potom víc najedla, nebo jsem víc tančila a všechno vypotila, no a když už bylo nejhůř, šla jsem se vyzvracet abych to ze sebe dostala. tohle všechno fungovalo a já mohla v klidu pít. Jenže pak už jsem se nad sebou začala zamýšlet a rozhodla se tu hranici stanovit tak aby nepřekročila o moc tu únosnou denní dávku, prostě aby mi to nedělalo v těle paseku. Ten limit byl 2 piva, přes to prostě vlak nejel, ty jsem si dala vždycky a ty 2 piva byla i má kocovinová hranice. Dlouho jsem to takhle vydržela, fungovalo to a nikdy jsem neměla potřebu dát si víc. Tvrdej nikdy nepiju, to se mi prostě hnusí, takže problém na jeho přechod jsem nikdy řešit nemusela. No ale po nějaký době mi ty 2 piva prostě přestaly stačit. Znáš to, třeba bylo horko, nebo prostě chytneš slinu, jseš přecpaná a necejtíš ho v sobě...no prostě jsem si občas dala ty piva 3....víc to nikdy nebylo protože to už bych opravdu riskovala kocovinu a to prostě neudělám...ale tohle byl ten první alarmující moment...to zvýšení tolerance a potřeba přidat si tam to jedno pivko...V zimě to bylo spíš dobrý vínko, ale u něj to bylo úplně stejný, platily naprosto stejný pravidla a byly stanoveny hranice...no a jestli s četla mojí story, tak jsem skončila s lahví vína denně. Bez kocovin, takže bych to klidně mohla ještě nevyšovat...Já přestala kvůli obavě o své zdraví, chtěla jsem nechat ty játra zregenoravat ten měsíc který potřebují...no ale teď už nepiju skoro 2 měsíce a je to fajn...Jak už jsem psala, nevím co bude dál, ale teď je mi bez pití prostě dobře. Ty si zhodnoť svoji situaci, poslechni si tady rady zkušenějších a rozhodni se co budeš se sebou dělat. Důležitý je mít cíl a jít k němu příjemnou cestou. Nestresovat se, nepřidělávat si problémy. Ty se znáš nejlíp a nejlíp víš co je pro tebe to pravý. Tak se drž a dej vědět jak se máš:)

Ahoj Barco, v tom posunovani hranic mas naprostou pravdu...ted jsem mela dva dny volno,tak jsme sli s pritelem ven...mela jsem docela obavu, ale nakonec jsem si opravdu dala jen ty svoje dve cerne pivka. Normalne bych s nim drzela krok,vzdycky jsem to tak delala, on zatim vypil 4 a pak si dal jeste doma...ja uz jsem si doma nic nedala. Predtim jsem ale mela jedno pivo doma, protoze jsem si volala s mamkou a to si s ni vzdycky jedno pivko dam, pres Skype. To uz me mrzelo, ze jsem to porusila...vcera jsem si dala taky dve doma, ale ted si dam dva dny pauzu, ani jedno! At si moje telicko zvyka taky odpocivat Ve stredu si budu volat zase s mamkou :-D ale uz zadne porusovani, pekne tvrde na sebe :-D I kdyz tvrde - to bych mela prestat uplne. Ale libi se mi to, nevstavat s kocovinou, nezaspavat do prace, uzivat si ten den opravdove, ne jeste v jakemsi opojeni... To jsi teda fakt dobra, ze to takhle zvladas, tak ti drzim palecky at ti to vydrzi, ja verim, ze urcite vydrzis