Alkoholik

jé, to je tak super pocit, po několikadenním absťáku odnést všechny láhve do popelnice, uklidit si byt, osprchovat se, umýt si vlasy, dát na ně vlasovou masku, oholit si nohy a podpaží, vyčisti si pořádně zuby, natřít se tělovým mlékem,udělat si manikúru a pedikúru, zapálit aromalampu, udělat si něco zdravého dobrého k jídlu, litr bylinkového čaje, usadit se na gauči a pustit si nějaký fajn film....hned se cítím jako lepší člověk:)

další moje motivace, potřebuju se cítit hezká, mám ráda hezké oblečení, vysoké podpatky, opálení, být upravená, ono to sice jde,když člověk pije takhle nárazově, ale bez úplného pití to půjde líp, hlavně mi to na sebevědomí zrovna nepřidává

Když ona ta voda je těžká na otrávený žaludek, ale žízeň veliká, a tak člověk pije, blije......sténá, zuří, .A přítel by si mohl najít Al-anon, zajít tam, koupit si za pár korun literaturu, pochopí, co máme za nemoc, jak se chovat.Moc to pomáhá příbuzným alkoholiků, plno jednoduchých, přitom výborných rad, a tak.A úplně Tě vidím, navoněná, hezčí, a pak že není dobře na světě?Určitě je, ale bez chlastu.

Ahoj Petro, jsem ráda, že si na mě matně vzpomínáš, vede se mi super. Před rokem a pul jsem konečně začala řešit to, co mě přivádělo k pití, svoji panickou poruchu u psychiatra. našla jsem skvělého, dost mě rozebral, vysvětlil a naučil, jak se v krizových situacích chovat.Tolik let jsem se s tím trápila, skrývala to...škoda. Psychika si žádá svoje, myslím, že s tím by mi AA nepomohli / nechci shazovat, proboha / !!!Jsem ráda, že je Ti líp.

Petro,
motivace je to nejdůležitější-vím,o čem mluvím.Buďte šťastná,že máte přítele,který Vám rozumí!
Určitě jste krásná žena,tak si nenechte otrávit život chlastem.Dělejte všechno to,co jste psala-vyhoďte prázdné láhve a věnujte se sama sobě.A hlavně žádné prášky typu neurol atd.-jsou to opravdu jenom oblbováky a snadno s nimi můžete sklouznout k další závislosti.Ze své zkušenosti vím,že to jde i bez nich.
Hodně štěstí!
Helena

Petro,fajn,že se cítíš lépe.Byla jsem opakovaně v léčebně.Pokaždé jsem podlehla svému přesvědčení,že už jsem vyléčená.Můj mozek nebral,a vůbec nechtěl brát,že alkoholismus -recidiující,nevyléčitelná a smrtelná nemoc.musela jsem se o tom přesvědčit,abych si mohla přiznat,že to je pravda.zažila jsem tam spoustu děvčat-všechny jsme měly v první řadě zájem změnit image,změna střihu vlasů,barvy,jinak se začít malovat,začít o sebe pečovat,abychom se mohly přijmout,aby jsme se mohly líbit-vybudovat si tak sebedůvěru,která byla pryč.Hodně,děvčat a žen však skončily JEN U TOHO -JEN U VNĚJŠÍ PROMĚNY.Hodně,jak jsem se později z nich na alkoholismus umřely.TA ZMĚNA KAŽDÉ,KAŽDÉHO SE PŘEDEVŠÍM MUSÍ ODEHRÁT VNITŘNĚ.Alkoholismus každého nemocného je vnitřní onemocnění duše,která nějak trpěla,trpí-ale je to i vnitřní onemocnění lidí egocentricky založených,pyšných a sobeckých,kteří trpí sebedustrukčním pitím.

Člověk nemusí být nejdřív nemocný,aby pak mohl být zdravý
Ale pokud nemá v hlavě srovnané,že naučit se mít rád,je na prvním místě priorit v jeho životě,tak jej čeká nekonečný boj
s nejednou závislostí

Prioritou člověka je mít rád všechny lidi. Pak se bude mít také rád...

Nezlob se na mě, ale moc rád bych viděl důvod, proč bych měl mít rád všechny lidi. 99,99999999999 procent lidí mi je naprosto lhostejných. Ostatní mám rád.

Mojí největší překážkou k úspěšné střízlivosti bylo mé sobectví a ego. I když jsem chvíli nepil, choval jsem se egocentricky, sobecky a staral se pouze o své zájmy. A to i vůči rodině, přátelům i kolegům z práce. Když dnes neustále přemýšlím o tom jak pomocí dalšímu alkoholikovi nebo jinému člověku, jsem šťastný, protože nemusim pitvat vlastní stále ještě nemocnou alkoholickou mysl. Je to pevný základní kámen mé šťastné a trvalé střízlivosti.

Standovi :
Každý si volíme svoji cestu,jak z problému ven.Ty sis zvolil tu svou taky dobrovolně.V rámci očisty tvé duše a mysli,miluješ a máš ze sebe radost,že můžeš pomoci.
Já jsem se naučila(taky nelehká cesta)lidi přijímat takové,jací jsou,ale proto je milovat nemusím
Je několik forem lásky-upředňostňuji tu bezpodmínečnou.
Mi to problém nedělá,ale mému okolí vč.rodiny vůči mě ano
No,každý máme,co si zasloužíme.Tož stále na sobě pracujme,ať
se posuneme o kousíček dále v tom boji s alkoholem