Alkoholik

Petře,mrzí mě že prožíváte takové stresy,ale je jasné že se zrovna nám vyhýbat nebudou.Ale je pro nás těžší se s tím začít vyrovnávat jinak než pitím,ale musíme.A Petře,Vy jste to dokázal i když jak jste psal,jste slintal jak pes.Pořád je pro nás lepší slintat,než si to celé pokazit.Takže,klobouk dolů před Vámi.
Alespoň jedna dobrá zpráva tu dnes na Vás čekala,už tu na nás ženské nejste tak sám.
Moc Vás zdravím a přeji,aby Vás všechny víkendové chmury co nejrychleji opustily.

Petře, díky za přívítání. Byl jsem se teď večer projet na kole a trochu si zase popřemýšlet nad sebou a nad námi. Docela jsem si představil, jak Vám může být a jak se pak člověku může honit hlavou takovéto "proč se trápit nepitím, když to stejně ty moje problémy nevyřeší a budu je mít s pitím i bez něj". A ono to třeba tak opravdu je. Fakt ale taky je, že každý problém má nějaké řešení a i když ho člověk právě nezná, jednou ho může najít. Nebo se jednou problém vyřeší sám. Jenže to "jednou" díky chlastu už přijít nemusí. Prostě si člověk likviduje zadní vrátka.
Všechny Vás obdivuju, jak se držíte. I přes pokušení. Pro dnešek přeji dobrou noc!

Problémy má každý, s alkoholem se nic neřeší, jen oddálí a zhorší.Střízlivý, v klidu se řeší jistě rozumněji.Znám lidi, co zažili tragedie, nejsmutnější věci, přesto abstinují, takže vydržte.

Bludičko, Alfardo děkuji za vzkazy.
Nevím, jestli na mne má tohle forum takový vliv, ale opravdu se mi vše daří snášet lépe než minulý rok, kdy jsem o tomto foru nevěděl a abstinování bylo mnohem těžší než teĎ.
Je to možná tím, že je nás na to více, více možnotí, více příběhů, více zkušeností.Jistým způsobem vás tady nechci zklamat.Cítím povinnost dotáhnout to k nějakému výsledku, kdy si budu moci říci, že jsem z toho nejhoršího venku.

Libo,každý má určitě své problémy, ne každý je však řešil doposud alkoholem.Střízlivě se jistě vše řeší rozumněji,čerstvě abstinujícímu alkoholikovi se to daří řešit trochu obtížněji, ale daří.Takže nám držte palce,zatím se držíme.

Zdravím Vás Petře.
Také jsem už mnohokrát přemýšlela o tomto foru,jak mi asi tak může pomáhat v nepití?Jsou to přece jen písmenka,lidé sice se jménem či přezdívkou,ale bez tváře.Nic o nich nevím a oni neví nic o mě.Každý si tu může napsat co chce,ať lež či pravdu.Ale když si vzpomenu proč a z jakého důvodu jsem na tyto stránky zabrouzdala já?Byl to ostych říci někomu v okolí že piji a přitom strašná potřeba to zakřičet,bezradnost,spousta otázek a vlastně samota.Samota né ta běžná,ale ta naše s naším vlastním vědomím.A asi jsem měla štěstí v neštěstí,že jsem tu našla lidi(Vás jako prvního),kteří mají podobný problém,podobně s tím bojují a myslím si,že nemají proč tu lhát.A to i v případě,že se někomu nevyvede vše tak jak by to bylo správné.A tím jsem chtěla říct,že vím že tu nejde o opravdovou podporu fyzickou,ale psychickou a ta nám,kteří to myslíme opravdu vážně hodně pomáhá.
Takže i za tu nejmenši podporu tady jsem vděčná.
Mějte se moc krásně.

Je to přesně tak. Já jsem vlastně jediný, kdo o mém problému ví. A dobrovolně bych to asi žádnému živému člověku neřekl. Toto fórum a lidi se společným zájmem jsou úžasná motivace. A vůbec se nemusíme znát.
Už 5 dní jsem neměl ani kapku a žádný problém mi to nedělá. To mě dost potěšilo, protože jsem se bál, že opravdu zjistím, že bez toho nemůžu žít. Spíš mám strach, aby mě to naopak příliš neukonejšilo a ze samé radosti jsem to nechtěl zapít. A taky nějak nevím, jaký mám přesně cíl. Ale dle rad Liby na to nemyslím a spíše se raduju z každého dne, který si přičtu než přemýšlet do bude za měsíc.

Bludičko, to jste napsala moc pěkně.
Je to zvláštní, ale opravdu ta psychická pomoc pomáhá.
Vždy, když je mi opravdu těžko (za posledních 14 dní už 2x), vzpomenu si na vás tady na foru a věřte nebo ne, něco mne nakopne a začínám se pomalu probírat.Je to jako by jste tahali za pomyslný provaz a táhli mě zpět k vám.
Samozřejmě ta fyzická opora (manželka , děti) je nenahraditelná, ale jak jsem už psal,oni nepochopí co prožívám, takže vám děkuji a jsme moc rád, že tady jste a doufám že ještě dlouho budete.

Zdravím Alfardo.
To jak jste napsal,že je to pátý den bez pití a jste v poho až z toho máte strach,aby jste to samou radostí nezapil.Tak to je vidět,že jste na stejné vlně a že jste začal s nepitím zavčasu.Já měla totiž ty první dny,teda až přešly absťáky ty samé pocity.Jako bych se měla za každý den úspěchu odměnit.A samozřejmě mě napadla v první řadě sklenka.Ale teď už je to nmohem lepší.
A Vy jste už někdy před tím byl delší dobu bez alkoholu?

Petře děkuji za pochvalu.A máte pravdu,tou hlavní oporou je rodina.Teda když se jí svěříte s problémem třeba jako my dva,a oni jsou ochotni to akceptovat a podporovat nás.To je moc dobré.Ale jako oni nám nemohou ve všem porozumět,tak ani my je nechcem zatěžovat svými pocity a problémy a asi se za ně i podvědomě stydíme.
No a pro tyto chvíle jsme tu my a naše krásné písmenkování a pochopení.

Bludičko, asi máte s tou stejnou vlnou pravdu. Je to nějaký univerzální pocit pijáka, co prožívá první úspěchy . Já jsem spíš dřív nikdy nepil tolik, abych musel přestávat. Ale když si vezmu poslední 3 měsíce zpátky, tak 5 dní bez alkoholu jsem během nich určitě nebyl. Věřím, že jsem to i díky Vám tady na fóru opravdu chytl včas a i když asi takovou tu krutou fyzickou závislost nemám, pocity a chování alkoholika - minimálně začínajícího - ano.