Alkoholik

Petře jsem moc ráda,že jste se ozval.Vím,že se neznáme,ale opravdu mi nejste lhostejný a opravdu s Vámi cítím.Jen my víme ačkoliv se snažíme,jak citlivou máme dušičku a jak je to těžké,aby jsme tím neublížili svým nejbližším.A věřte,že i já se cítím jak to malé dítě a to podání ruky potřebuji a Vy jste byl první kdo mi ji virtuálně podal a moc mi to pomohlo.Takže neváhejte a kdykoliv pište i kdyby se Vám zdálo,že je to ten nejšílenější blábol co jste kdy ze sebe dostal.Jsem ráda,že jste to nevzdal a zůstal a vím,že to budeme mít ještě moc těžké.
Budu na Vás myslet i když vím,že tím moc nepomohu,ale alespoň víte,že tu nejste s tím vším sám.

Dobrý den Bludičko a Petře, pročítám, jak se navzájem podporujete a nějak nenacházím vhodná slova. Moc vám fandím a myslím na vás. Petře, také se mi stalo, že jsem již měla asi 5x rozepsanou zprávu a pak jsem to vymazala. Stala se mi totiž dost nepříjemná věc. Kdysi dávno jsem měla jistou poruchu, závislost, které jsem se zbavila. Nyní jsem zjistila, že jsem se jí nezbavila, jen jsem jí nahradila jinou závislostí, a to za víno. No a teď, když se snažím pití zbavit, tak se začala o slovo hlásit ta původní. Říká se to mu přesmyklá závislost, nebo tak něco. Takže asi budu muset opravdu vyhledat odbornou pomoc. Ještě to ale zkusím a uvidím, zda to zvládnu či ne. Ach jo.

Sisi, není to ostuda vyhledat odbornou pomoc, zbytečně se trápíš, zkoušíš.Čím dřív někam zajdeš, tím lépe.

Líbo, já vím, že to není ostuda, vůbec to takto neberu. V dnešní době je to naprosto normální. Já jsem dokonce s tím prvním problémem u odborníků byla, protože mě to hodně trápilo, dokonce asi u 5. Je to dávno. Měla jsem ale o té problematice nastudováno téměř více než oni, tzn. teorii jsem zvládala naprosto skvěle. Už jsem přesně věděla, kdo mi bude co říkat a postupem času jsem je trochu začala podceňovat. To se mi pak špatně radí. Nakonec jsem se z toho všeho stejně vyhrabala vlastní pomocí, a to, že se to teď po létech klidu přesmyklo v závislost jinou - na víně - jenom potvrzuje, že mám prostě k závislostem sklony. Nicméně se mi zdá, že alespoň v závislosti na alkoholu je u nás více odborníků a pokud se mi to samopomocí nepodaří zvládnout, zkusím se někde poradit a najít pomoc. Souhlasím, žádná ostuda to určitě není. Jen já nejsem ideální klient (pacient)

Sisi, nepíšeš jaký druh závislosti ti v minulosti znepříjemňoval život a z tvého dopisu usuzuji, že to musela být dost nepříjemná závislost, když si ji nahrazovala alkoholem.
Momentálně nejsem taky v úplně nejlepším stavu, abych rozdával rady.Napadla mě jen taková hloupost, zkusit si najít ještě jednu závislost, u které se nebudeš bát jí plně propadnout.
Třeba jen ty pitomé čajové obřady,........je spousta příjemných závislostí, na které když si člověk zvykne, rád je začne vyhledávat.
Ale ber mě s rezervou, ještě jsem se pořádně neoklepal z toho víkendu.
Hlavně se drž.
Budeme se určitě ještě potřebovat.

Ahojky Sisi.
Tak teď nemám slov já.Přesně jak psal Petr,nenapsala si o jakou závislost šlo.Ale samozřejmě o ní psát nemusíš jestliže nechceš,ale naopak jestli budeš mít chuť tak napiš a můžem zkusit to probrat.Sisi,ale jestli budeš přesvědčená o tom,že to sama nezvládneš určitě zkus pomoc vyhledat.Určitě to pro tebe bude lepší než aby si se trápila.Mě když to nepůjde,tak taky půjdu.Vždyť jsme jen lidi a ne stroje,nemůžem se přeprogramovat aby bylo zas vše tak jako dřív.Bylo by to sice jednoduší,ale to by nebyl život.Tak se neboj a udělej pro sebe vše,jen aby si byla v pořádku.Moc ti držím palečky a jsem s tebou.

Ahoj, měla jsem asi od 18 let problémy s poruchou příjmu potravy. Nejdříve mentální anorexie a pak bulimie. Nakonec jsem to zdolala, asi za cca 4 roky. odjela jsem do zahraničí, kde jsem několik let žila, změnila životní styl a dala se do kupy. Tzn., že nedošlo k okamžité náhradě jedné závislosti za druhou, to nastalo až mnohem později. Ale sáhla jsem si tenkrát s tou mentální anorexií docela na dno, vážila jsem asi 42kg, což je při mé výšce dost hrůza. Jak ale říkám, zvládla jsem to, ale tentkrát rozhodně ne díky odborné pomoci psychologů či psychiatrů. Na tu jsem spíše zanevřela, narazila jsem totiž na pěkné pitomce. Možná budu znít teď trochu sarkasticky, ale za to, abych se šla někam vypovídat, tak nepotřebuji platit 500 či více za konzultaci. V tomto směru je toto fórum docela plnohodnotná náhražka. Ale to je jen a jen můj názor a nikomu nevyvracím ten jeho.

Sisi no vidím,že jsi si už něco prožila.Tak víš jak těžké je se nějaké závislosti zbavit.A jak si psala,dokázala si to.A taky víš,že to nebyla otázka pár dnů.Takže ani závislost na alkoholu nezmizí za pár dnů a je to moc těžké a nikdy nevíme co na nás čeká druhý den.Proto budeme silní když to bude v naší moci,a nebo zkusíme vyhledat pomoc.
Ale Sisi teď se tě chci na něco zeptat,možná jsem to špatně pochopila.Ty máš pocit,že když teď nepiješ,tak se ti vrací ta předešlá nemoc?Jestli nechceš,samozřejmě nemusíš odpovídat.

Ano, je to tak. V posledním týdnu se mi stalo, že jsem se párkrát najedla více a vyzvrátila to. Pro mnoho z vás, kteří s tím zkušenost nemají, to bude znít asi velmi nechutně a zřejmě se to dá těžko pochopit. Zároveň je třeba podotknout, že většina slečen či dívek, které tyto problémy mají, se vyznačují obrovským perfekcionismem. A díky tomu jsem asi alkoholu nikdy nepropadla úplně. Neustále se snažím na okolí působit co nejlépe, tj. vypadat hezky a přitažlivě a hlavně, aby to na mě nikdo nepoznal. Takže jsem za každých okolností upravená a v práci se snažím podávat někdy nadlidské výkony. Analýzu nepotřebuji, tím, že vše pramení ze vztahu s mým otcem, který je velice silná a společensky respektovaná osobnost a se kterým mám velmi silný, ale komplikovaný vztah (jsme podobné, ne-li stejné povahy). Neustále na mě nakládal a vyžadoval po mě jen ty nejlepší výsledky, zároveň ale nikdy nedokázal pochválit a já se v podstatě celý život potýkám s tím, že bych chtěla, aby na mě byl pyšný. Maminka sice občas prohodí, že o mě rád mluví ve společnosti a jakoby se "chlubí" a že ho moc těší, co jsem v profesním životě dokázala (já ale stejně vím, že mám rezervy a mohla bych být lepší), ale v naší osobní komunikaci to ve finále stejně vyzní tak, že jsem trdlo, které nikdy pořádně nevyspěje a nemám na to, abych si zařídila "normální" život, tj. kariéru, rodinu a děti. Prostě mám pocit, že se mu nikdy nezavděčím a stále na mě klade velmi silné nároky a zůstanu pořád to dítko, které ho potřebuje. Sama velmi dobře vím, že bych se od toho měla odpoutat, že jsem dospělá ženská, ale jak jsem se vrátila zpět do Čech a jsem s ním ve větším kontaktu, o to víc mě to opět dostává. Umocnilo se to, když mi zemřela po návratu do Čech sestra. Tím se koncentrace totálně zaměřila na mě a já mám nyní pocit, že bych jim vše měla vynahradit i za ztracenou dceru. Ale ještě zpět k těm psychiatrům, psychologům atd. Bohužel jsem tenkrát nabyla pocitu, že si každý terapeut tím pomáháním dalším léčí nějaké své vlastní bolístky a komplexy. Když jsem byla asi u pátého, který mi udělal IQ testy (nechápu, jak si někdo může myslet, že toto může souviset s IQ...)a řekl mi, že jsem nadprůměrně inteligetní a krásná ženská (jenom cituji, jsem naprosto průměrná ženština), tak že nechápe, proč se takhle trápím, tak jsem to vzdala a řekla si, že to musím zvládnout sama ....a podařilo se, tak snad se z toho dokážu vyhrabat i tentokrát. A pokud ne, tak musím najít nějakého nadprůměrně dobrého terapeuta, kterého budu respektovat a který bude vědět víc než já.... já mám všechno totiž nastudované a prožité a myslím, že bych kolikrát mohla bych dobrým psychologem pro jiné, ale ve vlastní duši si neumím udělat pořádek bohužel. No tak to je román....myslím na vás a někdy mám pocit, jako kdybych se zde scházela s nejlepšími přáteli, je to hrozně zvláštní, tahle virtuální realita. Držím vám palečky i u nouhou

Ani jsem si to po sobě pořádně nepřečetla a teď koukám, že jak jsem některá slova mazala a nahrazovala, tak to působí lehce chaoticky. Už vás trochu znám, a tak není vysvětlivek potřeba, vy to jistě přelouskáte a smysl pochopíte. Budu muset zahučet, ráno mám opět v práci napilno, tak abych nebyla jako uvadlá květinka. Krásně se vyspěte a hezký den zítra. Dobrou.