Alkoholik

Jo a ty drinky samozřejmě nealko!!!

No právě Petře tak smutně,protože bych si klidně ten nealko drink dala,ale s někým s kým bych mohla otevřeně pokrafat.No prostě ženská.
Ale musím se přiznat,že když Sisi psala o tom jak by jsme se sešli u kulatého stolu,tak jsem si představila hospůdku někde na rohu,nejméně čtvrté cenové skupiny,opilé hosty a my by jsme pili nealko a hlásali,že jsme alkoholici.Úplně nás tam vidím.
A proč zrovna čtvrtá cenová a né krásná vinárna na úrovni?Protože si nás všechny představuji,že nejsme ti klasičtí alkoholici,ale upravení slušní a snad i pohlední lidé.Tak jak by jsme tam pěkně zapadli.Asi už mi taky hrabe.

Bludičko, ta představa je nádherná.
I když nejsem ženská, společné téma na kafrání bychom spolu taky určitě našli (a nejenom o alkoholismu).
S tou čtvrtou cenovou, to by šlo.
Pokud by Vám tam však měli možnost nabídnout nějaké nealko.
V kladném případě bychom pak mohli riskovat přílet broušeného popelníku od jednoho ze štamgastů.
S vinárnou bych to viděl hůře.
Nevím jak jinde po republice, ale u nás na jižní moravě nemáte šanci od vinaře dostat nic jiného než víno.
Pokud už překročíte práh do jeho sklípku či vinárny, je konec a už se těžce vysvětluje, že víno nee.
Při mé loňské 61-ti dnové abstinenci jsem takovou ukrutnou chybu provedl.Nechal jsem se přemluvit a šel s přáteli na kolaudaci nově zřízeného sklípku s penzionem.Nedokážete si představit ta muka.
Po hodině jsem prchal rychlostí blesku pryč.
Pokud člověk vyrůstá od malička ve vinařském kraji,pohybuje se při výrobě vína a všude na něj sálá ta nezapomenutelná atmosféra, je velmi těžké se toho vzdát.
Dali jsme se do boje, tak musíme něco vydržet a oželit.
Zatím ale pokoušet své buňky návštěvou sklípku raději nebudu.
Věřím, že bych odolal, ale proč se trápit.
Úplně mi stačila oslava nedávných kulatin.

Petře to jsem ráda,že nejsem až tak mimo mísu.Ale opět jste mě dohnal k zasmátí.Ve čtvrté cenové - broušený popelník ,vidíte jak málo mi stačí...
Teď teprve jsem si uvědomila jak Vy to tam máte těžké.A s tím sklípkem vím,že máte pravdu.Párkrát jsem tam byla asi tak ve 20-25 letech,to jsem ještě nepila a bylo to na velikonoce.Vodili mě z jednoho sklípku do dalšího a dalšího a stále říkali:do každé nožky stopičku a já pak po těch stopičkách u baráku vypadla z auta.A pak se z toho léčila nevím jak dlouho.Jo,jo bylo to pěkné,ale to jsem tenkrát ještě netušila co na mě kde číhá.

Alfardo, bezva, že jsi napsal. Z toho, že jsi nevydržel a klopýtnul, nebuď smutný a hlavně se tím netrap a neužírej. To ti totiž přivodí ješte větší depky a horší stavy. Oklep se a pokračuj dál, jako by se nic nestalo. Nic jiného v tomto případě ani nelze udělat. Ale důležité je nevzdávat to. T

Jsem rád, když Vás můžu rozesmát.
Kdybyste věděla, jak mi cukaly koutky při pomyšlení na Vás, jak "vycházíte" z auta po té Vaší vinné pouti
A to já zas mám výbornou představivost.
Je dobře, že si umíme takovými maličkostmi zpříjemnit den.
I takové malé pousmátí udělá někdy mnohem více než půl hodina u psychiatra.

...tak teď jsem opět vybuchla smíchy. Úplně nás vidím v té čtvrté cenové, já tam doklopýtám v kostýmku z práce v lodičkách, ty přijdeš také pěkně vyfiknutá v šatičkách, hoši taktéž vymydlení a vońaví, posadíme se do růžku, budeme usrkávat žlutou limonádu ...no úplně to mám před očima. Petře, chtěla jsem se zeptat, jak moc jsi pil? Nechce se mi to dohledávat v historii, ale pil jsi každý den a množství? Bylo to pouze víno nebo i jiné? Promiň, že jsem zase tak zvědavá.

Jen se ptej Sisi, rád odpovím.
Pil jsem téměř každý den.
Automaticky po práci ihned 1 pivo na občerstvení, většinou následovalo ještě jedno.
Byla-li nějaká příležitost s manželkou jsme si uměli cinknout i štamprlí domácí slivovičky.
Večer pak pravidelně láhev vína z otcova sklípku.
Samozřejmě že se přece nedopitá láhev do lednice nevracela
Tento režim se opakoval pravidelně zhruba 2 roky.
Vše se prolínalo s občasnými hádkami s manželkou a mými sliby, že s tím opravdu už něco dělat budu.
Dokonce už padly i výhružky rozvodem.
Předtím situace nebyla o moc lepší, frekvence se pohybovala cca 3x týdně.
"Povolenky" jako dát si jen 1 pivo a 1 pohárek vína nějakou dobu fungovaly, pak ale přišla nějaká jobovka a pilo se zase ostošest.
Jsem rád, že jsem tohle vše dokázal utnou a o to více, že jsem to dokázal sám bez cizí pomoci.
Je mi z toho fakt moc dobře a moc bych si přál tentokrát dojít mnohem dále než k těm loňským 61 dnům.
Věř mi Sisi, byl jsem na tom moc zle.

Petře musím s Vámi souhlasit,vždy když si tu přečtu nějakou tu perličku co z nás někdy vyleze a zasměji se,je mi okamžitě lépe.A určitě lépe než u psychiatra,to by asi taková psina nebyla.
A k té představivosti,též ji mám obrovskou a pak to podle toho vypadá...

Sisi zdravím,přišla si se též zasmát?To je fajn.

Petře, dle mého názoru jsi na tom zas tak zle nebyl. To já kolikrát vymlaskla i 2 sedmičky, ale je fakt, že pak už jsem si moc nepamatovala. Po jedné jsem ještě normálně fungovala, ani jsem opile nepůsobila (myslím). Já jsem si totiž také u toho vína hlídala i % alkoholu a vybírala jsem si pouze vína do 12,5%. Takže když jsem pak chodívala do vinoték, tak jsem působila opravdu jako upejpavka... no to né, to mám vysoký obsah alkoholu, to "my" nemáme rádi Myslím, že stejně všichni museli vidět, že si to kupuju pro sebe, protože tam se mnou na nákup nikdy žádný partner nepřišel, ale hrála jsem tu hru na "my" docela pěkně a vybírala pro nás jen samé lahůdky.