Alkoholik

Sisi vidím,že my všichni alkoholici si umíme vymýšlet pěkné báchorky. Byla jsem na tom podobně.Ale možná to dělají jen ženské,protože se stydí.Ale chlapi to mají asi jinak.V pohodě jdou do hospůdky a není na tom nic divného.

Nebo se chlapci mýlím?Prozraďte jak je to s vámi.

Sisi, tou lahví jsem myslel PETku.Vinař by mi asi vyhuboval, ale vždy jsem si k otci jezdíval stočit víno do 1,5 l pet lahví od Dobré vody


Bludičko, máš pravdu.
U chlapů se to bere úplně automaticky, když dojde do hopody ženská, už je hned opatřena pomyslným štítkem alkoholičky.

Petře, tak s tou lahví jsi mě dostal

Petře vy jste éro ,úplně vás s tou petkou vidím.My jsme,ale čísla...Sisi chodila pro víno,aby to nevypadalo hloupě pro MY,já pekla,vařila a grilovala vše na víně,Petře ty si běhal rovnou s petkou,jen Alfardo nám na sebe nic pikantního nepráskl...

Bludi, krásně jsi to popsala. Úplně Petra s tou petkou opět vidím. Je třeba to zlehčovat, jinak bychom se asi zbláznili. Já těch vtipných historek mám více, to je na román. Ale je fakt že jsem si neustále kupovala jen to nejlepší, jsem gurmán a stále jsem si říkala, že když už si dávám do nosu, tak jenom kvalitku. Také jsem neměla nikdy finanční nouzi, tzn. že koupit dvě láhve za 700 nebyl problém. Utvrzovala jsem se v tom, že dřu jako otrok, tak si to zaloužím. Teď by bylo v prasátku skoro na auto (ojeté ). Měla jsem zaryté, že čím kvalitnější, tím méně mi bude ráno špatně a menší bolehlav. Tím nechci říct, že bylo Petrovo víno čepované do petky méně kvalitní, ale já jsem si z toho dělala vyloženě rituál, dbala na styl, svíčky, dobrůtky z řeckého obchodu atd. Alkoholik na úrovni hahaha Jak moc se člověk chtěl oddělit od těch alkáčů ve čtyřkách a ve finále je to to samé v bledě modrém. Alfarde, napiš prosím, myslíme na tebe a hlavně se nestyď! Není to slabost. Já se také zmýtám mezi těmi mými démony, upřímně závidím Bludičce její statečnost a sílu, ale jsme jenom lidi, ne stroje. A věř, že ti naprosto rozumím a vykecat se někdy pomůže. Tady jsi na úrodném poli.

Bludičko, teď nevím, jestli si máme tykat nebo vykat.V předchozím příspěvku jsem dostal na vybrání
Jinak s tou petkou to není úplně od věci, víte kolik měla petka skrytých výhod?
KDyž se náhodou nedopila, stačilo se zmáčknout, víno se pěkně vyhouplo až k uzávěru a nehrozilo žádné okysličení.Většinou ale nehrozilo, že se petka mačkala.Pokud už v láhvi zůstalo víno, tak jen maximálně půl litru a to už se těžce mačká
Ale nemyslete si, že jsem byl až takový buran.
Víno jsem si uměl pěkně z petky přelít do nádherného skleněného dávkovače a po doušcích pocucávat.Samozřejmě že i ty dobrůtky k tomu byly tu a tam zpestřením.
Když vám náhodou láhev spadla na zem,nebo při cestování...to byla nenahraditelná výhoda.
Spousta rádoby vinařů u nás si tu a tam uměla taky víno stočit do petky, chyba byla ovšem v tom, že byla petka špatně vymytá, předtím ještě od pomerančové Ondrášovky a to se pak výborně koštuje nová odrůda Frankovky se zvláštní chutí na patře.
Sisi, teď už naštěstí(doufám) nebude možnost porovnávat kvalitu vín, ale i sudové od vesnického vinaře za 45,-/l má taky dost do sebe.
Stejně vetšina českých vín, které jsi mohla pít pochází od jimohomavského vesnického vinaře, akorát místo 45 Kč za litr jsi ho musela kupovat za 240,- Kč za sedmičku

Ahoj,
omlouvám se za svá prodlení, ale mám teď takový dost nabitý program a sice nárazově stíhám debatu sledovat, ale nestíhám reagovat. A práci mám často lidi za zády, tak nemám moc zájem, aby moje výplody četl někdo nepovolaný.
Je to se mnou už lepší. Nakonec jsem i rád, že jsem teda klopýtnul, protože jsem aspoň o krok dále ve svém sebehodnocení a mám i silnější motivaci si dát pohov.
Pro "pobavení" přidám i své alkoholické finty. Podobně jako Sisi jsem nechtěl chlastat to nejhorší, tak jsem si vždycky kupoval aspoň flašku nějaké whisky nebo aspoň ne nejhoršího vína. Takže mesíčně to taky byly tisíce. Doma jsem to řešil "pracemi" ve sklepě, kam jsem pořád pro něco odbíhal. Taky jsem rád chodil s košem nebo nakupovat I po 4 dcl jsem byl schopný normálně fungovat, takže jsem byl v opici docela užitečný. Ale už to dalo práci a těch žvýkaček... Takže narodíl od Vás žádná idylka a pohodička. Tu jsem si dopřával, když jsem byl chvíli sám doma. Protože jsem měl strach, abych se v nějakém obchodě nezapsal jako alkáč, tak jsem je pravidelně točil a kupoval jsem k té flašce často nějakou bonboniéru, aby to vypadalo jako dárek Ve sklepě jsem pak měl pěkné skladiště bonboniér a musel jsem je nenápadně rozdávat.
Když jsem teď nepil, tak jsem si uvědomil, jak se mi krásně žije - žádné stresy, aby někde nezůstala flaška, ušetřené peníze, žádný strach dát manželce pusu

Ahoj Alfarde, moc jsi mě s těma bonboniérama pobavil. Úplně vidím tu tvojí sbírku ve sklepě. Jak píšeš, že sis tu pohodičku dopřával, když jsi byl sám doma, tak já jsem právě sama doma pořád. Nemusím se hlídat a o to je to těžší. Před pár měsíci jsem se někým seznámila (paradoxně v baru a ráno jsem si ani pomalu nepamatovala, jak vypadá...). Takže je to takové čerstvé a na začátku, uvidíme, jestli z toho něco vážnějšího vyvine či ne. Ale každopádně to stojí za zkoušku a dám tomu šanci. Jen to vyžaduje střízlivost, protože jak sám píšeš, když se člověk stane otrokem alkoholu, tak se chová jako idiot, změní se mu povaha a už to není on sám. Předtím jsem měla takový vztah nevztah a vždycky jsem od toho člověka utíkala domů a těšila se, až si otevřu lahvinku a budu mít právě tu "pohodičku" o samotě. Samozřejmě to skončilo, ne kvůli těm mým útěkům, já jsem vnitřně cítila, že to není ono a že to není ten pravý, ale uvědomila jsem si, že se závislostí člověk nemůže mít plnohodnotný partnerský vztah, vždycky bude stát ta láhev mezi.

Alfarde,
jsme rád, že už je Vám lépe.
Pokud Vaše věta o idylce a pohodičce směřovala ke mně, věřte, že to tak v žádném případě nebylo.
Kvůli alkoholu jsem byl schopen udělat cokoliv.
Pod záminkou procházky se synem jsem s ním rychle běžel do obchodu, koupil mu lízátko, já sobě 1,5 l piva v petce a pak šli na zmiňovanou procházku.Domů jsme se vraceli než bylo dopito.Starostlivý tatínek, no ne?
Takových smutných příběhů bych Vám mohl popsat více.
Divil byste se, kde já měl všude poschovávaný alkohol, aby ho manželka nemohla najít.
Bylo mi samotnému ze sebe smutno jak jsem dokázal klesnout.
Idylka a pohodička v mém podání vypadá určitě trošku jinak.
Máte-li ženu a děti, nemusím asi více rozebírat.

Petře, to já přece vím, že cena nehovoří o kvalitě. Jinak s tou petkou a jejími výhodami máš naprostou pravdu. Ani si nedovedeš představit, jak zoufalá jsem byla, když jsem si takhle nesla z vinotéky domů ten můj poklad celá natěšená a taška mi upadla a láhev se rozbila o schod. To byl stav naprosté zoufalosti a vzteku. Ale ještě jsem si vzpoměla na jednu veselou historku - přivezla jsem si domů dvě petky burčáku a pěkně utáhla zátky, aby mi po cestě v autě nevyšplouchl. Uložila do ledničky a druhý den jsem uháněla domů z práce taxíkem, protože mi někdo řekl, že mi exploduje lednička. Já už jsem zase měla vidinu bytu po výbuchu, naštěstí výbuch nenastal, ale z burčáku také nic nezbylo.