Alkoholik

Lutzko, koukám, že to nemáš ve vztahu také jednoduché. Co nám ten život všechno nepřinese, viď? Otázkou je, jestli si tohle všechno podvědomě nevybíráme samy. Ani nevíš, jak rozumím tomu, co jsi napsala. Také si myslím, že pokud máš vedle sebe partnera, který kouří každý den travku, tak ta motivace sama se sebou něco dělat není úplně maximální, ale jsina moc dobrécestě. Důležité je si přiznat problém. Mám pár kamarádů, kteří takhle pohulují, ale ač si myslí, že to s nimi nic nedělá, je to naopak. Jejich emoce a city se tím otupí a nechce se jim nic moc řešit a žijí trošku mimo realitu. Asi si budeš muset srovnat, jestli ti ten vztah stojí za záchranu a pokud ano, musíte na tom zapracovat oba. To by měl partner vědět, ale vím, že to není zdaleka tak jednoduché, jako tyhle rady. A taky kvuli synovi, urcite to neni uplne ideální, když vidí (tatínka?) jak si každý den motá jointy. Drž se kočko, zítra pokecáme víc. Já jsem teď začala jeden vztah a zjistila jsem, že bych z toho měla asi utéct. Přítel normálně nepije, ale jak sem zjistila, jednou za čas má alkoholovou jízdu, která se táhne od večera do druhého dne do oběda. Jinak je moc fajn, starostlivý atd., ale evidentně má také problém, který si ovšem nechce přiznat. Mluvili jsme o tom a tvrdí, že si člověk potřebuje jednou za čas pročistit hlavu - jsem z toho špatná, už jsem myslela, že by to mohl být ten pravý ...mno, člověk míní, život mění. Je mi špatně,mám teplotu, jdu do hajan a děkuji ti za rady. Snažím se hodně pít a spát. Zatím papa a zítra

Dobré ráno Lutzko. Co jsem já pochopil pročítáním diskuzí zde, je podpora okolí strašně důležitá a když ji nemáš, jde to mnohem hůř. Jenomže ve finále stejně každý z nás bojuje jen sám za sebe. A myslím, že pokud do toho jdeš s náma, tj. bez odborné pomoci, je důležité se do toho zakousnout a upevňovat se v přesvědčení přestat navzdory všemu okolo. S chlastem ztratíš nejen argumenty, ale hlavně sebe sama. Přítel třeba někdy odejde (nic špatného Ti nepřeju!), dítě odroste, prostě život půjde dál. A Ty budeš pořád Ty. Nebo taky ne. A tom to asi je.
Podle toho, jak dlouho jsi v minulosti vydržela nepít, jsi na tom dobře a teď Tě jen dostihly výčitky z klopýtnutí. Máš asi dobrou šanci to zvládnout. Já jsem na svůj problém úplně sám, protože ho velice dobře tajím i před nejbližšími. A teprve v poslední době jsem pochopil, že to nebude tak jednoduché a že problém opravdu mám. Tak si musíme pomáhat aspoň my alkoholici navzájem.

Zdravím Lutzko.
No,u Vás je to také dost šílené.Nevím co poradit,nebyla jsem nikdy v takové situaci.U nás jsem ten blázen co se neuměl poprat se životem já.Manžel je na štěstí v pohodě.A hlavně,stojí při mě! To dost pomáhá.
Ale můj osobní názor?Myslím,že to není ani pro jednoho z vás dobré.Možná překonáte ty Vaše problémy s pitím,ale tím to neskončí,co Váš přítel?Dokážete žít Vy a Váš synek s někým kdo není vlastně sám sebou?
Nevím jak dlouho spolu jste a jak vidíte vaši společnou budoucnost,ale jestli jí spolu plánujete,měli by jste si o všem opravdu otevřeně promluvit.Mariška asi také není to pravé ořechové co partnery stmeluje.
Nevím,je to jen můj názor.
Zkuste napsat jak Vy vidíte Vaší budoucnost .

Všechny co sem chodíte vás moc zdravím. Sleduji vaši silnou nejdříve trojku teď už čtyřku od začátku a musím se vám přiznat(za což se teď omlouvám)že jsem zprvu moc nedůvěřovala tomu, že se takto udržíte Já sama jsem alkoholička, je mi 30 let a léčila jsem se pod odborným dohledem, ale spíš možná ze strachu, že pokud to budu zkoušet sama, tak nevydržím. No nic přeju vám aby jste se drželi tak jak doteď, protože jestli né někdo jiný tak já jsem na vás určitě moc pyšná a všem vám fandím, ahoj

Ahoj Zuzi, určitě všechny svou milou zprávou potěšíš a děkujeme. Z tvého vzkazu jsem vyrozuměla, že ses léčila asi ambulantně, že? Jak je to dlouho a jak jsi na tom teď? Koukám, že se nám tady ta naše veselá družina úspěšně rozmnožuje

Ahoj Sisi, tak jak se držíš? Doufám, že atb. zabrala a bolesti jsou pryč. S Tvojím přítelem je mi to moc líto, je to asi teď moc těžké odhadnout, zda s alkoholem problém má, či nemá a chápu Tvoje obavy. V budoucnu to může být asi problém i pro Tebe. Já vím, když jsem měla svůj abstinenční půlrok, že mi úplně nebylo příjemné, když si přítel otevřel doma lahvinku a popíjel. No, alespoň jsem zjistila, že nemám chutě se cucnout když šel na záchod :-D. Sisi, zatím bych to nehrotila a asi počkala, jak to bude v praxi vypadat. Třeba zjistíš, že tahy nemá tak často, a taky jsou lidi, co dokážou sice táhnout den a půl, ale nemusejí u toho nutně vypít hektolitry. Dej tomu šanci. Já se zatím necítím dobře po psychické stránce, potřebuju si dorovnat v hlavě, co si s přítelem říct. Včera jsem k tomu sílu nenašla, asi to zkusím dneska večer, nechci se zas ráno probudit úplně prázdná, s černou myslí. Nechci o něj přijít, ale potřebuju domluvit nějaká pravidla a taky chci, aby on sám si přiznal, že má s travkou problém.Jsme spolu dva roky a vidím tu změnu. Já jsem odhodlaná na sobě pracovat a věřím, že to zvládnu. Už jen díky tý hrůze z tý strašný kocoviny - nechci to už zažít. Tak zatím, kurýruj se a těším se na další řádky:-).

Lutzka

Zdravím Bludičko,

s přítelem jsme spolu dva roky. Přítel je velkou podporou pro mojí mini rodinu (není otcem mého synka) - oba se mají rádi. Travka mi dlouho nevadila, sama jsem si jí ráda občas dala, ale vím jak to otupuje, tak vždycky decentně. Přítel a jeho kámarádi to mají jako nutnost. Bohužel - tak jak tady popisujete cestou z práce nakoupit flašku, tak oni, rychle domu a ubalit. A víno k tomu. To že pak člověk vníma všechno rozmazaně - to nemusím asi říkat. Ale všechno dobrý, vadit mi to začlo v době, kdy jsem já se srovnala, našla si nové koníčky, zjistila, že přítel na ně vlastně žárlí - nejradši by byl, kdybych seděla doma. To že mi to pomáhá bojovat s mojim problémem nemusím asi vysvětlovat. Nakonec jsem měla i pocit, že mi nevěří,že chodím tam kam říkám. Prostě divný. A on doma, po práci travka a nemluví a kouká na tv. A nic nedělá. O víkendu,když má zrovna volno, dlouho spí a pak sedí, hraje hry na počítači a hulí. Nejde s nám ani do parku. Mě to začlo přerůstat přes hlavu. Mám ráda společné stolování, strašně ráda vařím - pomalu ho musím přemlouvat, aby vstal od compu a šel si s náma sednout ke stolu. Doma nic neděla, tak já běhám po bytě, uklízím, peru, věším, žehlím, pak letím s klukem ven, nakonec třeba jen do parku, místo na pěkný výlet - protože pán jen zhulený a nechce nikam jít. No a já začla být dost protivná. Co chci do budoucna? VYtvořit si pěkný domov - už jen vlastně dotvořit, mám to doma hezké a miluju to tady, aktivní rodinu, naučit syna - že je hezké když se partněři mají rádi a respektují se, jezdit na výlety a tak. Bohužel moje práce je nárazová, buď furt jen makám a nebo jsem pak doma a mám čas na svoje blízké.Ten čas chci maximálně využít - ale nejde to, když druhý bojuje se zeleným démonem. Já se teď vydám, znovu na očistnou pouť a zjištění jak na tom jsem, on musí taky, když ne, tak asi zůstanu sama. A to se bohužel může stát, že do vínka zase spadnu, když se budou hrnout další problémy. Mam ze všeho strach. Jinak Vám moc gratuluju k Vaší 50ce!!!!! Musíte být moc hrdá . Já si dnes připíšu 4 den - je sice jen půl páte odpoledne, ale vím to. Děkuju Bludičko!
Lutzka

Ahoj Lutzko, je pravda, že my ty tahy všichni soudíme podle sebe. Tzn., že když vím, že je někde v baru a pije od večera do poledne, tak si to automaticky spojím s tím, že do sebe kope jednoho panáka za druhým. Je ale pravda, ze jsem ho jednou ráno takhle po tahu viděla, bylo vidět, že má ještě náladičku, ale jinak normálně komunikoval a opile nepůsobil. To ale není omluva, protože mít vztah s někým, kdo celou noc nepřijde domů a přijde až druhý den na oběd... z toho bych asi moc nadšená nebyla. A stalo se to za ty 3 měsíce už 3x. A tím, jak já teď řeším svůj problém, tak jsem na to samozřejmě citlvá a mám z toho obavy a vidím tam ten výstražný trojúhelník. Ještě chvíli počkám a uvidím.
Teď mám jeden dotaz... psala jsi, že přítel alkohol nemá ráda a dá si jen vyjímečně, ale zarazilo mě v tvé posldní zprávě, že za ten půl rok, co jsi abstinovala, tak si klidně sám otevřel víno a popíjel před tebou. To mě trochu zarazilo...jednak že k tobě nebyl ohleduplný, když věděl, že se snažíš nepít a pak, že si tedy taky klidně sám lahvinku otevře....
Urovnej si myšlenky a popovídat si budete muset. Ale dle mého názoru na tu změnu musíte být dva. Už ta reakce, že se odstěhoval, mi přijde zvláštní. Samozřejmě nevím, v jakém stavu jsi přišla a co jste si řekli, ale je to takové krajní řešení, které nic nevyřeší a od chlapa trochu slabošské. Přece pokud je aspoň trochu rozumný, tak by měl vědět, že když je člověk pod vlivem alkoholu, tak nejedná racionálně a nelze jeho chování soudit. No možná by nám mohli napsat spíše svůj názor pánové, ať to vidíme z druhé strany, co vy na to hoši?

Lutzko, teď jsem si přečetla tvůj vzkaz Bludičce. Promiň za upřímnost, ale tenhle člověk ti nikdy nebude schopen dát to, co ty od spokojeného života čekáš. Znám takových dost. Asi se bojíš toho zůstat sama, je to samozřejmě jen a jen na tvém rozhodnutí, ale zvaž, jestli je takový partner opravdu oporou a může být společníkem v aktivitách, které bys ráda dělala. Tihle týpci opravdu neznají ve vlném čase nic jinéo než trávu a počítačové hry.

Jinak mi je dnes trochu lépe, teplota klesla a zdá se, že antibiotika začínají zabírat...tak hurá, snad mám to nejhorší za sebou.