Alkoholik

tak jsem přišla o spoustu "známých", kteří si o mě začali povídat, že jsem se na ně vysrala a že jsem se děsně změnila a že je podělávám apod.
docela mě to zarazilo, protože jsem "pouze" přestala pít, ale jinak jsem se (asi) nezměnila.
ano, je to otázka priorit, ale já jsem přeci jenom ještě dost mladá, abych se vzdala této "radosti" (jak říkám, snažím se pít pouze pro radost s kamarády, ne sama se upíjet). Nějak si prostě nedokážu představit, že už bych se nikdy nenapila.

já už jsem s tím jednou ze dne na den sekla, protože jsem byla fakt odhodlaná a začala brát antidepresiva, tak jsem byla motivovaná, že mi bude po nich líp, tak jsem ani nechtěla pít. takže jsem půl roku nepila, ale pak mi ad přestaly nějak pomáhat a začala moje štrečka, kterou se doteď snažím rozdejchávat, aneb od konce ledna jsem vyzkoušela asi čtvery ad /až nyní zdá se, že mi zabírají/, které nezabíraly, tudíž se mi objevila deprese, tudíž jsem zase začala pít, abych jí přepila, což samozřejmě rozpoutalo kolotoč sraček. Do toho rivotril, ale s tím už jsem teď v pohodě. Prakticky od konce toho ledna doteď si nic nepamatuju, připadá mi, že jsem byla v nějaké monstrozní psychoze a jen dělala blbosti.
Od loňského července chodím k psychiatrovi a teď od února na psychoterapii skupinovou. Takže pod dohledem lékařů jsem, ale připadá mi, že tak nějak moje pití podceňují. Před mým psychiatrem /protože jsem tam šla s depresí a OCD, ne kvuli chlastu/ jsem musela několikrát důrazně zmínit, že mám s chlastem potíže a že jsem pila fakt hodně, než na to vůbec nějak zareagoval. Na psychoterapii na to nějak nikdo nereaguje, protože to není vyloženě terapie pro alkáče.

No a myslíš,že by si to pití uměla nějak kočírovat,aby si se nedostávala do takových opic?A ty AD není dobré míchat s alkoholem .

já vím, vždycky jsem pití na AD odsuzovala a nechápala, ale pak jsem se dostala do takových sraček, že prostě "napít se" bylo jediným východiskem. je to pitomý, ale je to tak.
myslím, že když si stanovím jistá pravidla, např. že nebudu pít přes den, nebudu pít sama, nebudu si kupovat na kolej chlast, nebudu se předpíjet, nebudu se ožírat do sraček, atd. a vydržim je, tak si myslim, že to ukočirovatelný je.
ale dá se chlast kočírovat?
co když nejsem alkoholik, ale jenom piják?

Moc tomu nerozumím,rozdíl alkoholik - pijan.Ale kdyby si asi byla jen ten pijan,neopíjela by si se až do bezvědomí a po vysazení alkoholu by si neměla depky a výčitky aj.

dle liby je alkoholik závislý a pijan není závislý na alkoholu, teda tak nějak to chápu.
do bezvědomí jsem se nikdy neopila, teda ne tak, že bych bezvládně zůstala někde ležet, na to mám asi moc vysokou toleranci, protože piju už leta, tak se mi to ještě naštěstí nepodařilo a ani nechci aby se mi to někdy stalo!!!
když já deprese mám i tak, nevim co tenkrát bylo dřív, jestli alkohol nebo deprese, ale myslim, že deprese, proto jsem se začala "samoléčit" alkoholem, což je prý přirozená reakce člověka. výčitky mám docela často, protože se někdy chovám neadekvátně, nebo si ne zcela všechno pamatuju a nevím, zda-li jsem třeba někoho neurazila, nebo tak.

To bezvědomí jsem myslela obrazně,jako že alkoholik.
Ale myslím si,že jsi spíše ten alkoholik než pijan.Ale třeba v tom ještě nejsi tak úplně,tak to zkus s tím vynecháváním a snižováním.Pak nebudeš mít ty výčitky a budeš mít i lepší pocit,že pro sebe něco děláš.A třebe ustoupí i ty deprese .

U alkoholika nelze snižovat pití , kontrolovaně pít.Musí přestat úplně.Depky zmizí, vyřeší se spousta problémů.Jen si nic nenamlouvat, nenalhávat.Nelitovat se.

Movo, mi pomohlo fakt vnitřně si přiznat jsem nemocný. Projdi si svuj život, své reakce kdy si pila a proč, jak ti bylo v tu chvili před napitím a poté kdy jsi vystřízlivěla. U mě to bylo v hlavě, což alkohol dobře maskoval, teda dočasně

Líbo já to vím,já se snažím nepít vůbec.Ale ti mladí se toho alkoholu nechtějí úplně vzdát.Ale stále je lepší pro sebe dělat alespoň něco,než se upíjet a nezkusit nic.Třeba na to časem přijdou sami.A snad dříve než je to spolkne celé.