Alkoholik

Zdravím Vás Líbo a Petrato.
Zní to moc pěkně a i pěkně se to čte i bych byla ráda kdybych někomu mohla pomoci,ale já nejsem zrovna akční typ a mezi cizími se stydím.A kdyby AA byli tady přímo u mě u nosu,tak by každý věděl co,že se to skrývá za tím nenápadným prckem co vypadá jakože do pěti neumí napočítat .
Je to lákavé,ale bojím,bojím .

bludi treba to zvladnes i takto...jen je dobre vedet ze neni se ceho bat a je zde i tato moznost...me to tak uklidnuje, pekny nedel ti

Já se bála víc, a šup, vlítla jsem hned do toho, založila skupinu a je to dobrý, už mám zástupce, perfektní.Přijedeš na ten sjezd?Někdo z Vás, co se snažíte nepít???Ujmu se Vás!

a jak to libo na takovem srazu vypada? dik

Bude tam nejméně 150 lidí, abstinujících alkoholiků, veselých, neskutečná atmosféra, která se nedá popsat, něco nepředstavitelného, zázračného, síla.Napiš mě na můj mail, vše popíšu blíže, můžeš jet jako můj host!

Ahojky ženský,
vy mě tak dopujete,ale já se asi nedostanu na ten sjezd,ale mrzí mě to.Ale Libuško Vám závidím,no to je blbé slovo v tomto případě,ale jak to vše dáváte po tom co jste prožila to je prostě úžasný!!!!!!A moc bych do toho šla,ale jsem strašpytel .Ale budu o tom moc,moc,mooooc přemýšlet.

Strach byl jedním z důvodů proč jsem tak dlouho pil a nemohl přestat. Udělat něco pro to abych přestal chtělo odvahu, pracovitost a ochotu něco dělat. Nedokázal jsem si představit co budu dělat, když nebudu mít svůj ostrov bezpečí, jak budu slavit, jak se budu bavit, jak...jak...jak...? Dnes vím, že to jsou naprosté prkotiny, které se zdály jako neřekonatelné bariéry. Snad zoufalství pomohlo zmírnit můj strach z neznámého a já se vydal na první mítink AA. Netušil jsem ani náhodou jak se pro mne změnil svět. Mám své místo na zemi, mám svoji cenu.
Klid,štěstí a láska jsou mojí každodenní odměnou za ochotu a úsilí vynaložené prací na střízlivosti...A strach už také nemám!

Bludi, tož kurňa, čeho se bát, budu tam já??????Vím, že až to skončí, poděkuješ mě!!Zavolej!Napiš, jedem jako s medem.

preji vsem hezke strizlive rano, ano ano stando...ten strach co se za nej schovavame, to my alkaci dobre zname...dnes ci zitra jdu na AA a uz se tesim na tu atmosferu, na sraz bohuzel, neb akorad ucim na slovaci, ale jiste to neni posledni, a me moc pomaha i ta kniha z AA a ty jejich motta, vstavam i usinam s nima a zda se mi to tak absurdni se napit, v zive pameti ten ulet minuleho tydne, ale i nadeji do dalsich strizlivych dni, tak se mejte pekne
jo a zajimave, je ze jsem konecne zacla resit i veci do kterych se mi nechtelo a pocity ktere jsem tim chlastem otupovala...vidim je jasne a kupodivu i reseni jasne...to nevim cemu prisuzovat,
ale je fakt ze clovek se chyta blbin aby nemusel resit dulezite a on ten zivot je vlastne velmi jednoduchy, konec filozoficke vlozky jdu pracovat.

Zdravím Libuško.
Vy umíte tak pěkně člověka nabudit ,že jsem o tom vážně začala přemýšlet,ale zapomněla jsem úplně na to,že nejsem sama.
Povyprávěla jsem to manželovi a on je proti,to mě vůbec nenapadlo.On má totiž takové zaměstnání,že nás tu každý zná a on nechce,aby se tu lidi dozvěděli,že mám tento problém.No a to mě vůbec nenapadlo....Tak nevím,ale nemůžu mu to mít za zlé protože jinak je v pohodě,podporuje mě a i mi pomáhá a o všem s ním můžu mluvit,tak bych ho nerada zklamala.Je to těžké no,že chlast je stále chlast a né třeba angína,která se musí léčit.