Alkoholik

Zkus si neříkat musím,ale můžu.A opravdu potřebuješ pomoct,k zvládnutí toho co v sobě máš,potřebuješ asi intenzivnější terapii.A tím by jsi se měla dostat nejdřív sama k sobě.Neberu nikomu víru,ale aby jsi nezaměnila jednu závislost za druhou.Máš v sobě asi velký zmatek a to k tomu pití patří.Je to začarovaný kruh a sama to nezvládneš.Já jsem se taky upínala ke spoustě věcí,ale nejdůležitější je najít sama sebe.

proč to beru přes Boha? vlastně to ani nejde brát mimo něj, je při mně vždy, i když si to neuvědomuju, nevěřím. je u mě v kostele i mimo něj, v buddhistické meditaci, když ráno vstanu, když se napiju (je tady, ale nehodnotí, ukazuje, ale nechává to na nás)... Určitá přestava Boha je kulturně a historicky podmíněná.
Upínaní se k nějaké věci, vím, co myslíš. Ale Bůh není věc. Jedině k věci můžeš mít závislost, ulpívat na ni. V tom je buddhistická filozofie volnější, svobodnější, ale zase v ní není vztah, zdá se být neosobní, a nám západním lidem to připadá vzdálené.

precti si para knihu Zizen po celistvosti, napsala ji zena Grofa, taky byvala alkoholicka a pise tam ze popijeni je casta forma hledani boha...a je tam i pekne jak z toho ven, to by ti mohlo pomoc, tusim christine grofova...autorka, ale nejsem si jista

Takhle vyjádřené je to srozumitelnější.Je jsem měla právě to upínání k Bohu jako k věci,pokud to takhle nazveme.Napsala jsi "nechává to na nás".To je to co jsem myslela,víru sama k sobě.Já nemám ráda,když se právě za zkonkretizovaného Boha schovává,omlouvá s ním své chování.

díky za doporučenou četbu! christine grof, vyhledám si.
ne, jsem přesvědčena, že na čemkoli může člověk ulpět, není Bůh, a přece při tom je, pod povrchem. Bůh je hloubka, někdy to můžeme zažít (pozor, nikdy jsem to nazažila pod vlivem alkoholu!). Boha lze nalézt pod buddhistickém zdůrazňování bdělosti, to je být ve všech smyslech zajedno v přítomném okamžiku. A teď si říkám vyváží to ono bažení po náhražce Boha, kterým je alkohol???? Odpovězme si sami.

Po čase jsem nakoukla a opět všechny zdravím. Já se držím super, i když se přiznám, že úplně neabstinuji. Minulý týden jsme grilovali, tak jsem si dala s ostatními 2deci, včera jsme slavili narozky a to taky. Vím, že to asi není správné, ale nechci lhát. To by nemělo smysl.
Pro paramanu - myslím, že pro tebe by bylo vhodné zkontaktovat se s Maxem Kašparů. Je to věřící psychiatr a podle toho, co píšeš myslím, že by ti mohl pomoci. Já ho osobně neznám, ale slyšela jsem o něm, že je dobrý. Zadej si ho do vyhledavače, má tam kontakt.

Ahoj Magdi,
jsem moc ráda,že o sobě dáš vědět.Určitě to jak to děláš není správné,ale hlídej se aby se to zas nezvrtlo,však ty víš co za tím je...
Ale cením si toho,že si vůbec napsala a hlavně pravdu.Tak ti držím palečky ať se to nezvrtne a ty zůstaneš v pohodě.
Měj se moc fajn a zase se ozvi.

Ahojky Para....
tak co,jak to jde?
Opravdu se neupínej z jedné závislosti na druhou,ale jestli to tak cítíš....,tak jo.V pohodě,já s tím problém nemám.
Ale zkus nejdříve přestat pít a pak se uvidí...,jestli je nejdříve lepší se léčit,nebo jít do kláštera.Já teda upřímně musím říct,že tomu nerozumím,ale může jít do kláštera alkoholik?To myslím vážně,já se v tom nevyznám.Tak mi dej vědět,já to vážně nevím.
A držím palečky ať jsi v pohodě.

Bludínko, alkoholici jsou lidi, do kláštera lidi chodí.Vím, že třeba v Anglii je léčebna přímo v klášteře.Znám faráře alkoholika, taky z léčení, smála jsem se, že má nemoc z povolání, on musí v práci pít.

ahoj všem,
no žádná sláva, tři dny jsem abstinovala, pak jsem si dala 4 piva, další den láhev takové té 15% vodky a pár piv do toho. A to si myslíte, že jsem alkoholik? Já kdybych zaměstnala myšlenky něčím smysluplným, tak na to nepomyslím.
Já to nemyslela tak, že bych šla do kláštera na furt, na to se připravuje několik let, ale jen na chvíli. Jsou tam denní rozhovory se sestrou a knězem.
Farář alkoholik, jasně, do závislosti může upadnout kdokoli. V takovém případě si myslím, že se minul povoláním. Protože k tomu musí být člověk skutečně POVOLÁN, být osloven Bohem. Netýká se to jen duchovních, ale hlavně obyčejných lidí, věřit v Boha neznamená kázat a chodit do kostela, věřit znamená bojovat, každý den na sobě pracovat. Ono se mi to mluví, ale nejsem zářný příklad, právě naopak... Mé přesvědčení je v kontrastu s mými činy!