Alkoholik

Ahoj zdravím všechny, jsem tu nová, jsem alkoholik a můj manžel také. Dobře si uvědomuji svůj problém s alkoholem, tisíckrát si říkám už stačilo, tentokrát to vydržím, ale max. po 2-3 dnech je to tu zase, opět s výmluvou, že celou flašku nevypiju, jen tak jednu dvě skleničky. Pak přijde víkend a to už je nezřízené kalení. Však to znáte, všichni tady je to jak přes kopírák. Ještě něco o mě, je mi 35 let, chlastalo se od základky, pak na vysoké, pořád nějaké pařby. Jediné dvě pauzy v chlastání byly, když jsem čekala své dvě nádherné děti. Proč kvůli nim nedokážu přestat? zrovna mi volala kamarádka, že už si o mě povídá půlka vesnice a že mi hrozí, že mě někdo práskne a pošle na mě sociálku a já o ty dva miláčky přijdu. Bože pomož mi, dej mi sílu s tím zkurveným chlastem zkoncovat!!!

Ahoj Draho, ano pravda - všici jsme stejní, vždy je mi však hrozně líto, když jsou angažovány i děti (smutný). Docházíš někam na ambulantní léčbu? – Pokud ne, začala bych…ihned. I když to možná ve tvém případě bude obnášet dojíždění do většího města (to se nedá nic dělat no…). Moc držím pěsti!

nedocházím U nás není ani žádná skupina AA jen psychiatr, tam jsem hnala svého muže, když jsem byla těhu a vadilo mi jak moc pije. Tenkrát mu asi ve dvou sezeních doporučil vlastní vůli. A tím to tak nějak vyhaslo. My se s mužem hecujeme navzájem, že už to přeháníme. Pak to nějakou dobu máme tzv. pod kontrolou až do nějaké doby, kdy už zase kalíme jak zvěř. Jako o děti se starám jak nejlíp dovedu, ale večerní vínečko musí být. Teď jsem to ovšem přehnala, pila jsem to víno celý den, vůbec nic jsem nejedla, no jak jsem asi mohla vypadat že? A vydala jsem se na večerní procházku, přičemž mě potkalo pár sousedů. A je to tady. Dnes jsem v práci, mám výčitky, hnusím se sama sobě, klepu se, buší mi srdce, už po stopadesáté říkám dost!!!

Vyhledej si v nejbližším městě psych. – adiktologa. Asi ti doporučí antabus + terapii (což je samozřejmě nejschůdnější cesta, pokud nechceš/nemůžeš do léčebny). Asi to pro vás bude náročnější na logistiku, ale pokud máš malá děcka, tak bych vážně neprodlévala a razantně tomu učinila útrum (pokud tedy sama chceš…jinak to nepůjde). V opačném případě to bude (věř mi) eskalovat a dobře vám z toho nebude. Blbý je, že kalíte oba no… Rozum do hrsti, Draho!

jsem ze sebe znechucená, tentokrát už bez kompromisů. Absolutní abstinence. Nedat si ani jedno pivo, vydržet. Drž mi palce, když to nedám, vyhledám pomoc. Musím toho démona porazit. Budu tady s vámi a to mě doufám nakopne, pravidelně se ohlásím a podám info jak mi to jde.

Já mám taky dobrou zkušenost s antabusem. Pravidelné braní antabusu mi pomohlo překonat nějakou tu bariéru tří měsíců nepití, což pro mě dlouhé roky byla nedostižná meta. A pak jsem se jen divil, jak je ta střízlivost dobrá a jak to jde. Říká se to takhle nějak na AA-když vydržíte, budete se divit!
Možná je trochu obtíž ho sehnat nebo pravidelně někam dojíždět, ale tím podpoříš váhu svýho rozhodnutí. Holt nic není zadarmo, nic není snadný. A v situaci, kdy ve střeše už praskaj plamínky, to stojí zato. Předtím jsem tisíckrát si dával to "poslední" pivo či víno, ale bez tý antabusový pojistky bych se snad usliboval.
Teď jsem zas zpátky z rizikový letní cesty, návštěvy přátel, koncerty, všude bujarost, jen jsem se radoval, že mám v sobě tu pojistku. A hlava uvyklá střízlivosti si v ní už lebedí. Žádný kocovinnový zmatky, roztřesenosti, zoufalosti, nafouklá hlava, nafouklý střeva a tak dál. Dobrý je to. A bude i dál.

asi máte pravdu, co si to tu namlouvám, uběhne týden a bude to tu zas- však jedno pivčo nemůže škodit. HaHA Kontrolovaně pít jsme už zkoušeli nesčetněkrát, takže zbývá prostě nechlastat. Ten antabus zvážím. Dávám si poslední šanci.

Drahoslava napsal:
Bože pomož mi, dej mi sílu s tím zkurveným chlastem zkoncovat!!!

Buh Ti nepomuze - ver mi, taky jsem prosil . Jediny kdo Te muze zachranit jsi Ty sama. Je dobre (promin, ja vim ze to zni v kontextu situace strasne cynicky) ze muzes o problemu mluvit s manzelem ktery vi o co jde. Jsou zeny co to musi tajit nebo resit ze strany partnera naproste nepochopeni problemu a situace. To nejdulezitejsi Ti napsali uz vyse - pokud to sama dlouhodobe nezvladas tak okamzite vyhledej odbornou pomoc. Zejmena s ohledem na deti je kazdy tyden nebo mesic kdy reseni odkladas dalsi krok dolu do pekla. Pises "... když to nedám, vyhledám pomoc..." - nechci Ti brat iluze ale pokud to zkousis napr. rok nebo dele a vysledek je jak pises par dni bez alkoholu a pak zase pad tak necekej protoze to s nejvetsi pravdepodobnosti nedas. Res to co nejdriv, nejlepe ihned (poptat termin u lekare muzes hned ted mailem)!

V kazdem pripade se zacni smirovat s tim ze presne jak jsi napsala - kontrolovane piti evidente nezvladas tj. pokud budes chtit byt pani sveho zivota tak uz ani kapku. Nikdy a nikde a absolutne...

Už jsem tady celý den pročítám vaše zkušenosti s abstinencí, velice mě zaujala větev s Angie a v některých jsem se poznala( rosnička). Naprosto dokonalé. Já právě s tím pitím něpřeháním vždy, pila jsem odpoledne či navečer víno nebo střik a jen v pátek nebo v sobotu. Teď byl párkrát tvrdý alkohol na nějaké akci( svatba, narozky atd) a už jsme se zas s mužem pěkně rozpili. To znamená vínko skoro denně, ale tak abych ráno mohla řídit) nejpozději ve 20,00 konec, pohádka dětem, vykoupat a spát. No a teď už jsme si 3X po sobě koupily Rum k opíkání+ to vínko a pivo. A štve mě, že nám to zas zachutnalo. Vrcholem vlastně teď bylo, že jsem pod záminkou vaření kapr na víně začla pít víno už před obědem a nejedla jsem už pak ani polívku natož toho kapra a večer jsme se chytli s manželem a já šla s dětmi v tom podroušeném stavu ven abych se uklidnila, jenže oči rozmazané jak jsem plakala, v krvi litr vína nalačno a potkalo mě pár lidí sousedů a už to je. Nahovno. Co si o mě mysleli mi dnes telefonovala kamarádka. Takže tak. Piju cca 20 let. Někdy víc a pak zas míň.