Alkoholik

Lemonka napsal:
Ju, přesně tohle dělám, ale spíš tak sama pro sebe. Když o tom tak přemýšlím, hraní na klavír mi vždy pomohlo asi nejvíc. Hlavně při psychických problémech. Je to takový útěk před temnými myšlenkami, či jak to říct. Soustředěnost a píle je právě v těchto chvílích, myslím, hodně důležitá...
I když, momentálně myslím jen na to, že se nemohu napít a čím víc se snažím abstinovat, tím jsou ta ataka horší. Už se opravdu těším do práce a hlavně na čistou hlavu, bez sebedestrukčních myšlenek. Bude to ještě dlouhá cesta, vím, ale mám nakročeno k dalšímu dni bez chlastu a to už je pro mě úspěch

To je nádherné číst Vaše věty a vědět, že jste rozhodnutá a nic Vás nepřesvědčí se vzdát. Cesta je to dlouhá, ale věřte, že je to cesta každodenních ohromných malých úspěchů co se stávají živnou půdou pro další a další čisté dny bez omamného alkoholu.
RESPEKT !!!!

Michale, Drahoslavo, gratuluju, jen tak dále, jde vám to skvěle...

Drahoslavo,Allie,
dekuji moc Je to jen zacatek,ale alespon nekdy se zacit musi...
Lemonka,
vitej,no jak Te ctu,vidim vtom trochu sebe,byl alkohol "naplast" a utek prave pred temi pocity a myslenkami jako u me? Nebo jsi pila z jineho duvodu...drz se

Ahoj, Michale,
juju, hlavně ten útěk. Myšlenky byly strašné. Deprese a úzkost na denním pořádku, a právě v tý době mi alkohol neskutečně "pomáhal" otupit a zapomenout, nepřemýšlet. Teď už vím, že to byl obrovský omyl a dennodenní pití mě akorát hodilo ještě víc dolů, nejen psychicky, ale i fyzicky. Do toho samozřejmě ještě léky na uklidnění, takže smrtící koktejl. Lékové závislosti jsem se zbavila, chlastu bohužel ne ...pevně věřím, že to zvládneme. Jste tu neskuteční bojovníci a to je velmi inspirativní.

Držím nám všem pěsti. Čisté hlavě zdar!

Ja si to z Tveho prispevku myslel,tak jsme si prosli a prochazime tim samym Na toto tema bych mohl diskutovat hodiny ale toto forum na to neni urcene,kdyz budes chtit muzem nekdy napsat jinde:) Take preji hodne sil

12. den a celkem se držím. Kouřím teda o hodně víc, což mě štve, ale furt to beru jako "menší zlo" než je ten prokletej chlast.

Občas přijde třes, ale vždycky jen na chvíli. Horší jsou ty alkomyšlenky. Pořád se mi honí hlavou, že přeci nejsem alkoholička, i když vím, že jsem...že jsou tu lidé, kteří ty absťáky mají daleko horší než já, tak na tom přeci nemůžu být tak špatně...totální blbost, no - sebeklam

Jak jste na tom vy? Držíte se, bojovníci?

Lemonko, bojuj dál, bude to lepší a lepší. Ty myšlenky jsou svině. Ale pokud ty tvoje absťáky nejsou ty nejstrašnější, buď ráda, časem by to bylo jen horší,nic víc v Tvé alko kariéře nepřijde. Žádný zazrak typu budu chlastat a budu ok. Nic takového. Čim dřív to stopnes, tim líp. ...

Ahoj Allie, slova byly sice napsána pro někoho jiného, ale to je přesně to, co jsem si uvědomila taky. Konečně mi docvaklo, že to bude jen horší a horší a teď přišlo to smíření, že nesmím pít - byli jsme na alkooslavě, jindy bych byla nervozní a spěchala co nedřív domů se dopít, nyní v klidu a ráno šťastná, že to tak dopadlo. Včera v pohodě nákup, místo vína jsem si koupila svíčku. Za mnou paní s vozíkem s nákupem a navrchu nacházené halabala flašky s vínem - viděla jsem sebe...Děti občas volaj tátovi a zaslechla jsem, že se na mě ptají, jestli ještě nepiju... Tady máme poblíž AA, tak se tam chystám v příštím týdnu, až budu mít k dispozici dopravu - to je fajn, moct kdykoliv řídit nebo třeba jít střízlivá do práce - jako já teď.

A jak Ty? Na horách bylas v poho?

Ahoj,na horách bylo skvěle. Teda ja ziju na horách i tak, takže to nemám az zas takovou změnu, ale akce to byla fajn, zalyzovala jsem si, pobavila se.
A bez chlastu, na rozdíl od druhých bez kocoviny.
Jo, to smireni že uz to prostě jinak nejde,to je vlastně strasna úleva -ze už nemusíme hledat csety, j ak pit, už je danárie cesta rovná. Nepít

Zdravím holky Renčo, Lenko, Lemonko každý den dobrý jste super, Ahoj Allie a Michale díky za pochvalu a ostatní taky vřele zdravím.
Jinak musím zde něco napsat. Manžel byl u psychiatra, tentokrát ve větším městě, kde je i Pal a opět byl problém aby dostal antabus. Píšu opět, protože před asi 3,5 lety jsme řešili to samé( manžel hrozně rozchlastaný) a v našem městě psychiatr mu řekl, že na antabus to není, ať se drží pevné vůle a píše si deníček kolik toho vypije a snaží se snižovat. Na to se můj drahý po týdnu vyprdl.
Prostě je to moc komplikované to tady celé vypisovat, ale teď to bylo to samé, Dr. se ptal: a vy máte řidičák? a práci? a ženu? Tak to není taková hrůza:-(. Manžel mu ale vysvětloval, že teď pije sice trochu míň, ale nedokáže nepít déle jak týden( dřív to bylo dva dny) a jde to rychle nahoru ta spotřeba až se zase totálně rozchlastá a kupuje si tajně denně i tvrdé.
A Dr. ještě prý: a to už se nebudete chtít nikdy napít?
A manžel na to: já nevím co bude, jen bych chtěl teď nepít a nedokážu to sám:-(
Tak mu vzal nějaké odběry a má tam jet v pondělí a pak každý týden.
Jsem z toho nějaká na nic, přišlo mi to zas tak zhlehčené, jako když člověk ještě není bezdomovec nebo úplná troska, tak je vlastně v pohodě a pomož si sám člověče.
Jako já vím, že člověk si nakonec musí tou vůlí pomoct sám, ale od lékaře specialisty bych chtěla slyšet něco jiného a ne že ho vlastně budu přemlouvat a přesvědčovat, že na tom jsem opravdu špatně, ať mi ten antabus napíše.
Nemám už čas to tu dopsat. Tak to je asi tak ode mě.
Já vím, že ten antabus je nebezpečný, ale je to má naděje pro manžela. Jo a taky jsem si myslela, že budou nějak řešit případné úzkosti nebo až to na něj přijde nějaké bažení, tak jak to zvládat. No zatím nic. Tak se mějte musím makat.