Alkoholik

Ahoj Oto,

gratuluju, bažení jsi zvládl skvěle. Jen tak dál, nenech "draka" vyhrát On se Tě totiž bude snažit dostat právě v těch chvílích kdy to nejméně čekáš. Alespoň já to tak mám. Jakmile přijde chuť okamžitě přesměruji myšlenky jinam...většinou v podobě nějaké činnosti. U mě funguje sport, dlouhé procházky, četba nebo domácí práce.

Také se držím, něco přes dva měsíce. Jsem v tom s Tebou

Drž se, hodně sil a čisté hlavě zdar

Díky moc...držím si palce ????

Otakar napsal:
Ahoj, jmenuju se Ota a jsem alkoholik...a zatím " únorovou výzvu " držím, začal jsem 28.1. a dnes je to 73 dní...


Gratuluji

K těm slabým chvilkám:

Zkus si v klidu dneska rozebrat, co Tě rozhodilo. Je ale klidně možné, že je to víc maličkostí a že na to ani nepřijdeš. Mně pomáhá procházet si svoji motivaci - jak pozitivní tak tu negativní. Pak hodně pomáhá sdílení - třeba tady příspěvků ve foru nebo si počíst v návštěvní knize. Taky je dobré si promluvit s někým, kdo ví, co Tě trápí. Netrap se tím, takové chvilky přicházejí i po mnoha letech abstinence. Myslím si, že je prostě potřeba se na to připravit a připravit si řešení. Však ono to zas přejde

Tak hodně štěstí, jsem ráda, že jsi napsal.

Přesně tak, ono samo o sobě, bažení netrvá moc dlouho. Většinou se jedná řádově o minuty. Jak u koho. Podstatné je vydržet a nepodlehnout.

Jak píše Renča - mnohdy pomůže i jakási rekapitulace "alko života". Většinou negativní vzpomínky, stud a určité pohoršení se sám nad sebou. Mně se při bažení, a nejen při něm, vybaví průsery, které jsem napachála, kolika lidem svým chlastáním ublížila. Hodně mi tohle pozorování sebe sama pomáhá se nenapít, protože už vím, jak krásně "chutná" ráno, s čistou hlavou, bez deprese a strachu, copak jsem to minulou noc zase udělala či řekla. Jak krásné mohou být dny bez alkoholu...a jak si takové dny může člověk užít...

Ahoj všem,

tak tento týden jsem se přehoupl přes 2. měsíc abstinence.
Stále chodím jednou týdně na AA a každý den si zde upevňuju svůj postoj k abstinenci. Také si čtu Triezvy priestor - Renčo, děkuji za doporučení, nacházím v něm hodně inspirace pro sebe.

Mé zhodnocení předchozích dvou měsíců: Bez alkoholu je mi mnohem lépe. Svět okolo mě a i uvnitř mě jako by se projasnil a já vykoukl z husté mlhy do projasněného barevného světa. Vůbec nechápu, jak jsem mohl tak dlouho žít v tom druhém divném alkoholovém světě - jako by to byla paralelní alkoholová dimenze. Jsem veselejší, mám více energie, nemusím nic skrývat, dovedu si více dovolit být takový, jaký skutečně jsem, s problémy se dokážu daleko snadněji vypořádat, jsem sebevědomější.

Včera jsem byl asi 2 hodiny v hospodě a vůbec mě to tam nebavilo - hluk, že nebylo slyšet vlastního slova a člověk musel doslova křičet, aby slyšel sám sebe, nedospělé řeči o ničem, nealko dražší než alko, drahé pití a jídlo... Hospoda se pro mě zkrátka stala zbytečně drahá nezábava. Při té příležitosti mě napadlo, že také vlastně existují čajovny, když už...

Před týdnem jsem zjistil, že se letos stanu tatínkem... Vstřebávám to v sobě, přinese to spoustu změn a hodně odpovědnosti, mám okolo toho velkou škálu rozporuplných pocitů... Patří mezi ně i strach a obavy. Každopádně to bude velká výzva a čeká mě spoustu úkolů, na které se budu muset brzy vrhnout... Dochází mi, že se můj život od základů skoro ve všem změní. Samozřejmě to také znamená motivaci a de facto i povinnost pokračovat ve střízlivosti i nadále.

Díky svojí abstinenci a svému novému postoji k alkoholu se mi podařilo včera zabránit tomu, aby si moje žena dala v té hospodě skleničku (až dvě) vína - mám z toho opravdovou radost. Dřív by to dopadlo jinak. Prej že je konec náročného týdne a trochu alkoholu neškodí, zejména takhle na začátku. Nenene, alkohol je zrádnej prevít a teď se právě utváří nervová soustava... (Ty vole, ze mě bude táta!!!)

Fénixi, gratuluju!! Chyť příležitost za pačesy. Abstinovat se ti daří a to, že budeš táta je motivace jak hrom...
Já jsem pár let jako rodič ztratila. Sice jsem jakože fungovalo, ale ty roky, kdy jsem pila, jsou v mlze a už mi je nikdo jako matce nevrátí....
Tak bud táta naplno a uživej si to....

..Fenix,gratuluji..to je velká věc.Přeju at ti vydrží abstinence,je to přesně tak,alkohol nic nedá,vůbec nic,pouze bere,az vezme ůplně vše.Tak at i nadále objevuješ tu krasu světa,postavil ses tomu sám,jako i ostatní tady,a to je taky velká věc,přeju ať spolu s rodinou rostete ve zdraví a nic ti nebrání ve výchově a v životě a ať kvůli pití o nic nepřijdeš.Při čtení tveho příspěvku jsem si vzpomněl na moji rodinu,a na moje pití,které začlo zhruba když se narodila naše jediná dcera.Do jejích třinácti jsem se propíjel a kvůli pití jsem propásl to jak vyrůstala,ničeho si nevážil, rodiny,často si ji brali prarodiče,mě to bylo jedno,aspoň byl čas na chlast a na dostávání se z jeho následků..Pak první léčba,chvilku dobrý,a nanovo,a přišel rozvod a musel jsem rodinu nadobro opustit.Pak jsem šest let nepil,ale už mě prostě nechtěli ve svém životě,nevěřil mi nikdo,bylo pozdě.Až tak úplně sem moje slavná minulost nepatří,ale davej pozor,máš,a čeká tě,to nejcennější,co vůbec lze mít

Fenixi, moc moc ti gratuluji. Věřím, že budeš skvělý táta Ty jo, vážně super zpráva, mám ohromnou radost. Snad je i dobre, ze se v tobě vse mele. Je vidět, ze mas srdce na pravem místě a rozum v hrsti. Určité vse zvladnes levou zadní

Sny - cíle - návyk

Před čtyřmi měsíci jsem začala snem střízlivosti. Jenže nestačí mít pouze sen, ten má spousta lidí a každý máme v sobě nějaký příběh.

Je tu totiž kámen úrazu s názvem cíl. Z těch x procent lidí většina ani nezačne. Z vlastní zkušenosti vím, že nejtěžší je začít. Pokud bych to odkládala, tak bych možná nezačala nikdy.

Když jsem si určila cíl, je to, jako bych stavěla schody, hezky jeden za druhým, dokud se nedostanu tam nahoru, kde chci být. Když jsem se v tom ještě plácala, chybovala jsem v tom, že mým cílem bylo dosáhnout toho vrcholu. Pak jsem ale zákonitě selhala, protože to bylo příliš velké sousto, které se nedá zvládnout naráz. Musí se rozžvýkat. Teď je mým cílem dostat se o jeden schod výš, a pak zase o jeden výš...

A soupáním po schodech vzniká návyk. Najednou už není nekonečný problém každý den. Pořád mám pochyby, ale na druhou stranu už vím, že jsem to mnohokrát předtím dokázala, takže je všechno o tolik snažší. Navíc vylézt o ten jeden schod výš se už nejeví jako něco nepřekonatelného a to dodá víc sil.

Tak sněme, pojďme za svými sny a plňme si je

Tak jak jste dali " pálení čarodějnic"?
Pod záminkou masek jdou všichni dospělí chlastat a děti v maskách zevlují okolo. Aspoň u nás