Malachiáši, četla jsem tvůj příběh a můžu k tomu říct, že jsi možná udělal nejlepší rozhodnutí svého života. Moc ti přeju, aby se ti tahle životní změna podařila, jsi podle psaného projevu chytrý a schopný chlap, byla by tě škoda. Alkohol by tě postupně semlel, ve všech stránkách života - rodina, práce, finance, zdraví, sociální status. Víš, trochu mi ale při čtení toho tvého příběhu bliká varovné světlo. Je to totiž jak taková "červená alkoholická knihovna". Těžký dlouholetý alkoholik náhle prozře, ze dne na den s pitím sekne, začne běhat a učit se jazyky, a náhle prožívá ráj na zemi.... Ne prosím neber to, že se ti posmívám! Já jen toho už mám tolik za sebou, že mi tohle přijde tak .... trochu naivní nebo jak to mám říct. Všechno je strašně individuální, třeba to právě tobě takhle klapne, stává se to, nevím. Já tě jen chci varovat, že dostat se ze spárů démona alkoholu je těžké, zdlouhavé, celoživotní snažení a někdy ani to nepomůže.
Ty jsi teď v klidu, v euforii jak všechno šlape, jak vlastně přestat vůbec není tak těžké, co na tom všichni vidí za problémy.... Ale ta euforie je právě dost nebezpečná.
To úplně, úplně nejdůležitější je to, abys po pár měsících nedošel k myšlence, že už jsi na tom vlastně dobře, že si klidně jedno pivo nebo panáka můžeš dát, že to neublíží. Tohle tu můžeš najít v mnoha a mnoha příspěvcích, a končí to vždy průšvihem. Že tahle myšlenka přijde, je skoro jisté, a bude ti připadat naprosto logická, normální, uvěřitelná.... ale je to jen šálení alkoholického mozku. Rozumný člověk, který ví, že je závislý, si uvědomuje, že už NIKDY nesmí pozřít ani kapku alkoholu, jinak je dříve nebo později tam, kde byl.
Musíš být teď v počátcích svého snažení strašně, až paranoidně opatrný. Je výborné, že nepiješ Birell, ten často někoho dovede k recidivě, dál bys, pokud je to možné, měl vyházet všechny flašky, co máš doma, abys měl čistý dům, dávej si pozor i na blbé zákusky, bylinné kapky s alkoholem, ústní vodu. Odříznutí kamarádů z mokré čtvrti, také tvé výborné (a striktně doporučované) rozhodnutí.
Moc by ti pomohlo docházení na AA (anonymní alkoholiky). Jsou tam lidé, od kterých můžeš načerpat spoustu zkušeností a kteří tě podpoří, poradí ti, a hlavně chápou, co prožíváš. Manželce, i když tě miluje, můžeš celé dny vysvětlovat, co cítíš, proč jsi pil, ale ona to nepochopí, neprožila to.
Pokud by tě přepadlo bažení, pomáhá toto:
- napít se velikého množstí vody
- dát si sprchu
- okamžitě utnout myšlenku na to, jak by bylo krásné si toho panáka dát, jak by ti bylo dobře - utnout a nerozvíjet tyhle fantazie
- někomu zavolat (no, u mě tohle teda ale nefungovalo)
- začít něco dělat, nejraději manuálně
a je toho ještě víc
Omlouvám se za veledélku mého příspěvku. A za to, jestli jsem na tebe zapůsobila jak přemoudřelá osoba, co ti chce nacpat své myšlenky, tak bych moc nerada působila... Já jen už toho s alkoholem tolik prožila, málem mě připravil o život, a prošla jsem tolika léčbami a psychoterapiemi, že jsem nabušená vědomostmi
Fórum
. Pokračuju, asi po milionté...
! A nebo nevyjde ale to uz je zivot a me prijde porad mnohem, mnohem, mnohem lepsi to padani a vstavani nez rezignace a volny pad do tmy.
je to přesné, výstižné.
Alkohol je dobrý tehdy, když potřebujeme něco zapít - ať už je to něco příjemné nebo zlé. Když to zapíjíme moc dlouho, tak se ale utopíme.
