To Michal: víte já se tu nerad vyjadřuji, protože mým poznatkům tady většina těch neúspěšných ukňouraných alkomamlasů nevěří, protože vědí, že mám pravdu a té se alkoholik bojí nejvíc. Pravdy. Z té sere až běda.
Většinou se vyjadřuji slušně, protože na hulvátství jsou na světe jiní, ale dnes budu trochu otevřenější. Moje postoje vůči mému alkoholismu převedené k Vám:
1- jste opravdu alkoholik, nebo jste jen občasný ožrala? Na tom se občas vylejt jak prase není nic špatného.
2 - pokud jste alkoholik, cítíte to tak a tvrdíte, že jste rozhodnutý, uvědomte si, že lžete sám sobě, protože občas přijde rozhodnutí se ožrat a vy to původní (proti)rozhodnutí najednou ignorujete. Aktuální rozhodnutí se vylejt je priorita. Čili si uvědomte, že NEJSTE rozhodnutý skončit chlastat ani trochu.
3- pokud chce někdo přestat pít, fetovat, krást (kleptomanie) si musí jasně určit prioritu č.1 - NIKDY UŽ NEBUDU chlastat/fetovat/kurvit se/krást... Tam to začíná a tam to taky končí Michale. Nikdy znamená nikdy. Nikdy nemá alternativu ani ekvivalent. NIKDY JE NIKDY !!!!
Triky- například si představte, že vám nějaký doktůrek řekne, že máte leukémii a zbývá vám cca 20 dnů života. Budete ztrácet poslední vteřiny života chlastáním, nebo si každý den života užijete na 100%? Já to tak beru denně a už 3436 dnů si denně užívám naprosté pohody a přirozené radosti ze života. Nikdy mi nebylo lépe. Dobré je si občas něco přečíst třeba o Indiánech, podívat se na nějaké dokumenty například od Mnislava Zeleného atp. Také jsem opustil lidi, co mne z "kamarádství" chtějí strhnout zpět do hospod a nakecávat mi bludy o jejich prospěšnosti.
Maličko o mě - vyrůstal jsem v extrémně despotickém prostředí, zažíval denně citové vydírání ze všech stran, ponižování, urážení, posměch...atp. Nesnesitelné peklo. Řešil jsem to útěky do lesa a později do hospod... V dětství jsem byl a dnes jsem opět sžitý s přírodou, neklaním se žádným trapným bohům a (nikdy nebudu), nezajímám se absolutně o minulost, protože je to totální ztráta času, ale nezajímám se ani o budoucnost, protože jí oproti minulosti neznám a nemůžu vědět co bude za 5 vteřin, natož za rok. Nyní bije srdce, nyní žiji, nyní jsem živý a přítomnost je tím nejdůležitějším okamžikem mého života. Prosté a jednoduché.
Léčba - chlastal jsem cca 20 let. Taky jsem hulil cigára jak magor. V posledních dnech neskutečného alkoholismu jsem zjistil, že vlastně vůbec nejsem tím kým jsem se narodil, člověkem. Po požití alkoholu jsem byl jak vypatlanec, pak ukňouranec, lítostivý, pak drsný jak zeď, chytrý jak rádio, otravný ne všechny strany atp. Proč bych tím měl být, když nemusím, opáčil jsem? A tak jsem 2 února 2010 vstal ráno z postele zmačkaný, vožralý, rozklepaný a skoro mrtvý

a rozhodl se, že to prostě ukončím. A ukončil. Já jsem chtěl, Michale a chci tento stav dál. Je to mé pevné rozhodnutí které nikdy nezměním a pokud ho mé okolí nehodlá respektovat, je to jeho problém, ne můj.
Myslet si o mém strohém popisu můžete vy i kdokoliv tady cokoliv, mě je to v podstatě jedno. Nikdo vám kromě vás samotného beztak nemůžeme pomoci.
Nevýhody- začátky abstinence jsem měl strašné. Nechci znovu popisovat, protože by jste nevěřil. A není to důležité.
Léky/lékaři- z mého úhlu pohledu není třeba ani léků ani lékařů. Za tento názor jsem tu schytal od místních alko-mudrců nejednu vulgární výtku, ale je to můj názor. Čím větší peklo si alkáč díky započetí abstinence prožije, tím více si váží každého dne bez chlastu a tím méně by se do toho stavu alkoholismu chtěl opětovně vrátit.
Tečka.
Přej vám, Michale, mnoho zdaru.