Alkoholik

Ahoj všichni, Lucko vítej
Chci se podělit. Tyto dny už si docela užívám abstinenci, i nálady jsou lepší, aktivity s pomalu navyšují atd. Ale:
Taky vás dohání minulost? Mě se vždy, když už se cejtím líp, objeví nějaký ten hnus či nepříjemnost z minulosti. Ať už v podobě připomínek, nečekaných setkání (s lidmi, které si ani nepamatuju), nesplněných slibů (v opilosti jsem slibotechna), ostud, které ještě někdo nezapomněl a šíří je atd. Prostě mě to vždycky zase srazí na kolena, nechci to vidět a slyšet . Kazí mi to ten pocit, že chci bějt lepší a trochu už jsem. Srazí mi to hřebínek vždycky. Já vím, je to tak asi správné, člověk aspoň zase ví, proč UŽ NE!!! Ale já už tam nechci patřit, nechci, aby si mě někdo bral do huby a aby mě brali jako dřív.
Znáte to??? Taky vás to štve??

Ja by som sa presťahoval.

Santal, jasne. Treba - hm, tady jsem se ozral jak prase, ze jsem nedosel ani domu a druhy den sel rovnou z parku, kde jsem usnul, do prace. Obcas ze jsem se vozrl a rikal lidem neco, co jsem nechtel atd. Jedine na co jsem prisel, ze se s tim da udelat, je smirit se s tim, e to co bylo bylo, a dulezite je, co je ted.

Dík za reakce. Já vím, že s tím nic neudělám, ale taky si pamatuju, jak i tohle byl jeden z důvodů,proč jsem se zase napila. Dnes jsem si to úplně vybavila: starý známí, historky "z mého podsvětí", nejdřív stud, pak vztek, pak - ále tak si dám s nima, aspoň se tomu zasmějeme, stejně k nim teda asi patřím a ulevím si a - konec už známe, že Jako bych si to svědomí pak chtěla uchlácholit a otupit tím chlastem s těma lidma.
Tentokrát se nedám, už se mi daří si to užívat, cejtím se dospělá (to mimochodem hezky popisuje pan Jílek v knize Paradox abstinence), chci už k životu přistupovat zodpovědně. Tak holt si to ještě asi pár dní/měsíců/let ještě vyžeru, sere mě to, ale co už no. Jsou to moje chyby. Zatím ke mě stále ještě patří bohužel...

Šantal chápu...tohle je minulost, nedá se už přepsat ani vymazat. Jediný způsob jak se tomu asi ubránit je "nebrat to osobně", což není ta úplně jednoduché. Zkus si říct, že když ti někdo úmyslně chce ublížit tím, že ti připomene něco z minulosti, tak je to jeho problém, ne tvůj. Ty jsi ta statečná, která nad tím vyhrála. Ne ta zbabělá, která chce záměrně zraňovat.

Šantal napsal:
Znáte to??? Taky vás to štve??

Jo jo, mam to hodne podobne . Driv me to stvalo ale ted to beru uz jen jako pripominku toho co bylo. Nedokazu vratit cas a zmenit co jsem udelal ale muzu se snazit zmenit to co prijde... a tyhle zablesky z minulosti mi pripominaji ze bych se mel sakra snazit abych aspon trochu dohnal to co jsem podelal .

A jestli ma nekdo blby kecy a vytahuje hlouposti co jsi udelala? Holt jsou lidi co tim ziji - kdyby jsi nepila tak si vyhrabou neco jinyho. Snazsi smat se jinejm nez resit svuj zivot. Vydrz a budes to Ty kdo se bude smat az se budes divat na jejich opily a oduly ksichty a budes v klidu a v pohode a spokojena .

Jsou to takový strašáci, který vylezou, když je nečekáš. V různých souvislostech, v různých situacích a nikdy na ně nejsem vlastně připravená. Rozhodí mě to a klid je v pr.... No neva, jen jsem se chtěl svěřit/podělit - deníček tohle nějak neocení a vůbec nereaguje
Lucko, a co ty? jak se cejtíš?

Santal, janjilek.cz ma i dobry blog a knihy , co napsal, jsou vyborne. Mam pocit, ze jsem ho parkrat mel v Bohnicich na terapii/skupinove/.
Pamatuji si to dodnes jakoby se to stalo vcera.
A co vy pane?
Ja: jsem tu dobrovolne a pil jsem pouze pivo.
On: tak za prvne, nejste tu dobrovolne, ale donutily vas okolnosti, jinak bycste chlastal dal. Za druhe tech vasich 10piv denne je xy g alkoholu denne/tydne. Mate pocit, ze je to malo?

MichalB -Jojo, vím o něm a čtu tam V Bohnicicíh prý vedl terapie, je to teda možný Je bezvadnej, čte mi myšlenky, pocity, radí to, co potřebuju doplnit - ujasnit. Je mi nějak blízko. Pomáhá mi, třeba to zabere u mě konečně.
Jinak s tím mým problémem asi dost souvisí ta naše alko-vztahovačnost, všechno si dost beru.
Geno - Ahoj. Jo, máš recht, kdybych to nebyla já, vytáhli by něco jinýho. Ale ono jde i o jiné věci (například díky oknu nevím důležité věci, o kterých mi blízcí lidé říkali a teď s odstupem času - trapas), zkrátka nejde jen o škodolíbky... Jsou to opravdu skutečné moje chyby, a to mě asi štve nejvíc :-)Člověk by chtěl býr hned jako mávnutím proutku dokonalej, a ejhle!! Není