Alkoholik

Ahoj všichni.Tak já nedokázala odmítnout panáka vaječňáku,který dělala švagrová a trvala na tom,že ho musím ochutnat.Nevěďela jsem v tu chvíli jak reagovat.Nejak se mi pak povedlo to rozdýchat,ale byla to docela krize.Bojovala jsem s hlavou.Myslela jsem si,že tentokrát je to přesvědčení silné.Nevím co se musí stát aby mi to opravdu v té hlavě přecvaklo.Aby to bylo bez toho boje.Včera to bylo lepší,nikdo mi nic nenabízel a já se vyvarovala pohledu na alkohol a celou dobu se věnovala dětem.A co vy ostatní? Dejte vědět jak se vám daří .

Už vidím, ako ťa švagrová vraždí, lebo si odmietla jej vajcia /alebo švagrove?/ v alkohole...

A čo urobíš na Silvestra, ak bude novoročný prípitok?

Hope, mně už dávno nikdo alkohol nenabízí. Část mého okolí je s problémem obeznámena (pouze hrstka nejbližších) a ta druhá - ti, kterým dle mého do mých problémů nic není - ví, že mám chronické potíže se slinivkou (pochopitelně žádné nejsou ). Tedy všichni vědí, že nepiji a de facto ani nemohu. Otázka je, zda se cítíš na tento krok - stvrdit trvalou abstinenci před svým okolím. Pokud ano, způsob se vždy najde (vždyť alkoholik je precizní fabulátor). Pokud nikoli, vlastně si necháváš zadní vrátka (která také pravděpodobně časem otevřeš...).

Ještě dodám, že veřejné doznání, že pít nechci a nemohu, mi nesmírně ulehčilo proces odvykání a zpříjemnilo společenský - a snad i celý - život. Je to osvobozující. Opravdu.

Pozri Hope, treba zvihnúť hlavu a ísť ďalej, je fajn že si to sem napísala, určite nemám v pláne ťa tu za ten jeden poldecák ukrižovať, skús si nabudúce spomenúť ak príde takáto situácia ako si sa cítila zle potom čo si si ten panák dala a nabudúce to už neurob...ja som aspoň mojim najbližším rovno povedala ako to so mnou je a ostatní ma nezaujímajú, nech si myslia čo chcú...aj keď to nebolo ľahké priznať sa, najťažšie je priznať to sama sebe a ostatní nech sa s tým vysporiadajú ako uznajú za vhodné...
Mne sa asi 14.alebo 15.deň abstinovania stalo niečo podobné, kamoška robila tiež vaječný likér a naliala mi do pohára a ja som si to "skoro" chcela dať, lebo chcela vedieť či je dobrý, ale ja som jej pohárik vrátila a povdedala jej nech ho okoštuje ona a povie mi aký je....povedala že je super...a že jej to verím že ho dobre spravila ale že si nedám a nedala som si....keď som prišla domov tak som bola rada že som to nespravila a nedala sa "nalákať" hoci som mala na mále...
Jednoducho som si predstavila ako by som sa cítila keby si dám a vedela som že by som si to strašne vyčítala....a som rada že som sa nemusela vrátiť na začiatok a pokračovala som ďalej a dnes mám 30.deň

Kleris aj mne, uľavilo sa mi a nikto mi nič nenúka, vedia že si nedám a rešpektujú to

Pripomenulo mi to scénku z "Dobrých holubov"

Akú scénku Krtko?Neviem o čom je reč lebo som ten film nevidela

Ahoj všichni ????. Tak i já napíšu jak pokračuju. Nepiju 9 dní. Střídají se mi neskutečně nálady. Jsem protivná, šťastná, lítostivá....vsechno dohromady. Budila jsem se zpocená a mám během noci asi sto snů a pořádně bláznivých. Ráno mám skvělou náladu a jsem šťastná, že jsem nepila. Večer jsem protivná a toužím po sklenicce. Pořád dokola. Stejně jako ostatní mám problém s reakcemi kdy odmítnu alkohol. A že ho teď všude kolem mě teče. Dnes jsem u našich už nevydržela a řekla všem : Proč nepiju? Protože už se moc dlouho bavíte tím jak chlastám, tak ať se můžete bavit taky o něčem jiném. A byl klid. Nenapila jsem se. První vánoce po mnoha letech, kdy jsem nepila. A byly krásné. Musím přiznat, že mám pořád někde v hlavě, že to není na furt... Že se po čase trochu napiju... Vím, že ne. Ale tohle si musím ještě srovnat. Říkám si, že nejsem kouzelník, musím postupně.

Dobre si na nich vybalila Pisinka tiež si to musím ešte srovnať ale zatial to ide, presne, pekne pomaly, krôčik po krôčiku
Chlastali sme dlho a nemôžme čakať, že lusknutím prstu sa to v mžiku zmení na to, že sa nám to v hlavách hneď urovná...chce to čas...
Dúfam že vám nevadí ak použijem nejalé české slovo, ja milujem češtinu je to krásny jazyk a myslím to úprimne