Alkoholik

Pisinko, vykyvy nalad patri k pocatku abstinence.
Je videt, jak ti alkohol chybi.
Dej tomu cas. Opravdu to prejde.
Nezmizi to najednou, ale bude se to postuvne vytracet.
Ja mela: plactivou naladu, vztek, motani hlavy, nervozitu, tres v rukach, spatne spani atd...
Dej tomu 3 mesice, nebo 100 dni. Magicke cislo 100

Nálady skáču aj mne nič si z toho nerob, ale treba myšlienky hneď zahnať a zamestnať hlavu niečím iným...mysli na to ako zle by si sa cítila že si si to pokazila....mne to pomáha

Meggie, Eriko, holky děkuji. Věřím, že Erika ví o čem mluví. A věřím tedy, že i u mě bude líp. A Meggie tobě děkuji za tvou důvěru. Jsou holt dny horší a lepší. Já dnes i strašně spala. Sny, budila jsem se a nemohla znova usnout, ráno zpocená... Asi všechno souvisí se vším. A asi je brzo čekat zázraky. Dám zítra vědět jak jsem vše zvládla.

Nemáš vôbec začo Pisinka od toho tu predsa sme aj ja ďakujem všetkým Vám, toto fórum je pre mňa veľká terapia a rada si tu s vami píšem
Dúfam, že sa ti to s tým spánkom zlepší, ja som tiež nemohla spať zozačiatku ale už sa to zlepšilo a zaspím hneď ako lahnem....
Zajtra určite napíš ako si to zvládla a nedaj sa....uvidíš aký to bude super pocit, nevymenila by si ho za pár blbých poharikov ver mi...

Písinka já jsem měla do nedávna chut brečet. Většinou to na mě přišlo odpoledne. Ale brečet nešlo. Nevěděla jsem co s tim. Pak jsem se rozhodla, že s tim nebudu bojovat, že to asi patří k uzdravení a očistě. A nechala jsem ty pocity ve mě existovat, seděla jsem s nima. Přicházely, odcházely, pluly a dneska je mam minimálně. ( bude to brzo 6 měsíců abstinence).

Tak já to včera ustala. Odjížděli jsme z návštěvy a můj muž mi po cestě domů řekl : jsi skvělá. Ani mě to nepotesilo a v posteli před usnutím jsem plakala. Plakala jsem z tisíce důvodů a přesto nevím proč. Ale dnes jsem se probudila tak lehká. Možná to muselo všechno ven. A dnes mi ta manželova slova zní tak krásně. Jsem skvělá. Já nejsem odepsaná. Jsem skvělá a budu taková dal. Zvládnu tu emoční houpačku, zpocená tělo i chuť tak velkou, že ve mě budí strach. Vědomí, že je to vlastně normální, že to tak měli i mnozí z vás, mě uklidňuje a dává naději, že to zase přejde.

Fakt to přejde!
Já jsem měla, jen při pomyšlení na to, že si večer nenaleju, pocit, jako by mě někdo praštil pěstí do žaludku.

tak já včera zvládla návštěvu, kde fakt všichni dost pili , jen s čajem mám radost a to střízlivé ráno je fakt k nezaplacení spánek sice nic moc, ale to jsem se budívala i po chlastu, tak zkusím třeba bylinky a uvidím...
Navíc jsem si zkusila, že opravdu zvládnu i sedět ve společnosti, kde se pije, ale lehké to pro mě nebude asi nikdy..

Holky moje zlaté ja som na vás všetky tak pyšná Pisinka myslela som na teba celý večer a vedela som že to zvládneš!!!Tvoj manžel je skvelý že ťa takto podporil a pochválil, je to určite dobrý chlap....
Ja sa tiež držím a vôbec nebojujem, nejako mi to príde také normálne že nepijem takže žiadny boj nepociťujem...
Nech nám to všetkým vydrží, zajtra Silvester, to zvládneme a nezabudnite, ako na Nový rok tak po celý rok, takže pekne natriezvo držím vám palce

Nejak v tom vasem tematu vidim opet sebe. Take jsem na zacatku nemel problem s nepitim. Proste jsem se jednoho krasneho dne nenapil a vydrzelo to dodnes. Ta euforie pramenila z: "dyt je to tak jednoduche a ty si z toho mel takovy strach! haha", "ty jo, ja mam tolik volneho casu a tolik energie delat xy veci" - terapeut pri navsteve: "Dej si na to pozor. Mohl by sis naplanovat moc veci, ktere by si nestihal a pak zklamani, selhani, krap a mas flasku v ruce".
Bylo to tak, az na tu flasku. Bylo to takove vystrizliveni z euforie, ze zamilovanosti do strizlivosti . Osem strizlivost neni zit strizlivy zivot.

Nevim, jak kdo toto obdobi zvlada, zvladl, ale dokazu si predstavit, ze nezvladnuti toho obdobi muze vest k prisernemu problemu. Opetovne rozpiti se, muze mit strasne nasledky - dohnat tech x dni/tddnu/mesicu nepiti. Dohanet je tak, az to cloveka dozene do nemocnine za pet dvanact.

Nemusi to tak byt, jen bych byl obezretny s: "Nepiju dny, tydny a vubec mi to nechybi, coz me prekvapuje. Zvladam to. Vsichni me podporuji, obdivuji apod."

Ta podpora je dobra, ale ja ji vlastne vubec nechtel. Chtel jsem, aby si me nevsimali a vzali za sve jen informaci, ze nepiju a nechali to byt. Zadne uznani, zadna jina podpora, nic. Ono to pak vytvari zavazek a pripadne pak tlak na cloveka, ze nemuze pit, protoze to prece slibil vsude kudy chodil a nemuze je sklamat = nepiju kvuli nim, ne kvuli sobe. Nepiju kvuli sobe pak ma samozrejme i pozitivni efekt na okoli a okoli si toho vsimne. Stejne jako moc dobre vi, ze lejeme/jsme lili, jen nevedeli jak moc a jak desive to bylo.