Alkoholik

Pisinka, no jiste. Ja si pamatuji jednu situaci: je mi cca 17 let. Sedime s klukama ze skoly v hospode a lejeme jedno pivo za druhym. Sedime pak venku v parku a jeste se dolejvame vodkou. Pamatuji si, ve kterem obchode jsme ji koupili a ve kterem parku pili. Ja si rikal: STOP, ty debile. Podivej se, kam se propil tvuj otec! Nejakou dobu jsem nepil, nechodil do hospody a rikal si: uf, ty vole, to bylo o fous. Dlouho mi pak pivo a alkohol vubec nechutnalo. Strih cca 25let. Sex, drogy a rock'n'roll. Jedeeeem, to je bezva zivot.
Strih po par letech v praci kolega: "hele, ty debile, omez ten chlast jinak dopadnes jako tvuj otec, jak si vypravel. Mas na to nabeh.""
Ja: "myslis".
On: "Ano, a pamatuj si to. Ja jsem take alkoholik, nepiju 10 let, tak vim, o cem mluvim."
... no jasne, me se to netyka a nebo jo? Nechlastam kazdy den. Nepiju od rana.

30 let - uz to neni jen patek, uz to je pa, so, nekdy i nedele. A uz je to 1 az 2 dny v tydnu. Po sportu - no a? Po sportu to je normalni, ne?

35 - vrchol alko kariery. Uz to bylo kazdy den hned po praci, 8 piv jako nic. Kazdy den. Vikendy tech 15 piv denne. Rano jsem lecil 2-3 pivama kocoviny/absta. Nekdy jsem to lecil i pivama na obed.

Pad na socialni, psychicke a fyzicke dno. Doma: "vypadni z bytu, kde jsou deti".
Huraaa, konecne mi do toho ta zenska nebude zvanit a muzu lejt od rana do rana. Juhuuu.

Lecebna, 3 mesice klid, rup/strih, rok tma v alkoholu. Prusery vsude, kam jsem se podival a kudy jsem chodil.
Varovani v praci- dej se dohromady a nebo vypadni.

A ten zbytek jsem uz popsal drive.

Michale, je to sesup stále k horšímu, že? Dokud člověk nepochopí, že to nikdy nebude mít pod kontrolou. Já vždycky po čase získala dojem, že mužu kontrolované pít. Dnes ve svých 42 letech jsem pochopila, že nemůžu. Navíc čím víc jsem toho v životě prožila (traumata, starosti...), tím víc jsem na alkoholu lpěla. Ve 20ti to byla sranda. Z práce na flam, z flamu do práce. Tělo to uneslo a příhody z flamu se vyprávěly jako trofeje. Kdo byl víc na mol vyhrál. Ve 30ti už jsem měla tři děti a pila někdy. Po pár letech rozvod a berlicka alkohol se zase přihlásila. A od té doby se drží a vliv alkoholu se vrátil v mnohém větší míře. Sklouzla jsem do toho tak nevinně, nenápadně. A jestli jsem ve 20 měla aspoň trochu někdy klapku(ale spíš taky ne), tak poslední roky nikdy. Nebo se mi stalo, že jsem si nepripadaka opila a najednou stejně okno, nevím nic.

Michale,to je drsný životní příběh.Jsi frajer a důkaz,že i v takové situaci se člověk dokáže zvednout a žít.Děkuju.
Pisinko,ani mi nemluv.Já teď poctivě každý večer rozebírám sama sebe na malé kousky,vracím se co nejdál do minulosti a snažím se najít odpovědi.A není to hezký.Jsou situace,které bych ráda z mysli vymazala,ale bohužel se staly.Vlastně je až s podivem,že jsem naživu.

Hope napsal:
Michale,to je drsný životní příběh.Jsi frajer a důkaz,že i v takové situaci se člověk dokáže zvednout a žít.Děkuju.
Pisinko,ani mi nemluv.Já teď poctivě každý večer rozebírám sama sebe na malé kousky,vracím se co nejdál do minulosti a snažím se najít odpovědi.A není to hezký.Jsou situace,které bych ráda z mysli vymazala,ale bohužel se staly.Vlastně je až s podivem,že jsem naživu.

Hope, nevím jestli je dobrý nápad se takhle vracet v mysli do minulosti.To může být známka depky. Chce to žít přítomností a myslet dopředu v nějakém horizontu plánování si času. Ale minulost už nezměníme.Pouze se z ní můžeme poučit. Udělali sme chyby a musíme se s tím naučit žít s čistou hlavou. Což je právě to nejtěžší.

MichalB. Jsi frajer, že jsi se z toho dokázal zvednout, když už jsi byl takhle rozjetý. Mě je 33 a jsem na tom asi podobě jako ty v té době.

Hope, souhlasím. Před Michalem klobouk dolů. Doufám, že dnes žije hezký život.
No a rozebírani minulosti taky dobře znám. Ale mám obrovské štěstí v současném manželovi. Je mi takovou oporou, že myslím, že to tentokrát musím zvládnout.

Sandiku,mně to pomáhá.Jednak si tím připomínám proč nepít a také chci přijít na to proč piju,co to zpouští,jestli měla vliv výchova.Chci se z té minulosti poučit.
Jak jsi dnes zvládl den? Co jsi dělal?

Pisinko,vím o té podpoře a moc ti to přeju.Určitě to zvládneš.Já bohužel takovou podporu nemám.Po mně se jen chce abych nepila.

Hope, to se chce i po mě. Ale myslím, že můj manžel ví, že zákazem nic nezmůže. Má se mnou trpělivost už 6 let. V jeho očích jsem viděla tolik zklamání... A přesto nade mnou nezlomil hůl a hledal řešení. Když jsem se v prosinci na návštěvě u známých opila a druhý den klasicky okno a bolavé tělo, došlo mi, že jsem zase padala. Můj muž mi řekl : nesnáším tvůj pohled, když jsi opilá a strašně se o tebe bojím. Sliby, sliby a zase sliby. 2 dny na to úplně stejný stav. No a pak jak víš, jeho rada, ať to zkusím tady. Držím ti palce často na tebe myslím. Stejně jako na Meggie. V y Michalovi mám velký vzor a na Sandika taky myslím a držím palce.

Pisinko to že máš takovou podporu je hodně důležitý. Ty to zvládneš.

Hope, to jsme na tom podobně. Mě taková podpora také chybí.

A pokud přemýšlíš o minulosti tím to způsobem tak že se z ní poucujes tak je to v pořádku. Já většinou přemýšlel o minulosti tak, že jsem měl nebo stále mám výčitky. A alkoholem jsem se na to snažil zapomenout, ale výčitky přibývaly a člověk byl ve stále větším bludném kruhu.

A dnes mám poslední den volna a třetí den, co jsem střízlivý. Dnes se objevilo bažení, ale odolal jsem. Dokonce jsem měl návštěvu, která přinesla petku piva a odmítl jsem si dát s ním. Jinak jsem odpočíval a koukal na fotbal. Večer jsem musel jít do hospody zaplatit dluh a tak jsem přemýšlel o tom dát si 3-4 piva na spaní, ale nedal jsem si nic a šel jsem tam těsně před zavírací dobou. Kritický to bude pro mě v pátek a v sobotu. A co jsi dělala ty?

Sandiku
Dneska jsi to pěkně ustal. To je super.