Alkoholik

A vy všichni co se držíte, kloubouk dolu, to se nám to tady krásně sešlo. Jsem za vás moc ráda a držim vám všem dál palce!!!!

Klobouk dolů především před Tebou, Rachel! 9 měsíců - to je nářez!!!

A ten Tvůj popis rozpití se až k průjmu na mě působil jako úryvek z hororvého románu, brrrr. Děkuji Ti za to

Ahoj, dnes jsem si pročítala v tomhle foru a nikdy by mě nenapadlo se zaregistrovat... Sedím zrovna na posteli v dobřanské léčebně, kde jsem už od konce ledna. 6. června opustím tyhle brány a dám se na celoživotní boj. Uteklo to jako voda a vidím v sobě už zase tu skvělou ženskou, kterou jsem málem zničila každodenním popíjením vína. Jsem na sebe pyšná, že jsem tento důležitý, i když fakt těžký krok udělala. Chtěla bych všem, co se bojí, stydí nebo myslí, že to nezvládnou říct, že černý drak nikdy nespí a je to soupeř, nad kterým se bez trvalé pomoci nedá vyhrát. Nechat si pomoci není ostuda, či zbabělost. Je to jasný důkaz toho, že už nechceme pít. Tak ať se ta statistika abstinujících alkoholiků o něco vylepší. Držím palce.

Ahoj všetci, len hlásim, nečítala som príspevky, že som sa napila a ide to rýchlosťou blesku, presne ako sa píše.. V pondelok ani neviem ako pohár v ruke a dnes pijem od rána.. Držte palce, nech to zastavím a vrátim sa!

Ahoj Kristin. Jsem tu sice úplně nová a neznám tě, ale je dobré mít pro tyhle případy havarijní plán, jak to zastavit. Třeba číslo na terapeuta nebo někoho, kdo tě doslova pohlídá, abys nepila dál, když už jsi opilá a ty to s ním do chvíle, než Ti to zase docvakne, nějak přetrpíš.

Ahojte všichni,
musela jsem si zařídit nový účet. Nějak se mi to bloklo a zaboha se nešlo přihlásit. V úterý mám termín u adiktologa.

Kristinko, děkuji, co si mi napsala mě velice zasáhlo. Pravda, každé slovo.
A všem co mi píšete, děkuji. Pomáhá mi to na cestě změny. I když začínám zas a znova.

Je to až neuvěřitelné kolik reklam na alkohol je všude. Je lepší nás mít pěkně v hrsti a nemít život ve vlastních rukách.

K adiktologovi jdu ve středu. Mám strach, stydím se. Ale jdu! Musím. Chci.

Kristinko, držím pěsti a určitě to zvládneš. Ty už to v té hlavě máš nastavené jinak.

Rachel napsal:
Ahojte všichni,
miluju si číst něco negativního o alkoholu Knihu si možná stáhnu .) Holky a určitě i kluci nějaký tady, jedu dál. Mam za sebou 9 měsíců, ted je už je meta rok. Zaznamenávám menší změny ve mě. Nepití se stává tak nějak součástí mě. Už se mi zdá, že ten alkohol už neni tak relevatní a přitažlivý. (čert nikdy nespí, já vim).

Občas mě popadne takový palčivý pocit. Jak to bylo skvělé, dát si tu skleničku na úzkost. Jak se tak úzkost rozpouštěla s každým dalším lokem a nastupovala euforie, kdy jsem strašně chtěla cestovat a strašně milovala svýho chlapa a svoje děti. A celý svůj život. Tak když to na mě přijde, vzpomenu si, jak tenhle příběh pokračuje. Jak ležim v noci a plížim se potichu do lednice loknout si čehokoli. Ráno, než dítě vstane nenápadně schovávam skleničku v kuchyni. A jak to neumim ani boha zastavit. A když už prostě musim, protože to už dál ani nejde vydržet, mam průjem, bolí mě hlava, klepu se a nemužu vydržet sedět na jednom místě a soustředit se dýl jak pár sekund. Tak následuje šílená deprese, která trvá následujícíh pár dní.

Takže děkuji nechci je mi fajn, mám se dobře občas špatně, ale dobře to snášim.

Ahoj všichni,
Rachel, mně se udělalo špatně jen jsem si přečetla ten pocit plížení do kuchyně. Je fakt důležité neustále si připomínat ty odpornosti, co jsme byly schopné kvůli tomu jedu udělat!
Měla jsem dojem, že knihu už nepotřebuju! Nepokora vystrčila růžky. Nakonec jsem jí stáhla, je to audio a jakoby to bylo o mně. Neuvěřitelné - stále stejný scénář. V podstatě jako tady...
Začínám zapomínat i ty euforické okamžiky, které si následně vybraly krutou daň. Teď žiju obyčejný, jednoduchý život a nesmírně mě to baví. Je to jakoby mi spadl z očí těžký, zaprášený závoj. Raduju se z vůně květin, cvičím, navazuji nové kamarádské vztahy. Zpátky už nechci...

Tereza napsal:
Klobouk dolů především před Tebou, Rachel! 9 měsíců - to je nářez!!!

A ten Tvůj popis rozpití se až k průjmu na mě působil jako úryvek z hororvého románu, brrrr. Děkuji Ti za to

Ahoj Terezko,
přesně tak. Budu si to vždy připomínat, až půjdu kolem zahrádky, kde všichni popíjejí