Alkoholik

Marek napsal:
Taky začínám znovu,od 1 září, když vydržím měsíc bude to fajn

Začít zas a znovu se rozhodně vyplatí. Přestat úplně ještě víc

Jak to jde? O co bude za měsíc, zase kalba, nebo další měsíc? Máš plán?

Zajímavé. V průběhu abstinence mi vyskakují vzpomínky na dětství a uplně hmatatelně emocionální prožitky. Vrací mě to zpět, vše prožít. Něco je hrozné něco je vyloženě příjemné a osvobozující.

Eva napsal:
Ahoj, dlouho sem tu nebyla, už podruhé začínám abstinovat, poprvé sem to po měsíci nezvládla a popravdě nemám se za to ráda.
Takže druhý pokus, ale jen trapných 5 dní...... musím,rodina,práce,okolí jsem vyvrhel A co vy už jste z toho někdo venku, ale jestli to vůbec jde. Díky

Evi, jak to jde? Každý den se počítá, žádný není trapný. Na začátku abstinence pro mě bylo prvních pár dní nejhorších.
Špatná zpráva, bohužel je, že venku z toho už nikdy nebudeme. Jednou alkoholik, vždycky alkoholik. S jasnou hlavou si mnohdy uvědomuju, že tohle jsem fakt pos....Přistihla jsem se, jak závidím, ostatním, když přijdeme někam na oběd, jak si s lehkostí objednají nealko a nic neřeší. Mně tam dost často proběhne taková letmá, smutná myšlenka. Jakoby drak říkal, beze mě už bude jen smutno. A přitom to není pravda, daří se mi skvěle, ale stejně. Prostě drak nikdy nespí a je potřeba mít nad sebou kontrolu - to je to, co mě tak trochu vadí, jakoby musím být pořád ve střehu ....

Jsem kokot, teď jsem zase pil den a půl v tahu,jak se vyskytne nějaká komplikace v životě,tak se napiju a pak dal,a člověk nechce vystřízlivět protože se problémy zase vrátí.Mel to taky někdy takhle, už mě to štve, díky za reakce

Životní problémy a stres jsou moje největší spouštěče a slabiny. Vím o nich, proto hlavně v tomhle směru posiluji ducha. Někteří tady to považují za sračky, ale mě to moc pomáhá. Poznávat sama sebe, vnitřně hlídat, kdy mám chuť se na všechno vykašlat a napít se a tady odvézt pozornost - v létě mi pomáhá hodně plavat. Hlavně, co se u mě změnilo - nebojuju s emocema: když mám radost, mám radost. Když jsem smutná, tak jsem - no a co? Prožívám obě strany mince. Dříve to byl útěk - průser, tak to nechci honem napít. A on to ve výsledku pak byl ještě větší průser. Fuj, já už tohle fakt nechci!!!

Co se ale opravdu snažím a vidím v tom cestu - buduji si takový klidný, spokojený život. Tzn. pokud možno - vyhýbám se toxickým lidem, nekoukám na zprávy, potkávám příjemný lidi, cestuju, jím dobrá jídla, cvičím. Zkrátka teď mám svůj hezký svět.
"Není trvalého štěstí v žádném předmětu světa, je v nás" E. Tomáš - a o tom to je. Najít štěstí v sobě, protože zvenku nepřijde.

Čauky,ani nevím jak mi přesně je, pořád se držím, snažím se zaměstnat, piju asi 100 litrů vody ale pořád se klepu jako blázen až se za to stydím, doktorka mi napsala tyapridal, tak sem myslela, že to přejde, ale asi to chce čas. Tak pořád vařím, peču, pak to nikdo nejí :-D ale nevadí, snažím se max. věnovat dceři zahradě, a chodím se sklopenou hlavou hlavou před partnerem. To on mi nacházel ty schované flašky a pod., chvilku držel, ale pak už na to asi došly nervy, takže narážky, urážky, apod. stydí se za mě, to mi moc nepřidalo, jenže co bych chtěla, když je to moje vina a všechny jsem posílala do prd..., pořád jsem to zvládala měla pod kontrolou (spíš sem si to ožralá myslela) no a teď sem ve stádiu výčitek a tak. Ještě, že sem někdo občas napíše, alespoň vím, že v tom nejsem sama. No konec sebelítosti........co vy držíte se? Přeji vám strašně moc sil je to nekončící dřina.

Rachel napsal:
Zajímavé. V průběhu abstinence mi vyskakují vzpomínky na dětství a uplně hmatatelně emocionální prožitky. Vrací mě to zpět, vše prožít. Něco je hrozné něco je vyloženě příjemné a osvobozující.

Přesně. Dětství - tam ten náš "problém" nejspíš začal. Ptala jsem se na to terapeutky a ona říkala, že vše co bylo potlačeno, vytěsněno se má prožít, smířit se atd. Jen tak se dá od těch negativních prožitků osvobodit. Nedělám to nijak cíleně, ale vzpomínky na dětství se mi teď vrací poměrně hodně a vždy přibližně jedno časové období. Nechce se mi do toho hrábnout, ale pro další posun to bude nejspíš nezbytné

Klasika, všechny problémy za flašku.
Dny utíkají, ale problém se nevyřeší, spíš naopak.
To znám až moc dobře, všechno odkládat na zítra, zítra na pozítří a na pohodu. Slabost nás ožralých, já sem takhle spadla do exekuce, protože jsem dva měsíce chodila zaplatit 1200,- pak sem na to stejně zapomněla. No kráva, je to smutný, ale je tak.

Chci to prostě změnit, nový náhradní plán když přijdou starosti a problémy, něco na nervy a nesahnout hned po flasce.clovek ty ví že si nepomůže,ale mozek má jasnej plán a to je špatný

Ahojte, hlavní je, že ten chlast ty problémy nevyřeší. Jen nám pomůže před nima utéct. Takže to všechno někde vyleze. Člověk si dělá takovou zásobu problémů A způsobuje si další a další, třeba právě že zapomeneš zaplatit složenku. Mě se třeba dřív pořád rozbíjelo auto, něco jsem hledala, ztrácela, mobily rozbitý, atd. Tak tohle je pryč. Prostě najednou to tu neni. Jasně, že se občas něco rozbije, ale tak normálně nějak.

Mám jednu známou. Má pořád problémy, na všech úrovních života. Když sleduju její život, je to chlastem. Nepřiznává si, že je alkáč, pije denně, ale chodí do práce (živnost, jinak by jí asi už vyhodili). Pije až večer. Ale věčně problém a ted přichází i zdraví k tomu. Tam směřují všcihni alkáči i pijani.

I nadmíra pití jen o víkendu ti kazí život. Už jen tim, že alkohol údajně znemožní fázi spánku, kde opravdu odpočíváme. Takže si vytváříme spánkový deficit. atd. atd.

hodně sil všem a pište, jak se máte! )