Alkoholik

Ahojky, určitě jedna závislost za čas. A to že chlast je pořádná. Cíga si nech, dokud nebudeš stabilnější. Někdo sekne se všim najednou, ale to jsou takový podle mě vzácný případy lidí, nebo už jsou fakt hodně na sebe naštvaný

Těch 5 dní bych řekla bylo nejhorších. Pak už jen takový flash backy, ale už tak strašný peklo. Pak naásleduje vystřízlivění ))))))

Já procházim takovou rekonstrukcí svýho života. Přijde mi, jako bych se vracela tam, kde jsem kdysi začala. A z toho místa uvědomuju kdo jsem já a kam vlastně jdu. Dřív jsem byla celkem organizovaná, ambiciozní, měla jsem ráda hotový úkoly a plán týdne . To se mi zdá se s chlastem zcela rozpadlo. A nejhorší je, že jsem si toho ani nevšimla. Pořád sem si tak řikala, že toho mam moc a proč to nejde uplně jako dřív. Byla jsem v zamlženým světě. A to jsem nepila denně. Moje alkosmyčka mě ale nedovolila prokouknout ty lži, který jsem si na sebe ušila.

Teď jsem ve stavu, že opravdu nemám chut se napít. Mám motivaci. Samozřejmě, že občas to probleskne a napadne mě to. Ale dávam dohromady svoji domácnost organizuju, vytvářim si to do listy. Začínám se asi mít ráda. Takže nemam na chlast vůbec čas

Je jaro, letos to zkusim jinak. Začínám nový život. Co vy? Jak se vám daří

Libuško, opět cítím souznění.. Mně pořád nešlo do hlavy, proč piju do špatné, ale i do dobré nálady např. po hezky strávením dnu až mi to nakonec došlo - neměla jsem přístup ke svým emocím, protože ty byly u nás doma striktně zakázány a alkohol je uměl tak nějak rozproudit. Adiktologové, které jsem poznala mají na tento způsob pití tak nějak až soucitný pohled. Ten můj mi vysvětlil, že jsem si odnesla komplexní vývojové trauma, které sice není nezvratné, i když je to opravdu hooodně práce překopat celou svoji osobnost. No co, my se tady nevzdáváme a problémy řešíme

Děkuji Ti moc za slova podpory,

doufám, že mi toto mé rozpoležení vydrží opravdu co nejdéle. Příští týden bych měla přejít do domácí péče, ale v nemocnici je mi vlastně dobře.

To s tou Tvojí kamarádkou mě také motivuje.

A ten uklízecí příběh s Kondo mě pobavil, směju se i se sdrátovanými čelistmi :-D já prostě miluju tady ty naše alkoholové historky zpětně, když už je to pryč.

Dobré ráno,

změnit od základu svůj život - to je to, oč tu holky běží. Jak je jednoduché, když to napíšu. Jak složité, když se to pokouším žít. Staré vzorce a programy jsou těžce zakořeněny a kořeny pevně drží. Den po dni se snažím budovat střízlivý život. Často je to docela dřina. Volání rodu se ozývá. S příchodem jara úplně. Včera jsem závistivě koukala na terásky, jak si lidi vychutnávali pivo na slunci. Vyhráno rozhodně zatím nemám

Už jsem zachytila i známky jakési nepokory - v tom smyslu - to je jako všechno? Tenhle obyčejný život? V ten den mi volala kamarádka, že má agresivní rakovinu. Tak mi bylo líto moje chování. Vděčnost - to je to, čeho si teď všímám. Být vděčný za každý, "obyčejný" den.

Další střízlivý víkend před námi. Já dnes volno - program: fitko, 2 hod.masáž, odpočinek, večer film. No, není to málo. Můj život je bohatý, jen na to nezapomínat!

Terezko, doma bude také fajn. Krůček po krůčku, stejně jako při naší střízlivosti. Nemá smysl na sebe spěchat, to si čím dál jasněji uvědomuji.
Užijte si všichni pohodový víkend.

Tak týden bez alkoholu a zatím v pohodě i na to kouření jsem se vykašlal.Zadna krize zatím nepřišla,tak jsem zato rád,je fakt že mam daleko víc energie,a zvládnu i víc věcí.Tak at se všem daří abstinence, střízlivý svět je daleko lepší.

Marku, to je skvělý! Fandim ti

Na mě zatim jarní choutky nejdou, asi proto, že je všude taková zima )))

Zdravím všetkých!

Terezka! Šok najprv z toho, čo sa ti stalo, potom z toho, ako statočne to berieš! Si neskutočne silná! Veľa zdravia a skoré zotavenie!

Libuš, odpadla som toto sú ešte "veselé" historky, ja som za posledné roky mala už len tie nepekné..

Katka, Marek, pre mňa to ťažké začalo po dvoch - troch týždňoch, keď sa fyzické prejavy ukľudnili a začala vŕtať psychika.. to trvalo ešte celý druhý mesiac, teraz je to už lepšie, o týždeň budem oslavovať tri mesiace

K tomu, či sa nechcem zveriť aspoň svojmu manželovi.. nie, nechcem, je to úžasný človek a nezaslúži si manželku alkoholičku, preto ako som potajomky pila, ostane aj toto moje veľké tajomstvo

Kristína, 3 měsíce, to je paráda.
Obdivuji.
Pročítám to tu stále, jen nějak nemám co psát. Jsem tak nějak k ničemu. Začala jsem chodit na jogu. Furt bych jedla...
Zdravím všechny a fandím vám.

Zdravím všechny vytrvalce ,

Kristinko, letí to jako voda. Magická 100 se Ti blíží

Pocity se každým dnem mění. Nejhorší je začátek. Psala jsem tady o mém běžkování na chatě a že vždy bylo spojeno s alkoholem. Tento víkend jsme se tam sešli a nikdo alkohol nepřivezl. Ani mi to nepřišlo. Večer jsme se nasmáli víc než, když jsme měli smysly otupené chlastem. Žití s nulovou tolerancí je rozhodně lepší.

Katko, nejsi v tom sama. Mozek chce něco místo chlastu. Časem se mi to srovnalo a Tobě se to také upraví. Jóga fajn a co adiktolog - našla jsi někoho?

Abstinenci zdar..

Přeji krásné střízlivé úterý všem!

Moc krásně se mi čtete - Libuško, ty jsi za mě prostě jednička!

Ráda bych přispěla zajímavými obraty v mém myšlení po delší době v nemocnici. Před pár dny jsem obdržela zprávu o mém otci, který se opět propil až na kapačky, tentokrát do finální fáze, kdy už si nesmí dát do konce života ani kapku alkoholu. Jeho reakce? Úplně to odignoroval. Na jakékoliv poznámky ohledně toho mává rukou. A víte co? Jsem absolutně klidná. Jsem teď mnohem silnější. Každý má svůj život ve svých rukou a pokud někdo nechce, nepomůže mu ani svěcená voda.

V nemocnici jsem poznala spoustu vážně nemocných lidí, umírajících, bojujících a ne život zbytečně zahazujících. Kontakt s nimi mě velmi obohacuje, najednou se mi nechce brečet nad posraným dětstvím a drsnými traumaty, ale žít každý den s otevřeným srdcem dokud to jde. Proto jsem v práci oznámila, že až se uzdravím, přejdu na částečný úvazek a začnu dobrovolničit ve špitále.

Toto je velmi osobní postřeh a někdo by mě podle toho tady určitě mohl i poznat, ale víte co? To už je mi taky jedno. Pila jsem, ted už nepiju a nebudu se tím pořád bičovat. Život je jen jeden a neměl by se promarnit.

Třeba to někomu s vás trochu pomůže otevřít oči, i když mně samotné by se to bez takovéto osobní zkušenosti podařilo jen ztěžka.