Alkoholik

Pamatuju a brzy na to se vytratila.. já bych byla vážně asi radši, kdyby si teď jednou za čas dala jointa, než kdyby se zase vrátila k vínu. I když sama vidím jak to zní hrozně a máš pravdu, třeba se tu zase zjeví, tyhle dveře zůstávají NONSTOP otevřené.

Děkuji moc Libuško, ale není co obdivovat, každý by to musel nějak zvládnout. Za mě je jednoznačně fyzická bolest mnohem lépe snesitelná než ta psychická. A jak jsem psala, s tou mi tady pomohli ostatní pacienti. Nevěřila bych, že tohle někdy řeknu o nemocnici, ale už teď se nemůžu dočkat až se sem vrátím

Můj obdiv máš TY.

Dobré ráno,
Šárko, Katko, to je fuk:))
Já si v tom vždycky najdu to svoje:)
Píšete o "novém životě" tomu stále ještě nerozumím. Čekám asi nějaký impuls, prozření, či co...Ale teď si pokaždé na joze vytáhnu kartičku co se tématu týká. Zrovna včera karta- Velká proměna, opuštění starého-
Marku, dej pak vědět jaký to bylo u adiktologa. Díky.

Krásný nový den všem!

Katko, musíš tomu jít trošku naproti. Zkus začít dělat něco, co jsi už dlouho chtěla nebo se vrať ke starým koníčkům a zájmům, které šly kvůli pití stranou. Pamatuju si, když mi před mnoha lety adiktolog poprvé řekl, že nestačí začít abstinovat/omezovat pití, ale musím vymyslet něco co budu dělat místo toho. Já už jsem toho tehdy dělala hodně.. tak jsem se ještě přihlásila na školu a teď už dělám druhou. Snažila jsem se ještě víc zaměstnat. Teď jsem ale poprvé objevila něco, co chci dělat opravdu ze srdce a je to úplně jiný pocit. Tak zkus hledat sama v sobě, zkoušet, co Ti sedne. Jít tomu naproti. Ono skoro všechno, co Ti nějak neohrožuje zdraví je lepší než pití

Abstinenci zdar ,

jenom pít nestačí. Už jsem tím nejspíš otravná, ale je to hluboká pravda a odrazový můstek k trvalé abstinenci.

Najít spokojenost v duši a nepotřebovat alkohol k tomu, aby přebil nepříjemné pocity, ať už jsou vyvolány čímkoliv.
Zní to jako fráze, ale je to u mě každodenní práce. Čestně přiznávám, že bez adiktologa bych to nedala. Snažila jsem se mockrát, ale nedokázala jsem najít kořeny mého pití a také, jak z toho ven.
Katko, než se tam dostaneš, můžeš toho zatím hodně udělat. Mozek touží po alkoholu jako po úlevě ( od čeho si doplň sama), dopřej si něco jiného, co Ti přinese radost - voňavá koupel, čokoláda, joga atd. Také si zkus vést deník, kdy Tě přepadává chuť - emoce atd. Je to prostě opravdu práce rozklíčovat, proč a jak z toho ven

Terezko, vítej asi už doma? S tím jointem - když to jinak nejde, prý lepší než alkohol. Já to nechci, chci si konečně užít čistou hlavu a naučit se žít bez utápění emocí v čemkoliv. Ale nijak to neodsuzuji, každému jeho nebe.

Dnes pít nebudu, koupila jsem si novou knížku, protože alkohol ne, raději knihu

Svatá pravda Libuško..

Ano, již jsem v domácí péči, je to tedy změna po takové době. Také jsem si nechala přinést knížky, jakou sis koupila ty?

Terko vítej doma:)))) At se ti tam daří ))

Zjištuji, že mi pití znemožnovalo být sama sebou. Prakticky jsem neměla čas přijít na to kdo jsem. Pořád se to čilo kolem párty nebo kocoviny, že jsem si myslela že to jsem já
Za mě nestačí hledat si jen zábavu místo pití. Podle mě musí člověk objevit co je, co chce a kam chce dojít. Vyhrabat z pod trosek pití sám sebe. A ten už bude vědět co má rád a co chce dělat. Já ho vykopala. Pomáhá mi překonávat chutě se napít a všechno zapomenout. Jaká čistota a síla člověka čeká, když se mu toto podaří! Přeju vám jen to nejlepší a hodně lásky k sobě

Dobré ráno. Taky jsem si koupila knížku:))
Novou od A.Mornštajnové
Les v domě. No ...měla jsem si do této doby koupit asi něco veselejšího, ale přitáhla si mě:)

Krásné nové ráno všem!

Děkuji za přivítání Rachel. Ve Tvém příspěvku zase tolik pravdy a zase jsi na to všechno přišla úplně sama... je v Tobě velká síla a dar uvědomění, jsem moc ráda, že jsem tu na Tebe narazila.

Katko, a proč ne, Mornštajnová se čte krásně jedním dechem i přes ponurá témata

Já večer otevřela mého oblíbeného Irvina D. Yaloma a do oběda ho určitě i zavřu

Dobré ráno milé abstinentky ,

dostala jsem zánět spojivek. Knížka - Heřmánkové údolí, tak leží na stolku. Nevadí, nikam neuteče. Někdy v budoucnu si možná přečtu knížku o sebeuvědomění, jejíž autorkou bude žena píšící pod pseudonymem Rachel.
Moc mě baví Tvoje příspěvky i to, jak si to vše buduješ sama.
Je to tak, život není jen o zábavě. Budování nového života je proces. V počátku abstinence jsem dostala radu - doplnit hormony štěstí jiným způsobem, protože mozek si bral dopamin z alkoholu a to mu při abstinenci chybí. Jen se bavit ale nestačí, protože pod povrchem stále doutnají nezpracované emoce, traumata. Někdo volí cestu, že je tam pevně zavře a dělá jako, že nic. Tohle jsem zrovna řešila na terapii a došla k závěru, že to jsem dělala léta a vždy to vydoutnalo na povrch a šup láhev do ruky. Takže teď se učím neutíkat před emocemi, pojmenovat je a učit se s nimi pracovat. Jako dítě alkoholika jsem zjistila, že vlastně neumím emoce prožívat. Když bylo něco hodně zlé, "přítel" chlast byl po boku, tak jsem to spláchla někam hlouběji (psychosomatika - zánět spojivek. Co všechno nechci vidět?) . Tělo už nemohlo, proto ty úzkosti atd. Mně to takhle dává smysl a tak jdu dál. Dnes nebudu pít, už by mě to asi ani vůbec nebavilo. Není proč si dál ubližovat

Já už nevím jak dál....nevím. Mám život, který jsem si vždycky přála. Od dětství. Velká rodina, zdravé, krásné děti, hodnej manžel. Má mě rád,i když vůbec nechápu proč. Ta moje hlava..
Dnes jsem to znova nedala a koupila si ve vinotece víno.