Veronika, "já se bojím každého dne". Nemuze pak znamenat bani se neceho, ze to neco se snazime zamest pod koberec, aby to nebylo na ocich a my se toho nebali? Pokud ano, tak to lze vyresit prijetim i toho nejhorsi. Prijeti faktu - je to proste takhle a tecka. Kdyz si to uvedomim a prijmu, je mi najednou krasne lehce

. Z AA jeste jedno hezke moudro: „Bože, dej mi vytrvalost, abych překonal věci, které změnit nemohu, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu, dej mi moudrost, abych tyto věci dokázal rozlišit. “
Zeme je nehostine misto pro zivot, zivot je svym zpusobem tezky/boj o zivot, preziti. Od narozeni po smrt. Kazdy den, kazdou sekundu. Vyplati se tyto veci si pripustit, prijmout je.
Ja to resil pobytem ve tme: "co je? Zlo, nepohoda? Tak pojd?" .. bylo mi tezko .. "Co je? Vic neumis? To je slabota. Rozbrec me, srabe!" Vsude cernocerna tma .. "Tak vidis, vole, vzdyt to prijeti ani nebolelo"
Neco jako kdyz prijdes o nohu. Tak nemam nohu, no a co. Vnitrni silu mam porad stejnou, tak zivot bezi dal.
A kdo se boji, ten se nakonec podela (rozpije)

.