Alkoholik

Sarka napsal:

Nejsem si jista, zda to dam bez nejakych antidepresiv..u toho vina jsem se mela kazdy den aspon na co tesit.. s detma to neni lehky, clovek si nemuze delat co chce..jako jit na prochazku do lesa, do bazenu, sauny..minimalne ne pokazdy, kdy to nutne potrebujem..na prebiotic chuti. V tom to vnimam horsi..tu abstinenci.. musime to vydrzet.

Šárko, závislý mozek hledá důvody, proč se napít. Já jsem pila, když byly děti doma (bylo toho na mě moc) piju/tedy pila jsem i když jsem sama (je mi smutno, že jsem tady sama). Mohu jít do bazénu, sauny, do lesa a stejně...takže v tom to nejspíš není .
Jestli je to pro Tebe k nevydržení, asi není ostuda si léky vzít. Z kliniky se Ti ozvali - stále zvažuješ nějakou online terapii?

Alkohol u nás nikdy nebol tabu, pilo sa vždy a pri každej príležitosti, takže sme si hocikedy otvorili víno a manžel netušil, že ja mám ďalšiu fľašu schovanú a som pred ním 3 poháre dopredu, ale momentálne kvôli zdravotným problémom nepije a rozmýšľam, že moju abstinenciu zvalím tiež na zdravotný problém, čo nebude až tak ďaleko od pravdy, lebo cítim, ako mi alkohol ničí telo a hlavne mozog, to ma desí asi najviac a tie úzkosti a depresie.. Už raz som mu spomínala, že mám po alkohole stavy úzkosti, myslím, že to bude dobrá výhovorka
Dnes mi je trošku lepšie, síce unavená, ale triezva
Presne ako píšete, dnes nepijem, potom sa uvidí
Ja už presne viem, čo ma čaká, ktoré dni budú ťažšie a skutočná skúška odhodlania začína po týždni, keď akosi zabúdam na to zlé..
Áno, je veľa ľudí, čo majú s alkoholom problém a ja osobne pár poznám, no naozaj málokto sa s tým chváli a trápi sa s tým sám..
Ako tak prechádzam toto fórum, vždy sa opakuje jeden scenár, začiatočné odhodlanie, pár príspevkov a odmlčanie... Veľmi si pre nás prajem, aby sme si, ako bolo vyššie, aj po 3 mesiacoch napísali, že to ide, že to dávame a triezvy život je našou odmenou!
Tak dúfam, že dnešný deň máte úspešne za sebou!

Já Ti rozumím Libuško...to zvládneme ono se to rádo hlásí.. ale čím častěji budeme odolávat, tím to začne být jednodušší, uvidíš.

Dnes tedy asi nemáš úplně nejlepší náladu, napadá Tě jak si ji zkusit zlepšit?

Kristýnko, hlavně si těmi typickými případy nepodlamuj vůli, když ji teď teprve hledáš. Samozřejmě se to stává často a to by nás jen mělo utvrzovat ve vážnosti situace. Ale myslím, že v našich případech bude lepší, když si udržíme motivaci a budeme si každý den říkat, jak jsme zase o den lepší - střízlivé

Tereza napsal:
Já Ti rozumím Libuško...to zvládneme ono se to rádo hlásí.. ale čím častěji budeme odolávat, tím to začne být jednodušší, uvidíš.

Dnes tedy asi nemáš úplně nejlepší náladu, napadá Tě jak si ji zkusit zlepšit?


Dnes nemám nejlepší náladu, ale tak to v životě chodí. Jednou dole, pak nahoře. Hlava mě bolí jako střep, o kávě jsem psala, ted jsem si všimla prázdné láhve od piva v komoře a kdyby byla plná, tak bych jí pro jistotu asi hodila z okna
Vrátila jsem se z procházky se psem, snědla výbornou mandarinku, popíjím heřmánkový čaj a moje závislost mi pro dnešek může políbit p....

Jak zvládáš abstinenci Ty, přeci je jsi na úplném začátku?

Máš pravdu, zítra může být úplně jiný den a mrzí mě, že Tě pořád bolí ta hlava :-/ na to naštěstí netrpím, nevím co bych Ti poradila.....

Libuško, jak jsem říkala, že jsem dlouho pila kontrolovaně, tak už právě vím, že se dá vydržet i měsíc, někdy dva. Jde o to, že jsem se rozhodla, že už žádné za měsíc ani za dva nebude. Stále mě mrzí, že jsem to teď přeháněla...nevím, co jsem zase blbla :-/ A proto jsem z toho asi tak nadšená a navíc mám ještě ta lehčí antidepresiva, takže jsem zatím v pohodě.

Dnes mám den volna, tak jsem ho věnovala péči o sebe (promiň Šárko!) a taky popíjím čaje. Myslela jsem na Tebe, Šárko..když už Ti manžel doma moc nepomáhá, tak by mohl přistoupit alespoň občas na nějaký "Tvůj den", kdy by jsi dělala jen to, co chceš ty, klidně sama. Myslíš, že by něco takového bylo reálné?

Ahoj všem,
už je to asi 7-8 let co čtu tohle forum. Někdy více a někdy vynechám na pár měsíců. Přiznám se, že to používám jako takovou terapeutickou pomůcku.
Na jaře to bude těch 7-8 let, kdy jsem dorazil na setkání AA v Praze v ulici na Poříčí. Měl jsem tenkrát rozbitej xicht neboť jsem se ožral jako prase a upadl na obrubník. Od mého prvního sedění na áčkách jsem abstinující alkoholik. Děkuji moc bohu/osudu za to, že jsem vlastně náhodou zašel na AA. Děkuji moc všem lidem z tohoto fora jejichž boj s démonem mě vždy utvrdil v tom, že cesta na kterou jsem se vydal je správná.
Jde to - ze začátku to je čistej voser, který časem nahradí radost a hrdost.
Ze své zkušenosti musím říct, že nejdůležitější je pokora a respekt. Znám případy, kdy nepijící alkoholik po několika letech podlehne iluzi, že nad chlastem vyhrál. Bohužel většinou platí pravidlo, že v takovém případě začnete přesně tam, kde jste naposledy skončili a ten sešup je pak opravdu drsnej.

Ahoj Ondro, děkuji za to, že jsi nám napsal

To je už je pěkná doba, co už abstinuješ. Je zajímavé jak AA v hodně případech takhle skvěle zafunguje. Opravdu mi vrtá hlavou, jestli mnozí z vás věřili v Boha už předtím, než začali chodit na setkaní? Omlouvám se, pokud je to nevhodný dotaz, ale vždycky mi podobné myšlenky prolétnou hlavou a nikdo mi na to ještě neodpověděl....

Neznám žádný jednoduchý, rychlý, nebo spolehlivý řešení jak na to. Mohu pouze říct, jak jsem na to šel já. Já, který má ve všem vlastní hlavu jsem na mém prvním setkání AA nějak uvěřil, že úplně všechno, co tam říkají tak je a funguje.
Žádný: vždyť jsem ještě nebyl v léčebně, tak jsem prostě jen trochu párty kluk
Žádný: vždyť nevadí, když si prostě občas trošku dám
Bezpodmínečně jsem přijal, že jsem alkoholik a tedy prostě už nikdy nemůžu pít. (vůbec jsem si ale tenkrát nevěřil). Taky, že když si dám po třeba dlouhý době bude to ještě větší průser, než dřív. Já vím, že to tak je(naštěstí nemám vlastní zkušenost) já tomu prostě bytostně věřím. Je úplně fuk, co si o tom kdo myslí mně to funguje.

Byl jsem jako šéf velké montáže v Brně asi dva roky po tom, co jsem nepil a jdu si v sobotu navečer na hotel(všichni montážníci byli v Praze na víkend, já jsem dohlížel na brigádníky). Vedle hotelu byla taková malá hospůdka, která je v sobotním jarním večeru prostě zajímavá . Napadlo mě, hele když tam skákneš a dáš si 3-4 kousky, tak to vůbec nikdo nebude vědět. Díky přijetí takových chytrých pouček z AA jsem se usmál a řekl si, vida ty svině chceš mě zlákat. (docela jsem se i lekl jak na mě démon zaútočil) - kdybych nevěděl že se tohle po letech může stát věřím, že bych to nedal.

Ahoj Terko,
jsem z věřící rodiny, ale jsem tzv. nepraktikující, pouze se snažím ctít určité zásady(jenomže to dělá každý normální člověk).
Jinak já jsem byl v té době prolhaný, úskočný, ožralý, debilní a absolutně amorální prase, takže vlastně nevěřící pes.
AA není o bohu. Za to slovo si můžeš dosadit úplně cokoliv.
Je to cesta jak se dostat z tý hloupý, nebezpečný a společností tak omlouvaný chlastání kultury.