Alkoholik

Libuš, s takou dlhou bolesťou hlavy som sa nestretla, ja mám vždy akútne abstinenčné príznaky prvých pár dní, potom sa fyzické lepšia, nastupuje ťažšia, a to psychická nepohoda.. Ale zas je pravda, že mesiac sa mi ešte nepodarilo vydržať predtým si nemávala problémy s bolesťou hlavy? Alkohol veľa vecí prekryje..

Sarka (alebo Šárka?), Terezka vy ste tiež na úplnom začiatku? Začínam sa orientovať, Sarku som zaregistrovala už dávnejšie, príbeh poznám, Terezku len teraz viem ešte o Veronike, jej príbeh ma zaujal, pripomínal mi trošku môj.. Teraz bude končiť v liečebni, som zvedavá

Ahojte vsichni..Mala je hrozne nemocna, neozyvam se..neni cas. Dnes sesty den. Vsechny aspon zdravim a drzte se.

Dosť tu ešte registrujem Rachek, pomáha kde sa dá a pár mien, nespomínam si presne, resp. Asi by som skomolila nick

Erika, Ondrej je to balzam na dušu, keď sa ozve niekto, kto to zvládol, ďakujem!

V tom případě Ti gratuluju, musela u Tebe proběhnout velká proměna!

Tak já mám víru v to, že to zvládnu pomocí svého vnitřního světa a taky tady holek

Ano, my s Šárkou jsme na tom stejně. Já jsem tu velmi krátce, ale jsem za to moc ráda

Víra ve svůj vnitřní svět je určitě super. Jen je potřeba mít na paměti, že bojujeme s daleko silnějším nepřítelem, než si dokážeme připustit.
Alkoholem si půjčujeme dobrou náladu, pohodu nebo uvolnění z budoucnosti. Když ten zásobník dojde, potom nastává celkem hnusný stádium, kdy bez chlastu je nám opravdu zle, ale s ním snad ještě hůř.
Občas je potřeba otevřít oči a přiznat si, že nás alkoholiky ten chlast pomalu zabíjí. Někoho viditelněji, protože se někde ožralý válí na náměstí. Někoho pomaleji a třeba i docela neviditelně, zase mu to může zabíjet jeho osobnost v hlavě. Ve finále je potřeba, nebo myslím si že je potřeba v určitou chvíli odložit všechny masky a pozy a prostě požádat o pomoc.

Ondřeji,
moc hezky píšeš a pomáháš.

Děkuju

Tereza napsal:
V tom případě Ti gratuluju, musela u Tebe proběhnout velká proměna!

Tak já mám víru v to, že to zvládnu pomocí svého vnitřního světa a taky tady holek

Cesty ke střízlivosti mohou být různé. Cíl je stejný. Ale po letech zkoušení mohu za sebe říct, že tak jak píše Ondřej v jiném vláknu - rozhodnutí o abstinenci musí vyjít z hlubokého, vlastního nitra. Člověk musí opravdu chtít, protože jinak mu nepomůže ani svěcená voda. A i když moc chce, je to opravdu velmi těžké. Tak se držme a kráčejme po jakékoliv cestě ke střízlivosti dál.
Dnes nepiju a prosím myslete na mě večer. Jdu synovcovi na maturitní ples. Před půl rokem jsem mu to slíbila. Měla jsem momentální pocit, že chci vylézt z ulity. Bude to můj první střízlivý ples v životě. Je to síla, teprve teď si uvědomuju,jak moc jsem byla s tím chlastem provázaná. V podstatě celý můj život

Kristína napsal:
Libuš, s takou dlhou bolesťou hlavy som sa nestretla, ja mám vždy akútne abstinenčné príznaky prvých pár dní, potom sa fyzické lepšia, nastupuje ťažšia, a to psychická nepohoda.. Ale zas je pravda, že mesiac sa mi ešte nepodarilo vydržať predtým si nemávala problémy s bolesťou hlavy? Alkohol veľa vecí prekryje..

Kristínko, hlava mě zabolela vždy prvních pár dní, když jsem se pokoušela abstinovat. Nikdy jsem na to jinak netrpěla. Včera mě napadlo i to, že to nemusí být abstinenční příznak. Myslím, že to je psychosomatika. Největší bolest je při setkání s psycholožkou. Tak moc se bráním otevřít 13. komnatu.
Jinak tesat do kamene, že alkohol řadu věcí překryje. I to je důvod, proč si na to neberu žádné léky. Chci si pamatovat i ty nepříjemné pocity, abych nikdy nezapomněla, co chlast umí. Prostě projdu údolím stínů