Alkoholik

Jak to tady čtu,tak myslím,že každý alkoholik je stejný.Říká,že mě miluje a nedokázal by beze mě žít a jen se mnou může žít. Žijeme spolu už 4 roky.Rok jsme bydleli u rodičů.To pil příšerně a neustále to sváděl na mé rodiče a to jen z toho důvodu,že třeba po kocovině něco chtěli,ale pomoci se nedočkali,protože byl neustále unavený a on chodí do práce a o víkendu si přece musí dopřát pivo!!!Nebo taky nějaké to tvrdé pití.Myslela jsem si,že když se přestěhujeme do nového domu,tak se to zlepší, jak on sliboval,jak bude dělat na baráčku.Barák je do dnes v hrozném stavu.Přišel kvůli alkoholu o řidičák a taky o práci.Přitom je tak nadaný,maloval obrazy,vyřezával ze dřeva různé postavičky a taky ho bavilo psát komiks.Ale to vše po čase vyprchalo Dnes se platí spousta složenek,tak na výplatu mu zbývá minimum a on tak dlouho pije dokud to všechno nepropije a vůbec ho nezajímá,že nebudeme mít na jídlo.Pak celý měsíc nepije a jen sedí u počítače a hraje si ty svoje hry.Dneska zrovna sedí v hospodě a já můžu trnout hrůzou co bude až přijde.Vždycky se hádáme a nikdy to nebylo jinak,navíc je agresivní.Jednou do mě strčil tak,že jsem si narazila žebra a pak jsem měsíc marodila.Mívám z toho tak silný stresy,až se mě chvěje žaludek.Když jsem před dvěma lety pracovala ve fabrice a měla jsem odpolední,tak jsem s hrůzou jezdila domů co bude.Jistě,že byl namol!!!Po roce jsem začala trpět agorafobií.Nemohla jsem vydržet v práci,bála jsem se jezdit autobusem a časem to tak zesilovalo,že jsem se bála chodit po ulici a taky jsem nemohla být sama doma.A to jen díky stresu co prožívám s ním.Musela jsem jít marodit a po třech měsíci jsem práci opustila.Našla jsem si novou,ale bylo to ještě horší Ted' jsem doma bez práce.Pomáhají nám hodně rodiče,jak jeho ,tak i moje.Asi je pravda to,že když budeme jen přihlížet a odpouštět,tak se to nezmění,ale je to tak těžké někoho opustit,když ho máte rádi.....

Je to láska, co k němu cítíš?Nebo lítost?Nebo chceš dokázat světu, že ho změníš?Nestydíš se před rodičema?

Ahojky, hodne tezka situace, nedaval bych ale vinu alkoholu, spis si myslim, ze vam to spolu neklape, podle me, bys mela pritele brzo opustit, a to "priznej si sama" ne kvuli tumu ze pije, ale ze chlasta a je to idiot, evidentne agresivni, zalezi jestli ti to vyhuje nebo ne.....
pokud ne, pak ho kopni do zadnice,a najdi si nekoho hodneho s kym ti bude dobre.....

(- :

Ahoj.Mám problém.Sama jsem alkoholička.Nepiju 8 let.Mám závislé 2děti ze 4.Syn je narkoman,gambler a alkoholik.Je už dospělý má 31,nicméně v jeho 17ti letech,kdy byly u něj pouze 2 prvně jmenované závislosti jsem za něj JÁ SAMA vydala rozhodnutí-JEMU NŮŽ NA KRK,že se půjde léčit.Z léčebny ho tenkrát propustili-komunita ho odmítla,sabotoval jejich snahu.Tímto Mým rozhodnutím,které bylo protichůdné s jeho vlastním se úspěšně neůspěšně pere se svým problémem sám-ode mne nic nepřijme.Já nechápala,že se závislost nedá vyléčit.Musela jsem si to vyzkoušet na vlastní kůži.V součastné době mám stejný problém s dcerou.Právě dovršila své 17tiny.Byla mi pro moji závislost umístěná v dětském domově v 5letech-to jsem nastoupila tenkrát svoji 1neůspěšnou léčbu,stejně jako následovaly další.Nicméně motor to byl silný a já dělala všechno proto,aby jsme byli v kontaktu co nejvíc!Před 6 lety se dostala na Open Gate až do Prahy.Naše vzájemné kontakty tím dost utrpěly.Dcera se začala měnit.Také její nástup dospívání probíhá velice bouřlivě-stejně jako její pití,které už nezvládá-jen stále nechce pochopit,přijmout a chtít s tím něco dělat!Má už okna,často vidím v jejích očích nevysvětlitelný strach,má problémy se spánkem,pokusy o manipulaci,už delší dobu sleduju,že ačkoli vždy nějaké peníze má,tak mi raději vezme z peněženky sama,bez mého vědomí-jen aby nemusela vysvětlovat proč a na co.Je mi jasné,že se už koupe,je mi jasné,že má strach.taky vím,že sama se z toho nedostane.Chodím na AA,když je doma-v Ostravě,tak jí nabízím-lákám aby šla se mnou-nechce.Já nechci opakovat stejnou chybu,kterou jsem udělala se synem.Poradí mi někdo z vás?

Vím,že to ted´zabolí!Alkoholik miluje jen to jediné-svoji láhev!Jinak to není,ani nemůže být.Závislost přehluší veškeré city,které nám byly dány-at´je to láska,mateřství či jakýkoliv jiný cit!Toto je opravdová tvář závislosti.Prošla jsem tím peklem se svým partnerem-on se upil i se sebou.

Jano, alkoholik dává přednost před vším jen pití kratší dobu, když se řítí ke dnu, už tu láhev musí mít, ví, že se ničí, většinu toho, co vypije, vyzvrací, tělo už se brání, ale přesto do sebe leje vše, co alkohol obsahuje.Je otrok alkoholu, to je to peklo.Ty máš s pitím hodně bolesti.Jsi dobrá, že sama abstinuješ.Tím jsi motivace pro děti, že to jde, že to dokážeš, oni zatím Tebe neposlechnou, bohužel, ale budou Tě potřebovat, až jim docvakne, že je chlast dostal, a jedině střízlivá jim budeš moct pomoc.Přeji Ti, abys vydržela, měla sílu dál žít.Nemáš to lehké.Dceru naveď na DDA, Dospělé Děti Alkoholiků-jsou v Brně, třeba se tam najde!

Ahoj Jani,
dovol, abych hned ze začátku tykala, tvůj příběh mi je velice blízký. 17 let, to je kritický věk našich děcek. Můj syn v tomto věku byl jako utržený od řetětu, jeho otec v tu dobu nefungoval, situace byla neudržitelná, kouření,kouření marihuany, pervitin, alkohol,tento expediment si našel místo v jeho mozku a byl problém na roky. Jediný co mě drželo, byla naděje a docházení mezi stejně postižené, to mě udržovalo, abych byla funkční a mohla se starat o nechodící maminku.
Jani, AA je pro tebe také veliká posila i když to pokaždé asi tak necítíš, bolest a bezmocnost, kterou teď prožíváš je obrovská. Jsi velice statečná žena, je naděje, že tvoje dcera bude chtět také z toho svinctva ven a bude tě potřebovat, drž se pro tuto chvíli. I syn má někde ,, připravenou,, chvíli, kde bude moci přemýšlet o změně - naděje je.

Jani,
rozhodně bych nepřehlížela to, že se mi ztrácí peníze z MOJÍ peněženky, naopak bych se dožadovala toho , že je normální, že mi nikdo krást koruny nebude.
Na AA budeš moct přehodnocovat a dostávat sílu ke konkrétním potřebným postojům, které jinak v tak emočně strachem přeplněných situacích běžně nezvládáme.

Už nelze přehlédnout.Dříve jsem si myslela,že už blbnu a dala se obelstít.Ted dávám pozor a kontroluju stav své hotovosti a řeším.Prozatím budu muset peníze opět začít schovávat-tak jak tomu bylo s bývalým dlouholetým partnerem-také alkoholikem a před synem-ten už bydlí samostatně.Nevím,jestli je mé rozhodnutihledně dcery správné-zítra odjíždím do dětského domova promluvit si s ředitelkou abych jí podala návrhy na řešení celého problému s dceřinou závislostí.Bez psychoterapií se holka neobejde.Sama sobě nerozumí a pitím se naprosto oddaluje.Vidím jako řešní přerušit studium a nahodit na kolej v léčebně-dokud je ta možnost daná zákonem!Není zletilá!Vím,že bude zuřit a kopat-toto už vezmu na starost s Boží pomocí já.
Je zde jeden rozdíl.Když jsem poslala Lukáše kdysy do léčebny-nejen,že jsem nerozumněla závislosti ale bylo to v mé nenávisti k němu.Já ho nenáviděla-protože mi dělal problémy,neviděla jsem,že je dělá předvším sám sobě-neviděla jsem nemocné dítě,nechtěla jsem vidět ani to,že toto dítě vlastně trpí právě mojí vinou-mojí alkoholickou nemocí,která už byla na vrcholu!!!Já se ho tenkrát potřebovala zbavit-byl můj problém,který jsem takto viděla,abych neviděla ten vlastní.Já nechtěla řešit, pomoct-já jsem potřebovala pít.Lukáš tu pravdu musel cítit!!!Odpuštěno?Ano!Smazáno?To se dozvím až tam-tak neřeším.Ted´je stejná situace s Terezkou a já dnes vím co je láska-ne ta otrocká,opičí,nebo ta z pocitu viny-je to jiný druh lásky-holky držte mi palce.Budu průběžně informovat!!!Jana

Ve zkratce-k tomu co jsem napsala!!!Věřím na DUCHA-VĚŘÍM NA LÁSKU!!!Vím,že jsem taky závislá.Vím,že svoji pomoc NESMÍM PODCENIT-ALE ANI PŘECENIT!!!vŠECHNO OSTATNÍ MÁ V RUKOU ONA SAMA A BŮH.PRO JEJÍ ZAČÁTEK POTŘEBUJE HLEDAT BOHA V LÉČEBNĚ!