Ahoj, vím, že je těžké poradit, když mého muže neznáte a ani jste nebyli u události, která se stala. Mě to bohužel trápí a nemám se nyní s kým poradit. Proto přivítám radu či pomoc, děkuji.
O víkendu jsme byli s mužem a dalšíma třema páry stanovat. Páteční večer probíhal bez větších problémů, i když manžel posilněn alkoholem byl trochu ostřejší, než bych ráda, ale nebylo to nic dramatického. Další den mi slíbil, že se to nebude opakovat, že mě miluje a ví, jak to nemám ráda...Skutek utek, manžel na lodi vypil příliš mnoho vína (díky Bohu, že já se hodně hlídala, jinak bych ho musela později přizabít). Z lodi se vypotácel v dobré náladě a s ostatními jsme šli na koncert, kde bylo asi pět set lidí. Poslal mě pro vodu, tak jsem ho poprosila, ať zůstane, kde je, abych ho našla. Čekala jsem v horku snad dvacet minut frontu. Manžel zmizel. Hledala jsem ho poměrně dlouho, nakonec ho našla kamarádka. Donesla jsem mu pití a řekla, že měl počkat, že jsem ho nemohla najít. Začal na mě křičet, že jsem nikde nebyla a kdoví, kam jsem mu utekla. Po asi dvacetiminutovém výlevu na všechny problémy světa odešel na záchod. Když přišel, zuřil a řval, že tu k.r.vu zabije, všechny vymlátí atd. Kamarádka se ho už bála, i já. U záchodů potkal mladou holku, ta řekla něco v tom smyslu, že je na mol a on jí šíleně vynadal, načež ona na něj zavolala kamarády (ani se nedivím). Manžel se rozhodl, že je všechny rozseká. Neustále tam lítal, hledal je, řval, mám od něj dvě modřiny, jak se snažil vysmeknout. Nejvíc mě dostalo, když řekl, že je škoda, že jí jednu pořádnou nenatáhl. Byla jsem a jsem v šoku. Klepala jsem se tam hrůzou a další dvě hodiny ho neviděla. Viděl, že ho v slzách prosím, ale nic nepomohlo. Když přišel, byl už malinko klidnější, jen jsem se dozvěděla, že jsme všechny histerky.
Víte, pár podobných scé už jsem s ním zažila, ale toto bylo jiné. Agresivita z něj úplně sálala, byl nepříčetný. Já sama ho nedokážu srovnat, jsem taková, že jsem do teď neměla odvahu jít za ním a říct mu, že...vlastně ani nevím co. On byl vždycky dominantní, což by nevadilo, ale toto je na mě moc.
Raději se mu celý den vyhýbám, protože když se mě ráno zeptal, kdo mě naštval a já řekla, že on, ještě se strašně divil a urazil. Já prostě nevím, co dál. Co když toto jednou uvidí naše děti? Co když někomu něco udělá? Už jsem mu mockrát říkala, ať nepije, když to neumí...On má spíše "veselou" opilost, ale toto se také stává. Neopíjí se extrémně často, ale mám pocit, že by neměl pít vůbec. Jenže na mě nedá, navíc všichni kamarádi občas pijí.
Nyní vybaluju sama věci po stanování a on v klidu spí. Nevím, co dělat. Za týden odjíždíme na dovolenou a já se snad i bojím. Než se opil, ptal se mě, proč mu neříkám, že ho miluju. A já se teď ptám sebe sama - lze ho vůbec milovat?
|