Všechny zdravím. Můj otec je alkoholik už od mých cca 10 let. Pít začal po ztrátě zaměstnání. Od té doby se mí rodiče nesnesli, hádky byly na denním pořádku, ale rok od roku je to horší a horší. Bojím se, že se otci rozvinula i nějaká psychická porucha, protože matku neustále deptá. Všude ji pronásleduje, telefonuje jí, pokud se zpozdí o pár minut, udělá šílenou scénu. Dokáže 3 hodiny vkuse u ní sedět a "rádoby" tichým a klidným hlasem ji deptat. (Jen pokud je opilý)On se vlastně o nic jiného než o ni nezajímá. Nikdy na ni nevztáhl ruku, ale troufám si tvrdit, že to psychické týrání je ještě horší. V případě, že jsem se mamky zastala, našel si něco i na mně, například ze všeho obvinil mě. Minulý měsíc matka konečně sebrala odvahu a podala žádost o rozvod, s tím, že pokud se otec půjde léčit, stáhne ji. Sliboval sliboval ("Další měsíc, nebojte další měsíc.."), ale nic se nedělo a otcovy tajné skrýše se plnily prázdnými láhvemi od rumu. Naši se nakonec přece jen rozvedli, ale vzhledem ke společnému rodinnému domu stále přebývají dohromady, ač každý v jiném patře. Mysleli jsme, že se tím něco vyřeší, přesto je vše při starém. Psychické útoky, deptající SMS jsou na denním pořádku, a ráno otec vstane střízlivý a omlouvá se celému světu.
Včera jsme mu daly poslední ultimátum, buď ihned nastoupí léčbu (je to možnost, která by vše vyřešila), nebo definitivně odcházíme pryč. Řekl, že po Novém roce, ale moc dobře víme, že mu nemůžeme věřit. Nevím už, co mám dělat,sestru i s jejím přítelem otec už vyhnal, mě dohnal k antidepresivům, navíc mě dokáže dohnat k šíleným záchvatům vzteku, už jsem doma rozbila několik věcí, ale to ho vůbec nezajímá, v jeho středu vesmíru je jen a jen jeho manželka. Nechce se mi odcházet pryč, žiju zde 20 let, mám tu přátele, proč mám já pykat za to, že on pije?

Navíc se bojím, že mu celý dům "spadne na hlavu" a že se upije k smrti. Omlouvám se za tuhle slohovku, ale v kratším podání bych to nedokázala popsat. Budu vděčná za jakoukoliv odpověď.