Alkoholik

Dobrý den,
Již nevím kudy kam a po přečtení těchto stránek a všech příběhů jsem se odhodlala také napsat a požádat o názor, radu.
Můj manžel má dle mého názoru a jeho blízkých problém s alkoholem. Zkusím, napsat o jeho chování, které dle informací od rodiny a kamarádů má stejné od mládí, což jsem předtím nevěděla.
Manžel pil již , když jsme se seznámili,ale nepřikládala jsem tomu pozornost, už protože to nebylo často. Jenže postupem času jsem zjistila, že když nepije je i hodný a stará se, chodí do práce, k obědu si dá jedno pivo,ale jakmile má příležitost rád se napije víc. Většinou je to nyní(dříve to bylo častěji) jednou za 14 dní, kdy jde do hospody a pokračuje doma nebo naopak. Když začne pít, tak začne např. v sobotu odpoledne a pije 2 dny v kuse. Začne v hospodě, v noci přijde domů s flaškou a pokračuje doma do rána či odpoledne nebo se zase odebere do jiné hospody, jelikož se doma pohádáme a on odejde. Vyhledává příležitost, kdy se napít a jakmile začne, není k zadržení. Je mu pak už jednou, co pije,hlavně, že má co. Vypije za jednu jeho akci např. 10 a více piv, láhev tvrdého a vína. Je to různé,ale mě to přijde moc. Někdy mám pocit, že se jeho spotřeba zvyšuje. Nemůžeme mít doma žádný alkohol, ale pivo je vždy, to si nenechá vzít. Když pije je postupem vlivu alkoholu agresivní, zlý, napadá slovně, velmi hrubě a nevybíravě nejen mě,ale kohokoliv, kdo na něj promluví nebo se jen dle jeho úsudku špatně podívá.Tahá mě z postele, nadává, rozbíjí věci, obtěžuje zlými tel. A sms mě a jeho rodinu. Nikdy nevím,co udělá a to už mívá občas i okna, kdy si nic nepamatuje. Už jsem zkusila vše, je to jedno, dokáže být hodně zlý, již jednou mě uhodil a já se od té doby bojím ještě víc,protože do mě i silou strká apod. Druhý den se ještě srovná pár pivy a dělá,ž e vše je zase jako dřív a když něco řeknu, tak mi vynadá, že je to moje vina, přeháním a nechce to pořád poslouchat, protože s alkoholem problém nemá. Pijí přeci všichni a on nehodlá nikdy abstinovat. Myslím, že je kvartální alkoholik.Už jsem psychicky na dně, kdykoliv vím, že jdeme na oslavu, jde do hospody nebo doma načne pivo, mám panickou hrůzu, jak to dopadne. Nespím, žaludek se třese, hrdlo sevřené jen, co je malinký náznak, že se dotkl alkoholu. Plánovali jsme rodinu, avšak bojím se, jak by naše dítě vyrůstalo. Ve strachu jako já? Chci od manžela odejít, ale nevím, zda jednám dobře. Když nepije, tak mě prosí, ať jsem s ním, prostě citově mě láme a já mám špatné svědomí, že mu dál nepomáhám

Jani,jak mu můžete pomáhat,když sám nechce,už jen to ,že jste s ním je pomoc,ale on to vidí jinak.Samozdřejmě,že bude vinu házet na vás,to alkoholici dělají běžně a on problém s alkoholem evidentně má.Zkuste najít pomoc pro sebe.Zde na těchto stránkách pod logem"léčba"je článek"rodina alkoholika,přečtěte si ho.Zkuste na čas odejít máteli kam/rodiče,příbuzný/s tím že váš partner se pokusí s alkoholem skončit.Uvidíte,jak se k tomu postaví,podle toho jednejte.

Dobrý den Jani,
určitě si v sobě nenechte usídlit pocit viny, když od manžela odejdete. Záleží jenom na něm, zda to je natrvalo.Ještě jsem se chtěla dotknout jeho chování k vám. Žít s někým, kdo si do mě strčí kdykoli je špatně psychicky naladěn byste asi celý život v duševním zdraví nevydržela a ani to po Vás nikdo nemůže chtět.Naopak takové věci se nemají nechávat bez odezvy. Takový člověk musí jasně slyšet, že se to druhému nelíbí a nehodlá takové chování trpět.
Nebojte se toho. Můžete mu vše sdělit i v dopise, kdybyste se na to necítila, ale chce to být rozhodnutá a hlavně vydržet.
Pokud to necháte, nedáváte šanci jemu ani sobě a jak sama píšete ani dětem, které by do tohoto prostředí přišly.
Je to velmi těžké dát jasně najevo, že takhle NE, ale je to jediná cesta, jinak to nefunguje. Jak píše Ivlika, uvidíte jak se k tomu postaví a podle toho jednejte dál.
Přeji odvahu.

Dobrý den když čtu váš článek tak je to hodně podobné co jsem dělal já když jsem pil. Proto se chci zeptat měl váš manžel dříve nějaké koníčky nebo záliby? Vím že ted ho určitě nic nezajímá jenom pití a aby měl alkohol a nedej bože když se mu něco řekne co se mu nelíbí Tím to jsme my s mou rodinou vším prošli. Já než jsem začal pít tak jsem měl rád věci jako jsou například auta motorky rád jsem dělal kolem domu rád jsem jezdil na dovolený a koukal jsem se na svět jinýma očima byl jsem takoví spokojený.No ale začlo to moje pití a to vše změnilo.Jak jsem pil tak mě nic nezajímalo jestli jsou peníze na jídlo jestli máme zaplacený plyn atd. skrátka hlavně muselo být na chlast.No a moje koníčky a zájmy vše šlo bokem a dalo by se říci začínalo peklo! Přesně si nepamatuji ale v roce 2005 jsem šel na první léčení to asi hlavně kvůli tomu že mě vzali řidičský průkaz kvůli alkoholu ale můžu napsat že to moje pití nebylo tak strašné jak ted.Vrátil jsem se s léčení a asi za tři měsíce jsem začal pít znovu myslel jsem si že jedno pivo mě nic neudělá ale postupem času se to stupnovalo a lítal jsem v tom fest.Začínal jsem bít agresivní vše mě bylo jedno s každým jsem se hádala po zdravotní stránce jsem se cítil čímdál tím horší.Dokonce jsem byl vyhoštěn z domu. Manželka moje máma sestra bratr mě říkali at jdu na léčení a já jim říkal že mě nikdo nutit nebude že jsem plnoletý a že půjdu až já budu chtít. no jednoho dne jsem seděl v dílně a popíjel měl jsem dost alkoholu v sobě a zavolal jsem manželku at jde za mnou a říkám ji že jdu na léčení jestli by nemohla zavolat do léčebny a také byl problém jak se tam dostat. Tak ještě ten den zavolala švagrovi a on přijel a řekl jestli tedy chci jet že to zaříděj ale at necuknu.Já odpovědělže jo je to moje rozhodnutí.tak manželka tam v neděli zavolala to já nevěděl. v pondělí jsem byl ještě v práci a abych řekl pravdu jak jsem střízlivěl tak jsem nad tím přemýšlel a myslel jsem si že tam manželka nevolala. Ale v pondělí jsem přišel s práce domů opět jsem si rozdělal flašku v dílně a popíjel a potom jsem šel do bytu a koukám připravovalo se prádlo a ptám se co se děje. Manželka řekla v úterý ráno jedeš k obvodnímu na krev a ve středu nástup na léčení.A ted to přišlo moje myšlenky tak co ted mám jet nebo ne?Ale řekl jsem si jsem přece chlap a tyto problémy co jsou to dál nejde a je mě už 40 a co člověk s toho života má jenom trápení člověk dnes tady je a zítra tu nemusí být a to peklo nestojí za to!Tuto větu píšu protože at si manžel uvědomí že dělá peklo sobě a hlavně rodině .A taky si myslím že vás má všechny rád a že jste vlastně jeho nejblišší.Já když jsem pil tak jsem měl taky všechny rád ale nedával jsem to na jevo bylo to jako by pod mou úroven takové věci se ve mě děli je to smutné ale je to tak.A at si přizná že by bezrodiny byl skrátka s prominutím v prdeli někde pod mostem píšu to ostře protože jinak by to dopadnout nemohlo a to at mě věří!!!!!!! Nechci nějako machrovat ale tím vším jsem s rodinou prošel a kdyby mě rodina neměla ráda tak by to dopadlo špatně myslím tím pro mě.Já kdybych měl manželku takovou jaký jsem byl já tak už spolu dávno nejsme protože bych to nevydržel at se vžije do vaší situace!No a tak jsem nakonec absolovoval 3 měsíční léčbu začátky v léčebně byli těžžší na mou povahu to víte jiné prostředí jiný režim ale jsem na konec jsem moc moc rád že jsem tam byl slišel jsem názory prožitky jiných alkoholiků a můžu napsat že alkoholici a jejich příběhy jsou naprosto stejné.Na láčení jsem byl v roce2009 prosinec až únor 2010. Po léčbě jsou tak zvané opakovací léčby které nejsou poviné jsou na týden a už se těším jak se tam zase pojedu podívat tak že jak jsem měl s léčby strach tak na konec se tam rád vracím. Ted jsem doma jsem velice spokojený doma to klape je to super je to skrátka krásný život úplně se snad změnil svět. Hodně peněz se užetří ledas co si koupíme a hlavně je klid! Tak že si s manželem promluvte dej te mu to přečíst jestli bude chtít a nějak se to pokuste zvládnout přeji vám hodně štěstí naschledanou.

Vlastíku,chtěla jsem se zeptat,jste krátce po léčbě,jak jste na tom s psychikou a co bažení?Já jsem krátce po příchodu/asi 2 měsíce/na tom nebyla moc dobře co se týče psychiky,ale s časem a s doléčováním se to postupně zlepšovalo.Chodíte na doléčování?

Moc děkuju za Vaše reakce.
Vlastíku, děkuji za pohled z druhé strany, já si uvědomuji, že mě manžel miluje a potřebuje. Na druhou stranu s tímto žiji již 7let a nevím, zda mám sílu dál ho přesvědčovat, když si nenechá nic říct od nikoho a se svoji rodinou se i proto přestal stýkat. Chci klidnou rodinu a nechci pak zjistit, že už je na děti pozdě a manžel se nezměnil. Všichni jsou prostě proti němu, stále se lituje a nemá proč a pokud ano, nikomu to neřekl.Koníčky má akorát sport,ale to měl i dříve. Je takový od mládí a to už měl jednu rodinu a dítě a nic. Nechci být,ale za sobce, že myslím jen na sebe, křivdit mu. Je to,ale asi normální, kdo to prožil asi to cítil stejně. Stále bojuji s pocit viny, že ho v tom nechám a může dopadnout špatně,ale copak on vidí, jak trpím já?

Vlastíku, dát mu to přečíst? Neví, že jsem sem napsala,když už nevím kudy kam. Akorát bych dostala znovu vynadáno,že si o něm myslím, že je alkolik a peru naše prádlo na veřejnosti.Že může skončit na dně, ví? už párkrát to dno zažil,ale rodina ho vždy vzala zpět,ale zase se jim odvěčil dle svého gusta jako mně.

Chcete být štastná,to přece není sobectví.Mám takový pocit ,že vaš muž miluje více ten alkohol než vás,nechce si ho nechat vzít i za cenu,že o vás přijde,tak se zbavte pocitu viny,nemáte se zač obvinovat,vyhledejte pomoc pro sebe,věnujte se svým koníčkům a nenechávejte si ubližovat,nezasloužíte si to.Zasloužíte si plnohodnotný život se vším všudy a musíte se rozhodnout,zda ho naplníte nebo se povezete.Hodně síly přeju budete ji potřebovat.seberte jí kde se dá a jednejte!

Jani,uvědomte si,že to můžete odnést na zdraví i vy!!!špatná psychika může rozhodit organizmus tak,že se pak bolavá dušičkam dává dlouho do pořádku.

Ahoj bažení se u mne neprojevuje i když jsem třeba na nákupu tak kouknu na alkohol tomu se člověk nevyhne ale když pomyslím co se dělo když jsem pil tak na alkohol hned zapomenu a věnuji se jiným věcem je to zajímavé ale bažení jsem měl jenom jednou a to v léčebně. Asi při mě stojej všecí svatí a vždy mě připomenou ty špatné věci. Jinak rád pracuji ted v práci zrovna nedělám tak makám doma předělávám chodbu. Jinak mám rád motorky loni jsem si jednu koupil tak dnes už konečně ji připravuji na sezonu také máme dva pejsky a abych provdu napsal tak na ně nemám ani čas jít s nima na procházku lítaj jenom po zahradě.No skrátka nevím co dříve. Jo a ještě jsem asi tady do toho fora nenapsal že jsem si projistotu nechal nasadit antabus všecí to víme že to bažení může nastat a nevím jestli bych to zvládl .Je to takové moje strašidlo.A dokonce ho beru sám doma úterý a pátek .To znamená že má účinost asi 14 dní po poslední dávce.Tak že když příjde chut tak si ji můžu nechat zajít protože to nejde se na to napít jinak by to nemuselo dopadnout dobře to asi všecí víme. Když jsem byl na léčení tak tam byl jeden pacient který byl asi sedmkrát na léčení a měl špatné játra tak mu ho nechtěli předepsat protože tam je podmínka dobré játra a to on neměl.On jim na to řekl co je tedy lepší?ničit si játra alkoholem nebo antabusem?Tak mu ho na konec předepsali tak to takhle je no.A kde jsi byla na léčení jestli to není tajné?Když budeš něco potřebovat tak klidně písni ahojky.