Alkoholik

Natálko,ani já jsem nikdy nepila na povel,kdy pili druzí.Vánoce,narozeniny,Silvestr,Velikonoce a pod.Ovšem ztřískala jsem se v době,kdy to nikdo nepředpokládal.Zdálo se,že bez důvodu.Byly to mé vnitřní nepohody,rozlady,deprese,stavy úzkosti,strachu či snaha o umocněnou radost,které jsem prožívala,které jsem nechtěla-tak jsem je přepíjela nebo chtěla větší intenzitu tak umocńovala právě a jen pitím.Byly v tom i mé problémy,před kterými jsem k pití utíkala,byla v tom má bolest,kterou jsem nechtěla.Později už jsem pila ani jsem nevěděla proč vlastně-to už mne alkoholismus ovládal naplno!

Tak je to podobné i u mě. Pila jsem raději sama. Zvlášť v posledních třech letech, kdy už jsem doma začala jako nepít. Většinou, když měla přijít nějaká návštěva, mělo se něco slavit, tak jsem se předem posílila a když bylo potřeba, šla jsem si cucnout z ukryté flašky. Dnes mám čistou hlavu, je mi dobře, nemám obavu z toho, že jsem a budu střízlivá. Radost z toho, co se děje se mnou a následně i okolím umocňuje pocit, že se pomalinku vracím do doby asi před šesti lety, kdy jsem rozpila a vybočila z cestičky, po které jsem šla řadu let. A to mě moc posiluje, protože na tu cestu chci zpátky.

Jessie, ty jsi byla v léčebně, nebo abstinuješ ambulantně ?

Lanička napsal:
Jessie, ty jsi byla v léčebně, nebo abstinuješ ambulantně ?

Dostala jsem se do Bohnic na tri tydny minulej rok, mela jsem psychozu (hlasy, bludy, uzkosti) zavolala jsem si zachranku nebot jsem nepila a nevedela jsem co se se mnou deje, myslela jsem ze mi daji neco na uklidneni, nejakou injekci na uzkost nebo tak, jenze me v klidku odvezli do Bohnic a zamkli za mnou, a to jsem prosim nebyla opila, mluvila relativne normalne ale bohuzel nebo bohudik jsem jim rekla pravdu, tam me sice moc nepomohli, dali prasky, stejne nepredelali, byla jsem jen na prijmu a ne pro zavislosti, ale asi to k necemu bylo i kdyz jsem se pak rozpila znovu, nikdo to na me nepoznal, jen ja vedela.., az skoro pred pul rokem prisel zlom a abstinuju, ale z Bohnic jak jsem se vratila tak jsem si nasla terapeutku, uz rok a neco chodim k ni a hodne mi pomohla a pomaha i kdyz to stoji dost penez ale ted zajdu tak jednou za 6 tydnu na 2 hodiny, jinak je to zasluha moji tvrde prace na me, ji, moji rodiny, vim ze uz se NIKDY nenapiju a hlavne uz NECHCI. Svy jsem si vypilala a spadla az na to nejvetsi dno (alespon pro me ano, vedela jsem jestli se jeste napiju tak umru a ten pocit uz nikdy nechci), zatancovala s dablem. Uz NIKDY. Lecim si i jatra, tam me nasli ze zacinaji nezvladat. Ale uz jsem relativne v pohode a jsem stastna bez alkoholu, problemy budou a jsou ale daji se resit a ne ze si sednu k flasce. Je to velkej proces, kazdy to zname. Ale ten boj stoji za to. A ja bojovnice vzdycky byla, i lidi v Bohnicich to videli a poznala jsem tam par zajimavych..ale taky uz NIKDY, kdyz jsem odchazela tam jsem vsem rekla, jednou a dost, uz me tam nikdy neuvidite a na svem si trvam. Jinak prasky jsem brala asi 2 mesice a pak jsem prestala, vsechno je stejne jen v hlave.

Tak to je síla. Já mívala po větším pití okna, ale na štěstí nikdy žádné myšky, bludy. Za to jsem měla pár pádů na kole, kdy jsem si říkala, jakou mám obrovskou boží ochranu. Poslední velký pád letos na jaře, natlučené koleno - tmavé tři jizvy do dnes - mě přesvědčil, že takto ne. No a vyhledala jsem pomoc, přibývalo střízlivých dní a zalíbilo se mi to. Takže se držím a nechci znovu procházet tím alko opojením, kdy člověk vůbec není sám sebou. Na áčka se mi také půjde lépe, ráda zajdu Do čajovny parťáka nemám, takže se moc těším. Zrovna tak chodím ráda do Galerie Hejný na Chodově, mého muže už to nebaví, stačilo mu 2x,
ale já pokaždé odcházím s perfektním pocitem a cítím se úžasně nabitá. Však ono bude co dělat.

Jani, nastupuješ 7.1. do léčebny, myslím, že jsi psala k Apolináři? Nevím, jakým způsobem léčba probíhá tam, zda budeš mít možnost internetu, ale když budeš mít zájem a volno - vycházky, můžeme se setkat a zajít někam pro duchovní či jakoukoli jinou podporu, nebo jen tak na procházku. Jak víš, plánujeme s Jessie setkání po mém návratu, může nás být více. Jessie, nezní to jako o mně beze mně, doufám.

no docela to tak zni ale co uz neee delam si legraci, jasne, nevadi, rada se sejdu i s tebou Jani pokud to bude z obou stran mozne ale to planujeme uz hodne dopredu, nechala bych tomu volny prubeh..

Jinak Lanicko nechces mi dat email at se muzeme trochu poznat vic a nepsat si tady verejne? Nebo mam ti poslat ja?

Lanička napsal:
Jani, nastupuješ 7.1. do léčebny, myslím, že jsi psala k Apolináři? Nevím, jakým způsobem léčba probíhá tam, zda budeš mít možnost internetu, ale když budeš mít zájem a volno - vycházky, můžeme se setkat a zajít někam pro duchovní či jakoukoli jinou podporu, nebo jen tak na procházku. Jak víš, plánujeme s Jessie setkání po mém návratu, může nás být více. Jessie, nezní to jako o mně beze mně, doufám.

Určitě, to zní dobře, budu raději, když mi pošleš Ty svůj mail.

Jo právě jsem se dívala na vlaky.Nastupuju 7.1.k Apolináři.Ovšem vycházky budu mít nejdříve po 3týdnech So a nebo Ne a to ještě za splnění bodového hodnocení,které je všude v léčebnách pro závislosti.Pokud splním dané.Návštěvy jsou povolené také až v druhé polovině léčby a to jen v so-odpol.a v ne odpol.Opušťák domů taktéž v druhé polovině léčby-od 6týdne na 2 dny domů a podmíněné bodovým hodnocením,které je v takovýchto zařízeních opravdu přísné.Dokonce ztráta bodů může rozhodnout o předčasném ukončení léčby.Tudíž je to vojna a dril,které vyžadují přesnost a kázen´.Zatím řeším,jestli se tam dá někde kouřit,když je tam zakázaný mobil.

Takže to nebude žádná sranda, moc držím palečky a s tím kouřením Ti naprosto rozumím, protože mě začíná obtěžovat podobně, jak to začínalo před časem s alkoholem. Teď se na to absolutně necítím, potřebuji se utvrdit v abstinenci a řešit to budu, až budu pevnější v kramflecích. Takže ještě jednou, DRŽÍM PALCE !!!