Alkoholik

Přesně,nechci skončit na psychiatrii

A přesně jak píšeš ty...v týdnu to bylo v poho,do deseti jsme byli s přítelem doma z hospody,on si dal svoje 3 piva a já litr vína v podobě vinnýho střiku. Ráno jsem byla v poho a fungovala jsem.V létě jsme chodili třeba i 5x v týdnu.A o víkendu jsem se většinou opila...pila jsem a pila až jsem vypila 2 litry vína.Jsem se přistihla,že jsem pila víno a když mi nelezlo do hlavy,tak jsem ho pila rychleji,abych z toho něco měla.Mazec!
No a teď jsem zjistila,že jsem se stávala línější a línější...druhý den bych jen ležela a s prominutím "žrala", z huby mi táhl chlast,pohled krví podlitý...fakt přitažlivost sama.
Prostě se to stupňuje a horší a i ty moje stavy se horšily...měla jsem pocity někam zalízt,aby mě nikdo neviděl jak na tom jsem.Jaký jsem klubko nervů.

Víš,jsem ráda,že se můžu někomu svěřit. Moc děkuji.Zítra se ozvu.

Zlatko,abstinenční příznaky to byly.Co říct?Vy jste se rozhodla správně-skončit s pitím.Otázkou je jestli to je vaše vnitřní rozhodnutí!Pokud tomu tak je?Tak názory druhých lidí,zda pijete nebo ne?Vám můžou být ukradené!Oni at´si pijí-ale atˇrespektují vaše nové rozhodnutí!Chránit vlastní zdraví,duševní či fyzické je oprávněné rozhodnutí.Každý z vašich DOBRÝCH PŘÁTEL to pochopí a bude respektovat. Nemusíte jim svoje rozhodnutí vůbec zdůvoďnovat.Ostatní vám můžou být ukradení.To,že budou všichni odsuzovat,to,že všichni budou hledět proč nepijete a že nepijete?To je jen ve vaší hlavě-skutečnost je doopravdy jiná!

Ahoj Jani,

je to moje osobní rozhodnutí.Trochu jsem byla donucena okolnostmi,udělala jsem blbost a nechci přijít o přítele.Ale jsem ráda,že to přišlo a já se vzpamatovala.Máte pravdu,že mě ostatní mohou být ukradení,ale zase o ně nechci přijít.Jsou to asi 3 roky co jsem se odstěhovala ze svého rodného města,tak už i tak jsem odtržená od přátel a od rodiny.Ale to je zase jiná kapitola.
Ještě toho mám hodně před sebou,co budu muset zvládnout.Společné akce a dovolené s přáteli...naštěstí to je až v zimě a já budu snad ještě silnější s odmítáním pití.
Už je začínám připravovat na to,že v pátek přijedu autem. První reakce mojí sestry byla,že se nafoukla a řekla,že nemusím teda jezdit vůbec,když nebudu pít byla u toho moje mamka,tak řekla a proč jako?Každý si snad může dělat co chce! Přesně tak,tak se pak odfoukla a já jí řekla,že nechci skončit špatně,že už jsem to začala dost přehánět.No vidíte a na to neřekla nic.Ono to tak asi opravdu bude,jen mi to nikdo neřekl.
Jinak ségra má dítě a když ho dá k našim na hlídání (jednou za uherák),tak je jak urvaná ze řetězu a těšila se jak se mnou zase zapaří.Jsme pak nacucaný a ji napadne jít ještě na diskotéku,vnitřně nechci,už jsem na to i stará,ale co bych pro ni neudělala,že?A ráno trpím...takže s tím je konec mě už to prostě neba.

Zlato, někde v podvědomí tušíš, že Tě alkohol ničí, nedovol mu to.Na lidi nedej, Tvůj život za Tebe nikdo neodžije, dobří přátelé to pochopí, ti, co se budou smát, jsou na tom možná už zle, nebo jim na Tobě nezáleží, těch škoda není.Je dost mladých, co nepijí, věnují se koníčkům, užívají si hezkého života, za střízliva.Věř mě, že to jde.Já přestala až ve svých 54 letech pít, ty propité, špatné léta už nikdy nemůžu vrátit.Byla jsem hloupá, nevěděla jsem o alkoholismu nic, jsem vděčná aspoň za střízlivé stáří.Mrkni na AA, je tam dost mladých,najdeš větší motivaci.

Jo, a blahopřeji k svátku.

Děkuji za přání k svátku.

Obdivuji tě,že jsi dokázala přestat ač v 54 letech, o to to bylo možná horší.

Je mi tak hezky co nepiju,sice jsem v sobotu měla 3 piva,ale co to je proti mým 8-10,když jsem šla o víkendu do hospody.
Jsem taková plná energie,pre-menstruační syndrom skoro žádný nemám,ovládám i svoje chutě na jídlo.Dřív jsem se mohla zbláznit a druhý den po alkoholu úplně hrozně.To jsem do sebe hrnula slaný,sladký,kyselý...
Jsem i milejší na lidi,včera mi přítel řekl,že jsem taková hodná,tulivá...jsem mu řekla,že jsem zase jako dřív.Už jsem úplně zapomínala na to jaká jsem dokázala být hodná.
Kolikrát jsem si druhý den říkala,když jsem měla kocovinu,že už ho ani nemiluju.Byla jsem taková bez citů...děsila jsem se toho.Když jsem se opila fakt hodně,měla jsem pocit,že mě ve společnosti sleduje,že nemůžu nic.A pak jsem na něho byla hnusná,vyčítala jsem mu,že na mě pořád čumí a navíc jsem si to ani nepamatovala.
A ty stavy druhý den,jsem se pořád něčeho lekala a i při usínání.
Teď chodím spát v devět večer asi to patří k tomu,třeba tělo chce odpočívat a o víkendu jsem spala i 10 hodin,to se mě nestalo ani nepamatuju
Dnes si půjdu po 3 týdnech zaběhat,tak se už těším...běhám v lese a je to nádhera.

Zlatko-je to pár dní,co cítítíš zlepšení všeho.Alkoholismus je nemoc samotného pekla démona,který vbuzuje u každého z nás ty nejhorší emoce.Cit a láska jsou značně otupělé a podle toho i chování každého z nás!

Nazdar alkáči

Dnes sú to dva mesiace, čo som prestal piť a zatiaľ vidím na abstinencii iba samé pozitíva. Napríklad nemám výkyvy nálad, celkovo mám lepšiu náladu, viac sa usmievam, nemusím čeliť kocovinám v robote, nie som preto taký lenivý a prácu tak neodkladám, viac dbám o domácnosť, mám lepšiu fyzickú kondíciu (normálne vládzem behať na futbale!!), schudol som pár kíl...
a pritom žijem rovnakým spoločenským životom, ako keď som pil, len s tým rozdielom, že proste nepijem Chodím do krčmy, na party, bavím sa s kamošmi, na otázky prečo nepijem už odpovedať nemusím alebo odpovedám nešporovským "odkedy som prestal s pitím, cítim sa omnoho lepšie"...
Pred pár dňami som vyskúšal dať si nealko pivo, no ani mi nejako nechutilo a ani necítim potrebu ho piť, či začať piť pivo alkoholické.

Prebieha to lepšie a jednoduchšie, ako som si pôvodne myslel. Žiadne živé pijácke sny, žiadne silné nutkanie (asi dvakrát mi napadlo, že by som si dal červené víno, ale rýchlo ma to prešlo).

Dá sa to, len človek musí byť stotožnený s tým, že nepije, nepiť je lepšie a piť s mierou v podstate ani nemá zmysel.

Tak zatiaľ sa majte.

Martin.

To je krasny! Mam to podobny, drzim moc palce!! Stoji to za to!!!

Nazdar.

Dnes sú to tri mesiace, čo nepijem alkohol.
Samozrejme, boli aj ťažšie chvíle, ale nič nezvládnuteľné. A okrem toho, pokiaľ sa problémy dajú zvládať, tak sa pre ne netreba trápiť a treba ich vyriešiť a pokiaľ sa zvládnuť nedajú, tak sa pre ne takisto netreba trápiť a treba sa na ne vykašľať.

Myslím si, že je to celé na dobrej ceste.

Takže nepijem, celkovo mám dobrý pocit zo života, a teda nemám dôvod na fakte nepitia nič meniť.