Alkoholik

Holky, já Vás úplně chápu, že v tu chvíli jsou výčitky od rodičů k ničmu atd...Ale co kdybyste byli na místě rodičů Vy a dívali se na to, jak vaše /dospělé / děti se doma opíjejí ? Nechali byste to být, až si to sami vyřeší ?? Jak byste reagovali, když svoje děti máte rádi a ony se takhle ničí ?? Moc by mě ten názor zajímal.. Jinak Vám držím palce v nepití !

Péťo přesně si vystihla můj problém. Odstěhovat se nemůžu máme ještě ke všemu rodinnou firmu. Po pracovní stránce nám to klape. I jinak svojí mamku miluju nade vše a vím i čím to všechno začalo. Otčím kterého si mamka vzala když mi bylo dvanáct a který mi nahradil mého tátu (se kterým se mamka rozvedla kvůli tomu že pil) začal vloni v srpnu marodit. Měl rakovinu ze které se díky bohu letos na jaře dostal. Jenže tlak který měla mamka díky jeho léčbě přenášela na mě. Já byla vždycky ta která jí vyslechla a poslouchala její problémy. Na jaře se skoro složila a všichni v okolí do mě hustili že díky tomu že při ní stojím to ona ustojí a zvládne. A já jsem si to "vyřešila" po svém. Hezky lahvinku vína a v ten okamžik bylo po problému. Ted mě párkrát přesně takhle načapala večer opilou, začala debata ve které jsem i řekla co mě trápí ale hned ráno když jsem měla pěknou kocovinku mamka přišla s argumenty,na které měla náskok se připravit. Vím, že chci přestat hlavně sama. Chci to dokázat kvůli sobě a pak teprv kvůli ní. Ale začala na mě tlačit at se jdu léčit alespoň ambulatně. Do toho se mi nechce. Vím že mám pevnou vůli a věřím tomu že to dokážu.

Jak dlouho už nepiješ ty? Moc ti fandím aby jsi to dokázala se toho prevíta alkoholu vzdát na vždy. Jinak rada Bohouše o manuální práci je super. Včera jsem posekala půlku zahrady a bylo mi fajn. Dnes se pouštím na druhou. Víkend už mám také rozplánovaný do poslední minuty abych se nenudila a nepřemýšlela o blbostech.

Jitko, mamka si užila s tátou, je normální, že se o Tebe bojí.Já jsem alkoholička, nedovedu si představit, jak bych se já chovala k dceři.Zeť začínal mít taky úlety, myslím si, že je alkoholik, mluvila jsem s ním dost tvrdě, lekal se, jak mu vidím do hlavy, nevidím, znám to podle sebe, ale jasně jsem mu řekla, že jestli se nesrovná, nedovolím mu ničit vnuka, nebude vyrůstat v rodině alkoholika.Zatím!!!!se drží.A pozoruji ho fest.Dětem dlouho trvalo, něž mně začaly věřit, taky mně uráželo, že hledají pořád flašky.....které nebyly.Pak mně došlo, že jsem je moc zradila, že kdyby mně neměly rády, bylo by jim to jedno,prostě měly o mně strach.Tak buď ráda za starost mamky, má o Tebe strach, má Tě ráda, záleží jí na Tobě.

Já vím, že máte holky naprostou pravdu co se týká strachu o svoje dítě a že se nám snaží pomoci. A vím, že sliby alkoholiků jsou strašně křehké a opravdu je člověk dokáže splnit málo kdy. Ale věřte mi že výčitky mi v tu chvíli opravdu nepomáhají. Jen si člověk připadá ještě hůř v tom má Péťa naprostou pravdu.

To je jasný, že výčitky nepomůžou !!!! A ještě je poslouchat v kocovině, je strašný, znám to !!!! My nevíme co se sebou a okolí neví, jak se k nám chovat, jak nám pomoct !!! Já taky zatím nechci nikam docházet, ani ambulantně, zkouším to sama a zatím to jde !!!Přes den jsem nikdy nijak nepila, vzdycky vecer a vinecko...taky se snazim vecer zamestnat, jak to jde ...

já vím že moje máma mě taky má ráda a myslela to dobře, ale dost nešťastně mě dostávala ještě víc na dno, já jsem byla po rozchodu, bez práce a ve 30 jsem skončila u rodičů, dost stresová situace, úplně na dně a ona se mě nějak asi snažila vyburcovat, ať se seberu, ale jak...přišla za mnou do pokoje, já jsem se zrovna učila na důležitou zkoušku, měsíc jsem nepila a ona:"Petro, proč jsi taková??podívej od Lidy dcera je mladší než ty, dělá druhou vysokou, má skvělou práci, má manžela....proč nejsi taky taková? vždyť co Ti chybí, jsi hezká, jsi chytrá....proč jsi taková??"

no co na to odpovědět, obzvlášť, když vás právě tohle všechno strašně trápí....mě osobně to poslalo akorát víc na dno....ta nejlepší věc co pro sebe bohužel můžu udělat je, se s mámou vídat co nejméně, to se pak pomalu dávám dohromady a mám nějaké sebevědomí...

a táta? ten mi řekne třeba:"hlavně si najdi nějakýho chlapa, co se o tebe postará, ty si myslíš jak jsi samostatná ženská, ale sama jsi úplný hovno, tak se prober"

já věřím tomu, že to oni myslí dobře, ale já bych potřebovala spíš sebedůvěru dodat, než takhle ubírat...

Já vím, že te´d nenapíšu nic světobornýho, ale zkoušela jsi to takhle přesně rodičů říct, jak Tě ta jejich slova zraňují ? A jak dlouho už abstinuješ ?

tak otázka chlapa je přesně to co se u nás také řeší.... Podívej se přijde ti že žiješ normální život bez chlapa bez dítěte.... Ano vím že nežiju ale potřebuju to slyšet když mám depku. Nepotřebuju. Ted na podzim budeme přestavovat a já jsem se domluvila na rozdělených vchodech do baráku. Já svůj vchod rodiče svůj vchod. Doufám, že to pomůže od toho aby jsme jedna o druhé věděly o každém... a neni ti o tom že se chci zavřit doma s lahví vínka o tom to není. je to o té samostatnosti.

Evi, s našimi nemá smysl se moc otevřeně bavit, kdysi jsem to zkoušela a dopadlo to tak, že na mě dodneška moje slabosti vytahují, v hádkách, při mých rozhodnutích, se kterými nesouhlasí, prostě u nás v rodině je to tak, že kdo ukáže že je slabý, tak si to pak pěkně "vyžere", opravdu jediná možnost bavit se s nimi o někom jiném, o sobě rozhodně ne, to už jsem zkoušela a už nikdy více, vymstilo se mi to, bohužel, protože já jsem hodně otevřený člověk, vlastně dost jiný než oni celkově, možná proto i nám to tak dře

a co se týče mé abstinence, zatím to není žádná sláva, snažím se abstinovat už hodně dlouho, vždycky když se nějak zmátořím, tak dostanu ten pocit, že přece o nic nejde, že jsem úplně v pohodě, dám si někde ve společnosti pár sklenek, nikde ostudu neudělám....ale pak další den pokračuju už hezky sama doma, prostě se nějak rozpiju:( já vím, že nesmím už vůbec, tak to zase zkouším, naposledy jsem pila 13.8., tak třeba to teď vyjde,fakt zkouším všechno možné jak se hlavně celkově cítit dobře, ono to není jen v tom alkoholu, ale celkově musím svůj život dát dohromady a vyřešit si spoustu věcí...takže teď znovu počítám dobu abstinence od toho 13.8., chuť zatím nebyla absolutně žádná, ani ty vinárny okolo kterých jezdím se mnou tentokrát nic nedělají a neměla jsem ani minutu ono "bažení", tak že by konečně? tak držte pěsti:)

Jíťo, kdy jsi naposledy pila Ty?