Alkoholik

já vím, je to složitý a někdy se zdá, že nic nemá smysl a padne na člověka beznaděj.Zrovna včera jsem koukala na nějaký pořad, jak mladý kluk bez rukou vyhral zavody v plavaní, byl veselej, podnikavej...a my se utapime v chlastu kvuli prkotinam. Ja vim , tohle Ti ted asi , Peto, nepomuze, tyhle moralisticky řeči, ale je to tak. Mám vztek na sebe, protože já si taky hledám výmluvy, proč se napít...deprese, atd. Ach jo !! Ale budeme bojovat, co nám zbývá !!! Držte se a pište !A to na Tobě, Peťo, šéf v práci nic nepoznal ??

šéf něco samozřejmně poznal, řekla jsem mu že jsem pod práškama, jak kdyby to snad byla nějaká polehčující okolnost, řekl mi akorát, ať se seberu a v pondělí jsem ok, hlavně kvůli jiným lidem, se kterýma přicházím v práci do styku, že to poznají....takže průšvih

Zdravím všechny a vše. Moje fórum nabralo nečekaný růst. Já nepiju, držím se a už to bude druhej měsíc kdy jsem nebyl ani trošičku opilý. A za posledních 150 dní jsem byl opilý "jenom" 3 dny (ten tah před 2 měsíci). A je mi čím dál líp. A proč to píšu. Kvůli Petře.

Víš Peťo, zažíval jsem něco podobnýho. Bydlím 2 roky úplně sám - spolubidlící se kvůli tomu jak jsem chlastal odstěhoval, vztahy jsem měl pouze s flaškou vínka a pokud se mi něco nedařilo podle mých představ, nebo jsem měl depky, tak jsem se zlil jak dobytek, abych zapomněl. Potom jsem měl 3 dny výčitky, v práci jsem se zavřel do kaclu a styděl se vyjít ven, aby někdo neviděl jak se klepu. Kolikrát jsem musel jet z práce domu, protože jsem myslel, že to se mnou sekne. Kolikrát jsem tam v kocovině ( teď mně napadlo že to je vlastě koco a VINA co je koco nevím ale vina je ve mě, že jsem to přehnal) zvracel v práci. Kolikrát jsem si říkal, že to bylo naposled, ale za pár dní jsem jel nanovo.

Takže Peťo. Za prvý musíš pochopit, že nechceš pít kvůli sobě. Ne kvůli partnerovi, či rodině. Jenom kvůli sobě. Pokud by tě partner opustil, tak se uchlastáš? Pokud by jsi přišla o rodinu (prostě nějaká katastrofa, nehoda, vyserou se na tebe) tak se uchlastáš? Děláš to pro SEBE a TY jsi taky jediná kdo se musí rozhodnout zda se napít či ne. JE TO JENOM O TOBĚ.

Třeba tenhle víkend je pro mě taky těžkej. Mně se strašně líbí jedna kolegině. Je jí 23 a má přítele co mu je 36. No děláme spolu, myslím že mezi náma i něco je, přítele moc nemusí. Ale přítel žije už 4 roky u ní a s jejíma rodičema tak holka neví jak to zkončit. A já se trápím kvůli tomu, že je s ním a ne se mnou. Víš kolikrát jsem se mněl chuť se strašně ožrat a zapomenout. Teď jak jsem to tu napsal, tak mě taky přepadla šílená depka a chuť. Ale nenapiju se, protože to nedělám kvůli ní, ale kvůli SOBĚ.

Jo a jinak, kamarádky co mají už děti neřeš. Stejně se zřejmě musíš dostat do pohody, aby dítě přece nemělo mamku alkoholičku. A věř mi, že pokud vydržíš nepít, tak ti to období kdy jsi pyla něco dá. Dá ti to pokoru, před sebou a pochopíš své slabosti. A zjískáš úctu před ostatními závislými, protože sama dobře víš, jak bylo těžký přestat a jak moc to chce disciplíny. Jinak, já pil asi kvůli nudě a na deprese. Nudu jsem zahnal koníčky a depresi antidepresivi a pozitivním přístupem.

Jinak se my líbí ten pořad na ČT1 ze závislosti do nezávislosti. Je tam spousta úvah o tom proč pijem a jak se nad tím zamyslet.

Je to prosté: My pijáci a alkoholici jsme si své již vypili a musíme pochopit že ve víně sidce pravda možná je, ale pokud ho vypijeme my, tak jediná pravda na kterou přijdem je ta, že jsme opět na dně.

Takže Peťo, konec výmluvám, připrav se na těžký období, zahoď flašky a začni to řešit. A uvidíš, že za pár měcíců bude líp. Co jsi si vypila, to si teď sežereš v podobě depresí atd.... Ale bude líp, musíš jen vydržet.
A nebo můžeš pít dál, alespoň se mé fórum bude neustále rozrústat, jak tady budeme řešit tvé výmluvy proč piješ. Záleží, kdy se to v tobě zlomí a na ten chlast se vysereš. Třeba dnes je dobrý den.

Honzo, děkuji moc za podporu, věř tomu, že dnes nepiju, je mi strašně zle, hlavně psychicky, to že je mi fyzicky zle totiž na těch kocovinách není to nejhorší, mnohem horší je ta psychická nepohoda, jenom tu brečím a nějak nevím jak z toho stavu ven, asi jen to nějak přetrpět, ale to asi znáš, vím, že mě teď bude čekat pár špatných dní, příští týden si beru dovolenou, plánuju návštěvu psychiatra, potřebuju antidepresiva, Tobě pomáhají? já asi piju z nějaké deprese nebo nudy asi taky, jak píšeš o tom seriálu na ČT1, tam mě zaujalo to, jak ten lékař říká, že je potřeba dělat i věci co nás nebaví, abychom mohli dělat věci co nás baví....jako zemědělec co se stará o nástroje, kydá hnůj...aby mohl pak sklidit.....to je totiž můj problém, chci jen to zajímavéit, intenzivní, všechno mě okamžitě nudí

no a proč je mi taky dnes tak psychicky zle: ono totiž když piju, tak jsem promiskuitní, domluvila jsem si sex s pár lidma, teď samozřejmně lituju, protože ač mám sex hodně ráda, tak přeci jen, všichni ti lidi-muži jsou ženatí, s malýma dětma....ne že by mě to překvapovalo, že mi neřekli ne, to už mě fakt nepřekvapí, ale přijdu si jako pěkná mrcha...

tak jsem ráda že to můžu napsat aspoň sem, i když ne že by se mi nějak ulevilo...

a to se říká, že alkoholici mají snížený zájem o sex, no v mém případě to absolutně neplatí, já to mám naopak a nic pro mě není překážkou, chlapi, ženské, staří, mladí, dokonce i mladší bratranec, hrozné

Dneska si to, Peťo, musíš prostě "vyžrat ", ty depresivní myšlenky a rozhozenou psychiku uklidní jen čas a abstinence . To víš tak stejně dobře jako my všichni. je super, že jdeš k psychiatrovi, uvidíš, že se Ti uleví, i ten pocit, že to konečně "doopravdy" začínáš řešit !!! Stejně se plno z nás do toho dostalo, protože si tím " srovnávalo " psychiku, odstraňovalo úzkost a různé fobie.... Vybrali jsme si špatného pomocníka..chlast...kdo n ezažil, nepochopí !!! Držím Ti palce a vypiš se ze svých pocitů, uleví se Ti !!!!!!!!!!!!!!

právě jsem si koupila lístek na Nicka Vujicice, on říká: Nikdy to nevzdávejte! Když 100x upadnete, tak se 100x zvedněte.....a taky mě rozbrečelo to, že se prostě mám přijmout taková jaká jsem, to já právě neumím....na tu jeho motivační přednášku se těším, myslím, že potřebuju nějaký silný motivační zážitek, něco co mě opravdu nakopne konečně se sebou něco udělat a dokázat to...

taky jsem se rozhodla už nebýt sama, mám jednoho dobrého kamaráda, který za mnou vždy bude stát, kterému můžu 100% důvěřovat, který se na mě nikdy nevykašlal, ač jsem se k němu kolikrát nezachovala vůbec hezky....je do mě už asi deset let zamilovaný, teď žije v Anglii, ale prý by si našel práci i tady, když bych s ním chtěla být....a já asi chci, nebudu čekat na nějakého neznámého nebo na toho, který mě trápí už 3 roky a kvůli kterému jsem asi v tak zbídačeném stavu, prostě se budu mít ráda a zkusím vztah s někým, pro koho jsem ta jediná a nejlepší, myslím, že i to by mě mohlo zachránit

zní to asi dost zoufale, ale prostě už jsem zkusila všechno, léčebna si myslím není pro mě vhodná možnost, já se hlavně musím naučit mít sama sebe ráda, přijmout se...

Péto, vydržte, držím Vám palce. Já taky když byla akce, nebo někde se pilo, jsem to přehnala-a přesně ten sám problém, ožralá a byla jsem schopna spát s kýmkoliv...Ráno -Těžký, šílený, ostuda, deprese, nevolno....myslela jsem, že umřu. Nikam ted´ nechodím, jediný akce jsou u manžel. rodičů-narozky , a tam se chovám již vhodně. Můj problém je, že si často, nejméně 4X DO TÝDNE! pochlastávám 12cku pivo, začala jsem u 2 a již tahám z obchodu 4. Začínám jsi uvědomovat svoji chut´ denně na chlast, tak se to snažím řešit. Včera jsem probadla depresi, páč manžel i s dětma odletěl k moři, já nemohla mám neschopenku a psa nemám kam dát. Volá mi každou chvilku jestli jsem v pohodě, slíbila jsem, že budu! Pořád se sem na toto fórum vracím a čtu si dokola příspěvky. Večer jsem z blbosti si namalovala centrofixem kroužek na prst až půjdu do obchodu, jako, že za chvilku jdu, at´ obejdu pivo, podívám se na ruku, spomenu si tu na Vás na všechny a řeknu si mám to pod kontrolou NEKOUPÍM SI CHLAST. Držím palce, je to boj, navíc přijdu o práci, moje místo se ruší, tak jak budu zdravotně fit, tak si zase nabihuji hubu, v depce, že budu doma....

Holky, holky. Vy to furt tak řešíte, ale to nemá cenu. Co se talo, stalo se, s tím nic neuděláte. Prostě nepíte a na ten chlast se vyserte. Nemusíte nikomu nic vysvětlovat, proč jako nepijete. Prostě nepiju a je to. Já si třeba ze začátku, aby mě to nelákalo zakázal šahat i na prázný lahve od chlastu. Prostě jsem si řek, že už se ho nedotknu a dělal to tak.

Ale co já vím. Taky nepiju jenom krátce a uvidím, jestli to vydržím. Jenom jsem tím chtěl říct, že je dobrý se sám na sebe nasrat. Doprdele přeci nejsem tak slabej, že nevydržím pár měsíců nepít. A pokud jsem tak slabej, tak se radši nechám zavřít a vyléčit teď dokud mám ještě šanci na budoucí šťastný život, než třeba v 50, kdy už bych byl úplně v prdeli.

Ale je to furt s Váma dokola. Piju, depky, vypsat se tady, pít.

Tak přestaňte pít, začněte si vést takový deník, kde kde si každej den zapište, jak se Vám pomalu zlepšuje život.

Kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody.

Ifko, taky Vám moc držím pěsti, máte výhodu, že to není zas tak hrozná spotřeba, po 4 pivech alespoň nejste pod obraz a neděláte ostudu, to já jsem schopná vypít v práci láhev vodky, což je jasné, že pak dělám průšvihy a všichni to musejí vědět, že jsem alkoholik...

mrkněte na toho Nicka Vujicice, na youtube jsou i videa s českými titulky, mě to hrozně dojalo a těším se na tu přednášku,asi to tam celé prořvu, hlavně jestli budu mít možnost ho obejmout, to mě určitě poskládá, ale potřebuju něco silného, silnou inspiraci k životu a přijmutí sama sebe...

Holky, holky. Honza má pravdu. Nejdřív je potřeba přestat chlastat a hned potom začít řešit to ostatní. Obráceně to nefunguje. Péťo, psychiatra nebo psychologa doporučuju. Zkusil jsem to a pomáhá mi to. Spoustu věcí si ujasním. Ale ze všeho nejdřív je potřeba přestat. Nepočítám to přesně, ale nemám ještě ani 2 měsíce. Ze začátku jsem pořád v hlavě řešil jestli to znamená přestat úplně a napořád. Že to vlastně znamená, že se už nikdy nenapiju. Ted to neřeším. Je to jedno. Dal jsem si termín 3 měsíce a víc neřeším. Chutě jsou, samozřejmě. Chuť udělat si bezstarostnej večer. To znamenalo vypít o samotě flašku rumu, chvíli přepínat televizi bez myšlenek a pak usnout v křesle a probudit se k ránu s práznou flaškou vedle sebe.
Brrr.
To jdu radši spát rovnou. Kupodivu věšinou usnu. A ráno je to super pocit. Jde to!
Mějte se.
B.