Alkoholik

Jasan, pravopis a stylistické chyby řešit je nanic, zvlášť když hodně lidí sem píše v psychické nepohodě , ne-li přímo v absťáku, a vím podle sebe, že v tu chvíli sotva vnímám klávesnici a zkoordinovat všechny pohyby a myšlenky je nadlidský úkol. To, co jindy člověk dělá automaticky, rychle a bezchybně je výkon téměř nadlidský.

Ale dost o tom. Taky je mi bídně, leze na mě jákási nemoc, ani se nedivím, v práci se šetří a tak se téměř netopí.Takže asi zalezu do pelechu.

A co ostatní "spolupachatelé "...Honza a spol. , jak se vede, abstinenti ??????????????

Anet, tento způsob podzimu úplně vybízí k tomu zalézt si do pelechu s knihou:))já tu mám na dnešek nachystanou Cestu k vítězství od bývalého generálního ředitele General Electric Jacka Welche, takové knížky mě baví, inspirativní:)

Jo, jo nejsme tady kvůli pravopisu.

Jinak hrdě hlásím za 3 hodiny mám za sebou 3 měsíce. A když jsem zvládl 3, tak zvládnu i 6. Snad.

Zatím a pijte vodu a nepíte RUM

A co Bohouš - nevíte? Odpadl a ještě nedopadl, čili stále padá , či jen na nás nemá čas?

Honzo, ano pijme vodu a nepijmu rum a trochu pokory by to taky chtělo, tam kde jsou nováčci, tam jsi byl ještě před chvilkou Ty, zdá se mi, že na to trochu zapomínáš a malinko se povišuješ:)

Zdravím. Peťo, to nebylo myšleno zle. Vím, že jsem teprve na začátku, ale jsem na sebe pyšnej že jsem to dokázal ( alespoň zatím ty 3 měsíce.

já jsem na Tebe taky pyšná, jsi dobrej Honzo, až já budu mít tři měsíce, tak taky budu pyšná na sebe:) jsi mi taky inspirací...

Ahoj, po průseru kdy to vše prasklo a šel jsem k Apolináři, se snažím pochopit svůj problém. Všechno co si tady čtu je jak přes kopírák. Nemusím už nic dodávat. Snad jen to, že jsem byl celou dobu slepej a lhal si o svém problému. Zatím abstinuju čtvrtým dnem. V úterý jdu na vstupní pohovor na psychoterapii. Dost mi pomáhá si to tady číst. Už se nebojím otevřeně přiznat, že jsem alkoholik a mám s tím velkej problém. Začal jsem tím, že jsem to řekl svým nejbližším, pokud to nevěděli díky tomu, že mě sami pomohli k Apolináři. Dost se mi ulevilo, když sem mohl otevřeně říct jak to je. Dostal jsem dobrou radu. Nelhat si. Zatím bojuju proti chutím tak, že toho ďáblíká, který mě láká nechám vykecat a znovu si vzpomenu na všechny průsery, depky a ponížení co díky chlastu nastanou. Ale bez podpory to nejde. Čtu si postupně tohle fórum a když už na sekundu mám pocit, že sem neměl až takovej problém, tak si zase vzpomenu. Je to potřeba si asi stále opakovat dokola. Co se dělo, co mi to způsobilo. Možná mám moc řečí, na to že teprve začínám. Musím to nějak ze sebe dostat. Už nechci nic potlačovat. Vedlo to jen ke lhaní o skutečném stavu věcí.

Jsi Alex na nejlepší cestě.Hrát sám sobě divadlo, nalhávat si, nemá to cenu.Vím, jak se uleví, když si přiznáš svůj problém sobě!!, pak nejbližším.Je to nemoc, musí se léčit, není na tom nic divného, ostudného.To, že tu čteš podobné příběhy je taky normální, máme tu nemoc stejnou.A taky proto si rozumíme, zkus ještě ty AA, zajdi ale víckrát, vyhlédni si tam člověka, co ti bude simpatický, ptej se ho, chtěj vědět vše.Hlavně, drž se!

Alexi, neboj, nemáš moc řečí, to vůbec, myslím, že i úplní nováčci mají právo psát, svěřovat se, klidně i radit, myslím že narážíš na jinou diskuzi tady, ale tak to Radka ani Libka nemyslely, že by nováčci měli jen číst....hlavně Ti to pomůže sem napsat, ne jen číst, rozhodně na to nejsi sám a všichni jsme na stejné lodi...