Alkoholik

Ahoj lidi,
nezpomněl jsem, ani jsem nezanevřel, ani jsem nezačal chlastat
Nebude to dlouho trvat a taky budu mít za sebou 3 měsíce. Kupodivu není to tak těžký. Skoro je to tak lehký, že mám občas pocit, že už to mám pod kontrolou a si klidně můžu něco sem tam dát. Ale nedám. To jenom ten rarach tak zkouší. Túdle.
Koukám sem jen občas, moc nestíhám.
Mějte se a držte se.
Bohouš.

Díky Líbo a Péťo, dnes je pondělí a stále zvládám. Zjišťuju, že asi nemám ani tak návyk na alkohol, jako spíš představy jak řešit situace bez něj. Viz. procházka v sobotu odpo do parku. Všude krásné zahrádky, všichni klobásku, pivečko. Čekají mne narozky, nedovedu si to bez piva představit. Dobré je že sem to o víkendu zahnal kofčou a pořádně mastným bramborákem a najednou se necítil nijak divně. Asi narozeniny uspořádám u mě, pro přátele koupím láhev vína a pro sebe dobrej džus. Nebo to nebudu slavit vůbec. Co je nejhorší, tak výčitky svědomí za to dlouhé období. Co všechno jsem pokazil, kde všude udělal ostudu. Snad je to pro mě dostatečně velká motivace nezačít, resp. vůbec si nedat ani kapku. No zjišťuju že je to opravdu velký průser, kam jsem se dopracoval. Mějte se a taky se držte.

Víš Alexi, trápit se minulostí je zbytečné, už ji nezmněníš.Ale ta budoucnost, tu máš v rukách a když budeš dobrej, střízlivej, časem se na vše zapomene.

Jo jo Alexi, líba má pravdu. Všichni si neseme svojí minulost a tvoříme budoucnost. Tak hodně štěstí.

Každý máme nějakého anděla strážného, jenže většinu věcí v životě si musíme udělat sami, což je správné.Sedět na zadku a doufat, že se někdo zjeví, pomůže, nemá cenu.Já vyřešila x nemožných hororů v životě, až ten alkohol mně dostal, byl silnější než já, nevěřila jsem tomu , pak bylo pozdě, neměla jsem sílu, náhoda, nebo ten anděl mně zachránily.A pak jsem makala opět sama na své abstinenci, dělala jsem si to pro sebe!Dnes jsem ráda, je dobře na světě.

Ahoj Líbo,

jak dlouho už abstinuješ? Mám za sebou první týden. Lákadel bylo hodně a moc jsem se jim ani nevyhýbal, ale nějak jsem to zvládl. Kupodivu dost pomohlo pořádně se najíst Vyhledal jsem odbornou pomoc, tak uvidím jak se to bude řešit. Nicméně cítím se teď nějak divně. Na jednu stranu mám radost, že toho zvládám víc, ale mysl mám zastřenou stejně jako kdybych byl opilej.Snad je to jen dočasné. Zkusil sem zajít na pokec do kavárny. Vydržel jsem to, ale jaksi jsem z toho nic neměl. Přepitej čajema a různejma štávama jsem odešel už po dvou hodinách. Zatím představa toho, že abst. je na celý život a už nikdy si na schůzce nic nedám je hrozná. Jak řešit velké akce, kde všichni pijou? Nechci se vyčlenit tím, že tam nebudu chodit, ale bez pití tam nevydržím dlouho. Asi jste to každý už řešil. Jak jste se si s tím poradili?

Mně už se blíží 7.rok abstinence.Ujišťuji Tě, že ta představa, nepít do smrti, byla pro mně neskutečná, nemožná, a šup, jde to.Alexi, já nepila ale chlastala.3 flašky vodky denně, fuj.A chodím do společnosti, piju vše, kromně alkoholu, směju se, bavím se výborně.Fakt to jde.Ty začátky jsou divné, jsi vykulený ze všeho, že to zvládáš, že to jde, ....nemysli tak na to, co bude, ale na to, co je právě dneska.Řekni si ráno-dnes se nenapiju, zítra uvidíme!A furt a pořád dokola.Utíká to, je to bezva.žiju, protože nepiju!A na světě je krásně.Neboj, zvládneš to taky.

Díky za podporu Líbo,

to je krása těch 7 let. Zrovna včera jsem měl extra nutkání, když jsem byl na chvilku posedět a popřát kamarádce k narozkám. Ale nějak sem to zase překonal. Doma už to bylo dobré, zabavil jsem se domácíma činnostma. Chlast je strašnej démon. Musím si stále opakovat a mít na paměti kolik ostudy mi způsobil a koho z mých blízkých jsem tím ranil. Dnes budu mít další křest ohněm. Po roce se uvidím s velmi blízkým okruhem přátel. Takže jim to asi vyklopím jak to je ať se nemusím trapně vymlouvat. Ostatně čepovaná kofola taky není špatná Sice je to dost risk takhle jít, ale zase nechci kvůli tomu odstřihnout společnost od sebe. Jak si to řešila v prvních dnech a měsících? Díky za podporu a přeju i nadále hodně motivace a vůle.

Ahoj Alexi,
máte kolem sebe asi hodně dobrých lidí kterým na Vás záleží. To není samozřejmá věc a je prima, že i Vám nejsou lhostejní. Vydržte to co nejdéle, abyste mohl pořádně hodnotit, jaké to je když se pije a jaké když ne. Potřebné kroky jste už udělal, jse svědomitý a moc Vám přeji radost ze života, jak ji prožívá Líba i ostatní, kteří našli lepší smysl v životě než-li je ta otročina.

PS. Když půjdete do společnosti, kde budete pít více kofoly, tak se doma pořádně prolejte vodou, hodně cukru mozek unaví a zanese.

Dobrý den, Alexi.
Čepovaná kofola není špatná, škoda, že už nedělají tu čepovanou žlutou a červenou. ( pamatujete někdo na čepovanou žlutou a velké pokmínované tyčinky?) A taky je dobrý se před takovou rizikovou akcí hodně najíst.
Jestli máte dobré přátele, bylo by fajn je na Vaši situaci upozornit, jestli ti přátelé stojí za to a jsou kvalitní, nebudou Vám alkohol nutit.
Myslím, že mužský to řeší mnohem víc, než my, ženy, protože často pijeme doma o samotě, aby nás nikdo neviděl. Chlapi pijí alkohol spíš ve společnosti přátel, proto je pro ně nepít mezi lidmi mnohem těžší.
Pro mě bylo těžké se nenapít doma, ve společnosti jsem nikdy nepila a proto venku ani moc lidé netušili, jak jsem na tom hodně zle.
Myslím si, že by nebylo od věci zabít čas jinou aktivitou, než "kecací" akcí, třeba nějakou, která alkohol vylučuje. Třeba tolik omílaný sport těla nebo mozku.
Držím palce, ať to vydrží co nejdéle, každý den se počítá. Co každý den, občas i každá minuta je boj.