Alkoholik

Movo, díky za dobrou zprávu.

znovu jsem si ted po ránu musela přečíst vaše odpovědi...a ženy, já jsem dojatá! nikdy jsem neměla takovouhle podporu /samozřejmě kromě mamky, ta toho plno ví, ale ne všechno, nechci jí trápit, už si toho taky zažila dost/, proto jsem psala, že mám vás, vám totiž můžu napsat, co se mi momentálně honí v hlavě, zda je mi dobře, nebo špatně a zda mám chu pít či cokoli jinýho! a co uděláte vy? uklidníte mi, poradíte!!! velké díky patří ireně, která mi napsala "zavolej na ten detox" a já zavolala, zajela si pokecat s doktorem a ono se hned aspoň uleví, když ty svoje problémy sdělíte! Doktor mě tam měl hodinu a poslouchal mé zmatené výpovědi...sestřička, když nakoukla do mých papírů tak prej "takhle mladá a už problémy s alkoholem", tak jsem odpověděla "víte, mě ve 14 umřel táta a od tý doby piju" jako kdyby to byla snad nějaká omluvat či co!!
Trochu jsem doufala, že si mě tam nechaj přes noc, ale na to jsem asi byla málo magor, pač i v papírech mám napsáno, že jsem se nechovala nějak agresivně nebo ohrožovala někoho...
za chvilku budu volat na skupinovou terapii a domluvíme se s nima kdy můžu nastoupit, protože sama si myslím, že tohle je nějakej krok vpřed...totiž plácat se mezi rivotrilem a alkoholem neni to pravý ořechový, zvlášť, pokuď se oba vážou na stejný receptori /řikal doktor/...takže teď je ráno, je mi relativně dobře, ale jsem totálně vyšťavená, unavená, bez života, čemuž se zase nelze divit vzhledem k tomu, co jsem včera prožila...takže ještě jednou MOC VÁM VŠEM DĚKUJI, BYLY JSTE TU PRO MNE A JÁ SI TOHO NESMÍRNĚ VÁŽIM /až se mi z toho chce plakat/ DOBŘE JSTE MI PORADILY A JÁ SE NENAPILA!! DĚKUJI :-*

znovu jsem si ted po ránu musela přečíst vaše odpovědi...a ženy, já jsem dojatá! nikdy jsem neměla takovouhle podporu /samozřejmě kromě mamky, ta toho plno ví, ale ne všechno, nechci jí trápit, už si toho taky zažila dost/, proto jsem psala, že mám vás, vám totiž můžu napsat, co se mi momentálně honí v hlavě, zda je mi dobře, nebo špatně a zda mám chu pít či cokoli jinýho! a co uděláte vy? uklidníte mi, poradíte!!! velké díky patří ireně, která mi napsala "zavolej na ten detox" a já zavolala, zajela si pokecat s doktorem a ono se hned aspoň uleví, když ty svoje problémy sdělíte! Doktor mě tam měl hodinu a poslouchal mé zmatené výpovědi...sestřička, když nakoukla do mých papírů tak prej "takhle mladá a už problémy s alkoholem", tak jsem odpověděla "víte, mě ve 14 umřel táta a od tý doby piju" jako kdyby to byla snad nějaká omluvat či co!!
Trochu jsem doufala, že si mě tam nechaj přes noc, ale na to jsem asi byla málo magor, pač i v papírech mám napsáno, že jsem se nechovala nějak agresivně nebo ohrožovala někoho...
za chvilku budu volat na skupinovou terapii a domluvíme se s nima kdy můžu nastoupit, protože sama si myslím, že tohle je nějakej krok vpřed...totiž plácat se mezi rivotrilem a alkoholem neni to pravý ořechový, zvlášť, pokuď se oba vážou na stejný receptori /řikal doktor/...takže teď je ráno, je mi relativně dobře, ale jsem totálně vyšťavená, unavená, bez života, čemuž se zase nelze divit vzhledem k tomu, co jsem včera prožila...takže ještě jednou MOC VÁM VŠEM DĚKUJI, BYLY JSTE TU PRO MNE A JÁ SI TOHO NESMÍRNĚ VÁŽIM /až se mi z toho chce plakat/ DOBŘE JSTE MI PORADILY A JÁ SE NENAPILA!! DĚKUJI :-*

Movo, někdy i po pláči se uleví, vyplaví se z Tebe ten smutek, pak se budeš smát, protože bude zase hezky.Jen nic neodkládám, choď všude, kam to stihneš!A co škola, jsi doma?

tak na stacionář jsem se v uvedené době nedovolala, tak jsem nasraná, už jsem mohla mít něco pořešenýho teĎ se budu zas celý den plácat sem a tam...
semestr už nám počal dneškem můj poslední tak musím udělat vše pro to, abych ho zvládla
mám dnes plno plánů, jako jít nakupovat, uklízet, tak doufám, že aspoň něco z toho se mi povede, ale jsem tak děsně unavená, švidrám tu na monitor, oči mám unavený od pláč...ale jak říkáš, ten pláč pomáhá hodně...když jsem pila, plakala jsem furt, zvlášť, když jsem se nalejvala sama, protože přiznejme si to, není nic smutnějšího + ty pocity bezcennosti a blabla...
teď ráno je mi líp, ale bude tak i za chvíli?
a jak se máš ty libuš? jak je to vlastně s těma AA v budějkách kde se vyskytuješ? kdy tam jsou a tak?

dobre rano movo,
tak to jsou vsechno fajn zpravy a drzim palec a at se vede lip a lip a budu kukat na zpravy,

Movo, z poznámky té sestřičky, že jste mladá a už alkohol....z toho si nic nedělejte. To totiž většinou sestry si hrají na důležitější než jsou. Doktor / a hlavně chlap / to takhle nehrotí a nekomentuje. To je moje zkušenost s personálem zdravotnictví a nejedná se jen o alkohol. I v jiných oborech sestry dost necitlivě komentují diagnozu. Možná se mnou nebude někdo souhlasit, ale je to má zkušenost. Hlavně , že je Vám líp a že jste to včera vzala za dobrý konec.

Ahoj-tak koukám a žasnu kolik mně toho přibylo.Byly jste pilný jak včeličky-klobouk dolů.Holky,jak to tak všecko poctivě pročítám,začínám si uvědomovat jak človíček,který se začne potápět začne pokaždé hledat důvody PROČ TO NEJDE,PROČ TEN ČI ONEN NÁVRH NENÍ DOBRÝ-A HLEDÁ VE SVÉ PAMĚTI JEN TU ŠPATNOU ZKUŠENOST Z DŘÍVĚJŠKA-JAKO BY BYL SÁM OCHROMENÝ SVÝM STRACHEM Z TOHO UDĚLAT RADIKÁLNÍ ZMĚNU V UŽ JEN V MYŠLENCE,KTERÁ JAKO ÚČINNÁ MŮŽE VYVOLAT TOUHU PO ZMĚNĚ,BEZ KTERÉ SE NEDÁ USKUTEČNIT NIC.

Movo, vše o AA si najdeš na internetu, časy, telefony, adresy, kde se skupina scházejí, hledej, zabav se!Dlouho jsi se neozvala, jak je právě nyní?Byla jsi venku?Unavila trochu tělo?To abys spala!!!!!

bože, jak jsou rána optimistická...
byla jsem u psychiatra, denní stacionář jsem nestihla a z důvodu studia tam chodit nemohu, protože je to každý den ráno...
tak mám možnost zavolat nějakejm dalšim doktorum a doprošovat se jich, jestli by mě nevzali, nebo začít k tomuhle na soukromý skuinový terapie 2x týdně, pokaždí za 250....kdo mi to zaplatí!!!
a hlavně!!!!!!!!!!!!! já potřebuju pomoct teď!!!! už je zase večer, já tu brečim, klepu se, bojuju sama sebou...všichni se mi snaží radit "tak si čti, uklízej, koukej na film" HA naivci! v tomhle okamžiku nelze dělat nic jinýho než se napít nebo něčim uklidnit, ale protože přeci někdy ve výhledové době budu chodit na terapii, která mi možná za čtvrt roku pomůže, tak asi NEMÁM právo na nějaký léky!
fajn, z pokecu s doktorem jsem měla dobrej pocit, konečně mě někdo poslocuhal, namlela jsem mu toho, on se zmoh v podstatě na to, že se diví, že ještě žiju...taky se divim!
mám teď v sobě takovou nepředstavitelnou zlost a agresivitu, že bych nejradši něco rozbila, nebo se pořezala, nebo si jinak ublížila!
přitom jsem odpoledne brouzdala městem, koupila jsem potkanovi různý věci, mimoto i klec za 800 a ten debil se nenechá ani navlíknout do vodítka, dál jsem koupila nějaký knížky, že pošlu babičce, dědečkovi a našim jako v balíčku, tak jsem šla ještě do papírnictví shánět obaly...
nebyla jsem ani schopná to vybalit, když jsem přišla nandala jsem to všechno na postel a před chvílí všechno zkopala dolu!
ne nemám radost! mám chuť umřít
jdu se napít