Alkoholik

Milá Movo, myslím, že chápu jak Ti je. Takové stavy jsem prožívala (i s tím řezáním) a je to hrozné. Asi si teď řekneš, že se mi to kecá, ale věř, že ani léky, ani chlast, ani to sebepoškozování nepomohou. Na chvilku se uleví, ale další den je to tady znovu a ještě horší. Když Tě doktor vyslechl, zkus se ho zeptat, jak máš pokračovat, co ve stavech jako máš dnes?
A kdybys chtěla, do Plzně jezdím a mohly bychom se třeba setkat někde na kafi a probrat všechno z očí do očí .

víte, moje maminka leta musela snášet život s alkoholikem, který nakonec umřel. právě v té době jsem začala pít /jó kdyby už tenkrát byli doktoři osvícení, tak by mi jistě nasadili nějakou terapii/...moje milovaná maminka musela strašně trpět, když jsem se jí jako 14ti letá vracela každý den domů opilá, ale nebylo v její moci mi to zakázat, asi sama nevěděla jak na to reagovat, za tu dobu si pamatuju, že jsem se jí jednou opilá složila do klína a prosila ji, že už to takhle nechci...leč člověk se z toho vyspí a jede se dál...pak maminka onemocněla rakovinou, tato nemoc se táhla dva roky, kdy maminka střídavě bojovala o život v nemocnici anebo doma blouznila v horečkách...
měla bych mít takové srdce jí to říct?
leč byla jsem tak sobecká, je tomu asi rok a půl zpět, kdy jsem jí řekla část, prostě něco a ona zareagovala skvěle...ale dál se nedělo nic, až letos jsem se odvážila k psychiatrovi, kde mi byly nasazeny ad na deprese a přestala jsem díky nim pít.
ale nyní mám jiná ad, není mi po nic dobře, jsem smutná, úzkostná, agresivní a mám chuť pít a ničit se...ano, maminka tuší že vše není oká...ano, volala mi dnes asi 20 minut, vyprávěla o přestavbě našeho nového baráčku...ale zajímá to člověka, kterej momentálně přemýšlí jak si ublížit - chlastem?
a hlavně jí nechci trápit a zatěžovat, chci aby měla dojem, že jsem sluščná dcera, co dobře studuje /což jsem/ a víc vědět nevím...ale stejně jí to vždycky řeknu...

mojho potkánka jsem si pořídila jako moje miminko, jako někoho, s kym si povídám, o koho se bojím a koho mám ráda...o víkendu mi sežral mikinu, ale mě to prostě nevadí...na konci měsíce třeba nebudu mít peníze, ale mě to nevadí, on bude mít novou klec a bude mu v ní dobře nn, nejni to dumbík, je to taký ten krysák s..no což já vám tu budu vyprávět, nahraju sem fotku...

studuju sociologii, tato věda mě velice baví, našla jsem si svůj podobor kterým se chci i v budoucnu zabývat, dokonce jsem byla v konkurzu vybrána na zahraniční studium do anglie, takže radost obrovská...aspoň by měla bejt...
takle se mi všehcno daří, ale dělá mě to šťastnou?

a k chlapům??? pfff NE!!! nestojím o to, aby mě někdo zraňoval, abych byla ještě nešťastnější než jsem...kamarádka mi řekla, že jsem rezignovala, je to možný...ale víte, já celý život byla sama, bojovala sama, nikdo mi nepomáhal, tak proč bych zrovna ted měla někoho potřebovat?

potkanika mas nadherneho
ja tiez nachadzam vsade diery, prezrate kable a vobec
tak navalilo sa toho na teba vela, este aj mamina choroba
budem ti velmi drzat palce
som presvedcena ze to zvladnes, aj ked to bude dlha cesta

ty jo krysak vypada fakt inteligentne, no neni to moc vesely pribeh mova, ale zase kdyz to vezmes kde uz si co uz vis o zivote a o bolesti, z tohohle se dostanes,protoze chces a treba to vse jednou zuzitkujes, vidis sama jak nejlepe poradi o pekle ti co uz tam byli, fakt najit nekoho co by ti pomohl tim vsim prolezt a pochopit co a proc, na slovensku mam skvelou kamardaku psycholozku, delala i ve vezeni toho co dela posudky tem zlocincum a zkazenym a ztracenym a s tou vzdy konzultuju vsechny sve trable, bavily jsme se mockrat i o piti a ona mi minule rikala o chlapikovi ktery se jmenuje vlado schwandtner a pise blogy do sme,leci mlade alkoholiky a narkomany doma u sebe,
sam chlastal prvni ligu a tak vi o co go, a ma neuveritelne vysledky, vlastne je prisny a laskavy a deti, tak jim rika ho zerou, ja sama se ho chystam navstivit, neb mne zajima i to jak to dela, ja tak tusim ze tyhlety zavislosti je i proste tezke detstvi a nefungujici rodice a ztracena mladata, co vypadla z hnizda, kdyz tak hod do googlu jeho jmeno a blog,nejake jsem cetla a je vtipny a presne cili,muzu ti na nej vyptat kontakt.
je cas mova zacit zazivat i pekne, je cas, umis to, jsi statecna a laskava a najdes to, ja to mova vim..

Ahoj Movi, mám dnes u sebe vnuka, psali jsme do školy referát: Místo kde bydlím, a teď jsem koukla na forum, máš krásnýho krysáka, Martinkovi se líbí a říkal, že je roztomilý ani jsem si neuměla představit, že to může být takové hezké zvířátko.
Už je to druhá noc, snad už to nebude dlouho trvat co se ty nové léky ustátí a budou účinkovat jak mají, stejně ale konzultuj to s lékařem co ti je předepsal. Určitě dnes opět vydržíš, věřím tomu, bylo by to škoda povolit brzdu a nechat rozjet něco co ti bude jen stěžovat studium i celý život. Takhle to nestojí mom. taky za nic, ale je to jen dočasně, přijde úleva, když tomu dáš co je třeba.

jak mova? lip? jdem spat? ja uz zivam? jak ty sokole? prepinam?

Movo, jsou lidé, co mají ještě smutnější osudy než Ty, přesto dokáží abstinovat.Doufám, že lékaři už říkáš, že máš deprese, ale že i taky problém s alkoholem, musíš říct, jak na tom jsi opravdu,jinak ti nemůže napsat správné léky.Tvé mamky je mě líto, a moc.

dobre rano, zdravim vsechny a mova specialne, dej vedet jak dnes se citis a zda to jiz trochu vse usedlo

mova ozvi se jsi na prijmu? jak to jde?

už jsem tu, doteď jsem spala, děkuji, že se o mě zajímáte!
krysák děkuje za komplimenty

doktorovi samozřejmě už říkám všechno - o depresích i o alkoholu, prostě jako pohádku od začátku do konce + přidám nějakej ten bonus

dneska mi dorazily kapky rivotrilky, ale zatim nemám chuť si je vzít...

víte, já poslední dny hodně bojovala sama se sebou co a jak vlastně chci, a ano, vím, že vás zklamu a zklamala jsem i sebe, šla jsem včera paít a pila až do rána, ale víte co, mě to vůbec nebavilo, bylo tam sice plno mých dřívějších přátel, ale ti mi akorát oznámili, že jsem přišla o "fakt hustý párty", co tam byly...víte snažila jsem se bavit, ale nešlo mi to, pořád jsem přemýšela nad tím, že tohle vlastně nechci a že nedělám dobře...
proto jsem vyspávala, protože jsem šla spát pozdě...ale já myslim, že jsem to musela udělat, musela jsem se prostě ujistit, že tohle neni život pro mě, že tudy cesta nevede a o nic nepřicházím.
takže jsem se akorát ujistila a zarputila v tom abstinovat a jít se léčit!
v pondělí mi začíná psychoterapie a těším se...
jen...já teď nevim jak se mám cítít, vím, že jsem vás zklamala, zklamala jsem sebe...ale to prostě včera nešlo, bylo ve mě tolik agrese a touhy se napít, že jsem to bohužel nezvládla