Alkoholik

Mám obavy, že Mova místo na AA, k terapeutce, nebo do školy, raději vyrazila na frťánka!

vyhladovana a antidepresiva v sebe

Bohužel.Nevím to!Jen si to myslím.Bojím se o ni, jenže jí je to fuk.Alkohol jí vládne.

aj ja sa o nu bojim, dufala som ze uz je na dobrej ceste

ahoj damy,pozdravuji z mraziveho vecera, ach ta mova movata..
hm no nenadelame nic, ze,ja mam dobre obdobi, na alkohol nemyslim, nemam ani chut, ale kazdy den ctu a koukam sem a ta zima kdyby jiz skoncila, to by bylo vazne prima, brrr

Dobry vecer,Petra!
Som rada, ze aspon Vy sa mate dobre, snad sa aj Move polepsi.
Celu vecer to tu kontrolujem, ci da vediet co sa s nou dialo a ci uz je lepsie.

no jak jsem tak vecer jela vlakem domu a videla ty bezdomace a opilce na hlavnim nadrazi, uff...nekdy je to vazne asi tezke a nekdo se holt ode dna neodrazi, tak snad se mova ozve a konecne se rozhoupa, a nezahodi 5 mesicu a to vsechno, ach ja nekdy ten alkohol vazne nenavidim, jak pise liba,kdyz vladne, je to smutne, ale me to paradoxne i pomaha, cist o tech kopancich a navratech k tomu abych mela jasno a strizlivo ve svem svete a zivote, ta zima je uz nekonecna a na optimismu neprida...
ale i jaro prijde a bude lip, verim tomu

jsem tu, jsem střízlivá a už nikdy nechci pít /teĎ když to píšu, tak mám chuť na alkohol/, ale to co se mi stalo dneska...
minulý týden jsem asi dvakrát pila, nebylo mi dobře psychicky, ale neopila jsem se. mno a opila jsem se včera a teĎ vim, že už to nikdy nemůžu udělat, protože bych to možná nepřežila.
na skupině jsem byla v pondělí a jdu zejtra, těšim se tam na ty lidi a na pana doktora, a potřebuju vědět, co to sakra se mnou dneska bylo?!
jsem děsně zmatená, mám mnoho práce, nestíhám, chvílema bych si nejraději zavolala záchranku a nechala se někam zavřít.

asi cítím tu pokoru o které liba mluví.
dnes mi to celé došlo.
22 let života a já si z něj nic nepamatuju.
jak jsem mohla bejt tak blbá, snad naivní a myslet si, že život se dá ochcat.
žádný takový, pomocí chlastu a drog se žít opravdu nedá.
zdá se mi, že jsem procitla.
už si nechci ubližovat a umírat zaživa, bejt troska, nic necítit a tvářit se, jak je to všechno děsně fajn.
čeká mě nová cesta, ale co bude na jejím konci?

Movo, přežíváš, jenže život se má žít!Je krásný, někdy moc těžký, ale je to dar, kterého si vážím.