Alkoholik

Ahoj Movo!
Slůvko samoléčba i mně zamotalo hlavu. Když mi psychiatři začali tvrdit, že alkohol je až můj druhý problém a mým hlavním problémem je schizofrenie...nevěděl jsem co si počít...mluvil jsem s nimi o svých problémech s alkoholem naprosto otevřeně a přesto pořád trvali na svém. Ty další zážitky a pocity, které jsem měl bez vlivu alkoholu mluvily za vše, jak si zpětně uvědomuju. Dalším druhotným příznakem mé schízy je deprese. A tak vím o čem píšeš velice dobře. Akorát si nedokážu představit, že bych pod vlivem deprese dokázal napsat to co Ty, leda pod chvilkovým vlivem alkoholu. Ale to je asi subjektivní. Navíc alkohol mi kdysi na chvíli opravdu pomohl, ale je to to nejlepší depresivum, které znám. Po chvíli uvolnění přichází něco mnohem horšího, než co tu bylo zastřízliva dřív. Jestli bereš léky v kombinaci s alkoholem, tak se nemůžeš divit, že na Tebe nepůsobí. Některé léky u někoho navíc začínají působit až po šesti týdnech stálého užívání a to bez alkoholu. Proto jsem absolvoval léčebnu, jinak bych to nikdy nezvládl. Deprese se nedá překonat silou vůle a už vůbec ne alkoholem, ten ji jenom prohlubuje, a mě dohnal až k pokusu o sebevraždu. Dneska je mi jedno, jestli jsem se samoléčil. Já byl prostě závislý na alkoholu. Jsem alkoholik. A zkouším všechno možné, abych zůstal střízlivý. Omlouvat se donekonečna sám sobě, že se samoléčím, tak jsem dneska úplně v prdeli. Myšlenka na alkohol na mne přijde i dnes, ale postupně se učím, jak si udělat dobře i bez něj. A v tom mi pomáhají AA. Takže jediná opravdová rada, kterou Ti mohu dát, zkoušej nové věci sama za sebe. To co pomáhá mně, nemusí pomoci Tobě, ale určitě extistuje spousta věcí, které na Tebe zafungují. Čti literaturu o alkoholismu, říď se doporučeními, ne radami a uvidíš zlepšení sama na sobě po pár týdnech. A ber léky, které Ti předepsal lékař bez alkoholu. Držím Ti palce, zdraví Lukáš alkoholik

Ivo zdravím.
Tak dnes nám počasí moc nepřeje co?Doufám,že to nemá vliv i na tvou náladu,to by byla škoda.A co dnes škola,dalo se to ?
Můžu se tě na něco zeptat??Říkáš že né,tak já to i tak zkusím .
Proč máš strach z pocitů,emocí...?Ty právě chtějí ven,jinak se v tobě kupí a kupí až z toho jsou depky .
A bojíš se,aby ti na někom "zase" moc záleželo.Proč?Někdo tě zklamal??

počasí je v podstatě docela fajn dneska jsme byli na praxi měřit venku a ráno byla fakt zima jako něco, do toho vítr.. dost nás to počasí vydusilo, ale jinak dneska škola fajn.. jinak pořád špatný..
zklamal.. jo, "někdo" mě "kdysi" zklamal a tím, jsem nějak zklamala aj sebe.. že sem pitomec, sráč, ubožák atak no..
..naše "rodina" je zvláštní.. NIKDO nedává najevo emoce, city.. a já se samozřejmě nějak snažím zapadnout.. což ale.. nezvládám, a asi jsem ani nikdy nijak moc nezvládala.. Připadám si jak naprostej pitomec, že nějaký pocity vůbec mám.. "jednoduše" je NECHCI.. ale nemůžu se jich zbavit a ony mě drtí.. drtí mě to, že i kdybych třeba.. fakt jenom čistě teoreticky chtěla dát najevo něco nějak.. tak.. asi nemůžu.. nechcu aby si mysleli, že jsem sráč (rodiče a ségra).. , že "něco" (všechno) nezvládám..

Když někdo zklamal tebe,tak proč by si měla být zklamaná ze sebe?
A tvá rodina je opravdu divná....Je normální dávat najevo své pocity,a hlavně mezi blízkými.Takže ty jsi úplně normální a žádný pitomec,to oni jsou nějak mimo.
Já kdybych nedávala pocity a emoce najevo,tak už bych dávno zpakatěla...a vůbec si kvůli tomu nemyslím,že jsem sráč a podobně.Nejsme stroje,jsme lidi a proto máme city a pocity.Tak není nad čím přemýšlet.

ono to zklamání souvisí zase s rodinou.. je to pitomý..
prostě otec (to už je docela dávno.. vlastně možná už 4 roky z5 co se to tak dodělalo..) pracuje v Praze.. my bydlíme v Brně, takže přijížděl každej víkend dom, časem každých 14 dnů.. (momentálně jezdí po 2 týdnech, občas po 3 týdnech někdy po měsíci nebo víc..) no a.. šlo prostě o to, že on si našel nějakou .............. v Praze.. a pamatuju si to jak včera, když sem přišla z vesela dom a.. pak už to tak veselý nebylo.. bylo to celý v totální prdeli.. všechno šlo do kopru.. a když jsem se ho zeptala, jestli bude s ní, nebo s náma tak řekl, že NEVÍ..!!!! Mamka mu řekla ať si sbalí všechny věci a vypadne.. pak přijel za 14 dnů a atmosféra doma byla hnusná.. já jsem se vždycky o víkendu vykalila jako prase a nikdo si nevšiml.. Mamka většinou šla brzo spát a otec se díval na televizi.. On jasněže volal taždej den ale mamka se s ním nebavila.. a já taky ne.. nenáviděla jsem ho.. Měla jsem na něj vztek.. když nám řekl, že tu mařku má, tak mi bylo jasný, že je to konec.. nenáviděla jsem se, protože jsem si myslela, že za to nějak můžu.. (můžeme se sestrou), že nejsem dost dobrá, aby s náma zůstal.. atak...
...naši to pak nějak spolu zase spíchli dohromady, vlastně ani nevím jak... ani si nepamatuju kdy.. jediný co vím, že jsem v té době hodně pila.. aj přes týden.. jenom se opít a nemyslet na nic.. ale teď.. nevím jak to mezi sebou mají, asi v pohodě.. ale ta naše "rodina".. je podle mě špatná imirace rodiny..
No ale jak byla naše rodina v prdeli.. tak mi se sestrou jsme se o tom moc nebavili, předtím, když se naši hádali a ona brečela, že se rozvedou, tak já jsem byla ta "silná" co jí říkala, ne to bude v pohodě ... ale pak... ona byla v pohodě a já v háji.. tehdy jsem se hodně obracela na přátele.. a pak ani nevím jak jsem ztratila svoji v té době nejlepší kamarádku.. Musela jsem něco udělat, zklamat ju.. nevím.. (zpětně jsme se o tom nedávno s tou kamarádkou bavily a říkala, že vlastně už neví proč..) a prostě připadala jsem si hrozně sama.. bez rodiny, bez někoho o koho se můžu "opřít"...
Že je to celý pitomý? já vím... mám pocit, že celej můj blbej život je jenom jedna velká PITOMOST..

Ivo moc ti děkuji,že jsi ke mě tak otevřená a moc si toho vážím.
To co ti teď napíši,možná vůbec nevezmeš a bude se ti to zdát též jako velká "PITOMOST".Ale já to teď myslím vážně a upřímě.Podle toho co jsi teď napsala mě osobně přijdeš jako velice inteligentní,chápavá,chytrá a citlivá mladá dívka.Ty to máš v hlavě dost srovnané a víš i co by si od života chtěla.Ale když se ve tvém okolí něco bortí a kazí,tak dáváš vinu hlavně sobě i když s tím nemáš nic společného.Snažíš se každému podat pomocnou ruku,aby se netrápil a při tom zapomínáš sama na sebe.A jelikož se ostatním jevíš jako velká silačka co si se vším poradí,tak je nejspíš ani nenapadne že máš nějaký problém.A ty v tom pak "zůstáváš jakoby sama".
Musíš začít rozlišovat věci za které můžeš,a věci které by se stejně staly a nikdo jim nemohl zabránit.A taky se přestaň za vše obviňovat a měj trochu víc sebevědomí.A věř,že když se popereš s tímhle,pití už nebude žádný problém.
A Ivo než taťka odešel,tak to doma bylo v pohodě?To jste se ségrou vycházely dobře?

...nezmiňujte to pitomý slovo.. (citlivá).. to je moje slabost.. ale nedávám svoji pamparampapam.. (citlivost) najevo.. protože.. je to hloupý.. mám pocit, že musím vypadat jako "tvrďák" .. možná tohle souvidí s tím, že otec je voják..
..věřte, že to v hlavě nemám moc srovnaný (jednu dobu - no nejednou.. ale prostě jsem přemýšlela o sebevraždě..), nevím co chci.. nevím vůbec nic.. docela často mám pocit, že jsem naprosto v pasti..
..ale on neodešel.. prostě teď jsou spolu.. nebo prostě jsou OK.. on jezdí dom, baví se spolu, je to asi v pohodě..

než jakože řekl, že má tu ženskou, tak to už doma nebylo v pohodě.. protože byl divnej.. vždycky šel volat někam stranou.. oni se pak kvůli tomu často hádali, protože mamce to bylo jasný ale on to zapíral - že by někoho měl.. a pak to řekl..
...se ségrou jsme si nikdy nijak moc nerozuměli... ale když se hádali, tak se na mě dost obracela, tak jsem pořád říkala, že to bude v pohodě, že se hádají všichni.. Když brečela, tak sem jí říkala ať nebrečí, že se nerozvedou.. (ale málem se rozvedli) .. a pak sem vždycky tajně brečela, když sem pomyslela na to, že se rozvedou, ale o tom ségra nevěděla.. Ale asi od té doby se to všechno nějak.. prostě jsme se nějak odcizili.. nebo já od nich.. nevím.. už jsem pak nechtěla aby mi na nich záleželo.. už nikdy.. na nikom..

Ty si to všechno moc bereš.Každý z nás si jednou zařídí svůj život,svojí rodinu a pak pochopíš,že rodina a manželství není jen procházka růžovým sadem.Všude jsou nějaké problémy,hádky a i rozvody.Ale je to vždy problém těch partnerů(rodičů),né že by za to mohli děti.
Psala si,že si byla na tátu naštvaná a bála se,aby se nerozvedli.A proč teď když jsou zase spolu a v "pohodě" tě to netěší?Má ségra se též rozvedla,měli každodenní hádky a pod.A teď jsou opět spolu a jsou šťastní,i jejich děti(mají 2)jsou v pohodě.
A abych ti práskla i něco n a sebe,tak jsem též rozvedená,znova vdaná a moji 2 kluci (14 a 20)jsou OK.

...protože jsem pitomec... vždyť jsem Vám to už říkala... takže znovu, jsem sráč já vím.. každej jinej je v pohodě... proč si to brát o nic nejde, o nic nešlo.. je to jedno.. smažte na to..