Alkoholik

Zdravím všechny, jsem alkoholička a je mi teprve 16. Začala jsem pít ve 12 letech. Asi rok a půl jsem pila každej den hned už od rána. Teď se snažím abstinovat už půl roku nepiju po ráno skoro ani přes týden. Rodiče nic nevědí a tak chci aby to dál zůstalo. Kamarádi mi chtějí pomoct, ale já si furt nejsem jistá jestli chci přestat. Když jsem pila ráno tak všechno bylo jednoduší i známky na škole jsem měla lepší. Teď když moc nepiju tak se na nic nemůžu pořádně soustředit. A chtěla bych se zeptat jestli svoje pití mohu jen omezit nějak se mi nechce úplně skončit ani na to nemám dost motivace. Já nemám žádnou špatnou vzpomínku s alkoholem. Takže bych vás chtěla poprosit jestli nemáte nějakou radu.

Ahojky zacala jsem pit taky tak mlada a jednine co ti muzu poradit,prestan s tim.cim driv zacnes tim rychleji ti vznikne zavislost.Dostavat se z toho je horsi nez kocovina-Hlavni je uvedomit si jak to skodi,pro me to bylo nepredstavitelne prestat chodit na diskoteky a do hospody vzdyt co jineho delat ze?nasla jsem si par znamych co nepiji a nove konicky.akorad nevim kdyz ti je 16,zkus zajit k nejakemu doktorovi jinak si znicis cely zivot..

Děkuji za odpověď. Omezila jsem na to na 2 piva o víkendu myslíte, že to stačí?

Bez těch 2 piv to vydržíš také, nezkoušej, neexperimentuj, alkohol Tě dostane, nevydržíš jen ty 2 piva, věř!

...vždycky když jsem to omezila na nějakou takovou jakousi přiměřenou míru, myslela jsem si, jak to mám skvěle vymyšlený.
Ale tenhle super plán jsem nikdy nezvládla dodržet moc dlouho a pak jsem zase skončila s těma svýma půllitrovkama vodky...

Hodně dlouho jsem nechtěla přestat pít. Jako úplně nepít... Myslela jsem si, že celej život se přece točí kolem chlastu. Pak jsem teda nějak přestala, kamarádi mi pomohli, nepili semnou a dělali jsme jiný akce. Já to pak ale zas sama nezvládla... Protože jsem chtěla pít a tak jsem se ožírala... Když jsem se snažila nepít sama ničilo mě to. Protože jsem se nažila na sílu, nějak prostě nepíííííííííííít...
Ale ten život tehdy taky nestál za nic.

Naštěstí jsem dostala radu, ať si zajdu na mítink AA (anonymních alkoholiků) trvalo mi snad 1 000 let, než jsem tam šla ale
....moje střízlivost se zásadně změnila. Nebyla jsem na to sama. Konečně jsem si mohla promluvit s někým, kdo je na tom stejně. Kdo to zná.
...najednou ta střízlivost už nebyla tak nucenou jak předtím.
Teď nepiju. Je mi fajn. Neřeším co bude za pár let...Neděsí mě, že se nikdy nenapuju... nepiju, užívám si svůj život. Dělám věci, který bych jinak nedělala. Zažívám pocity, který bych jinak nikdy nezažila.

Mě to zatím s těma dvouma pivama vychází. Jsou to sice jen dvě piva, ale asi s nima nebudu končit hned. Za nějakou dobu.