Alkoholik

No vidíš, pomalu to jde, a antabusu se neboj, je to jen berlička, pomáhá Ti nepít.Nejvíc stejně záleží na Tvém myšlení, smíření se s abstinencí, já se taky bála, nedovedla si život bez pití vůbec představit a šup, je to skoro 9 let.A vůbec nelituji, jsem ráda, že mám klid, nikdo se mně nevysmívá, nepošklebuje, nevydírá mně, mám svou svobodu, veselou mysl, děti jsem rády, já taky!Nikdy bych už se k alkoholu nechtěla vrátit,nejlepší , co mně mohlo v životě potkat, je tato abstinence, baví mně život,vážím si každého střízlivého dne.Jsem vděčná AA, že mně pomohli, že jsem se naučila, jak vedle alkoholu žít, poznala jsem dobré lidi.........

Je to přesně, jak tady psali jiní abstinující, ať už mně nebo jinde na fóru - nevěřila bych tomu, ale opona nového života se pomalu ale jistě otevírá . Předtím jsem tomu nedala šanci, protože jsem vždycky podlehla klamu, že lepší to nebude a byla bližší košile (rozuměj láhev) než kabát. Nechť je i můj příběh jak přes kopírák s ostatními inspirací všem, kdo bojují! Pěkný den, snad konečně přijde jaro, uvnitř i venku!!

Zdravím všechny soukmenovce.U Apolináře nejsem.Přes Opavu a Ostavský detox jsem nastoupila na komlexní léčbu ve Štenberku.Jsem nesmírně vděčná za tuto možnost.Hodně věcí si tu srovnávám.

Jano, držím všechny palce, co mám!!

Ahoj všem, web se mi po letech sám od sebe ozval, tak sem zase koukám. Je síla si to tady po sobě číst, po letech Tak dávám vědět další vývoj. Pít jsem s antabusem definitivně nepřestala, radikálně jsem to omezila, ale pila i na antabus, no popisovat to nebudu, každopádně to nikomu nedoporučuju. Před létem 2013 jsem potkala důslednou terapeutku, která mi pomohla dojít k potřebné pokoře. Napila jsem se ještě v září 2013 a pak myslím v dubnu 2014, ten den, co zemřela Iveta Bartošová. A to bylo naposledy. Od té doby abstinuji, už to bude brzy pět let. Od té doby jsme změnila v životě hodně věcí a tohle byl nezbytnej začátek. A tohle fórum a sdílení zkušeností bylo jedno z pro mě důležitých setkání. Držím palce všem!

OK, gratulujem.

Od té doby abstinuji, už to bude brzy pět let. Od té doby jsme změnila v životě hodně věcí ....

Tak poraď dievčatám. V čom nastala ta zmena. Ako? V čom bol ten zlom, že zrazu to ide?

To se nedá říct, že nastal nějakej zlom. Byl to dlouhotrvající zápas. Myslím ale, že velkou roli v tom se vypořádat se všemi svými závislostmi u mě sehrálo přijetí skutečnosti, že mi je v mým životě blbě a že s tím musím žít a můžu se to leda postupně snažit měnit nebo přijmout. Místo toho, abych se snažila si ulevit okamžitým způsobem, kterej mě ale v důsledku strhne ještě hlouběji.

Valerie napsal:
Od té doby abstinuji, už to bude brzy pět let. Od té doby jsme změnila v životě hodně věcí a tohle byl nezbytnej začátek.

Je uzasny neco takovyho cist! Dava to nadeji... ze se to da, ze to jde. Ze je to tezky a narocny a ze to trva ale ze to opravdu jde. Jsi desne moc dobra!