Alkoholik

Kájo, toto je jedno z pravidel AA.24 hodinový program, ještě dnes vydržím, nenapiji se, zítra se uvidí.

Lidi moc díky za příspěvky, drží mě to ve výhledu na lepší budoucnost bez alkoholu. To heslo znám, četla jsem i kroky AA a psala na TP kde už jsem toho dost pochytila, ale neni nad opravdové a prožité příběhy za která Vám vážně děkuji.
Zkusila jsem jít párkrát na oslavu třeba narozenin nebo někam na akci a pokud jsem si řekla dnes pít nebudeš, nepila jsem . Někdy to ani nebylo tak těžké když tam byla fajn parta nebo rodina. Je to lepší zábava, nejvíc je mi ouvej když je takový ten letní večer, všude jsou lidi po terasách a já cítím tlak že mám prostě chuť se opít. Naštěstí teď nastává podzim takže to snad nehrozí .
Užívejte den krásný a střízlivý

čert nikdy nespí a vždy nabízí pomocný pařát k pomoci

Pavlo 7, v léčebně jsem poznala abstinujícího alkoholika, který každý rok chodil do léčebny na týdenní opakovací pobyty, než se otevřely zahrádky /to bylo před 3 roky/ dál nevím, dělal to několik let.

Zdravím,
také moc děkuji za vaše příspěvky. Nacházím zde mnoho motivace a duševního klidu, že to jde a je to osvobozující. Našla jsem ve vašich slovech mnoho dobrých rad..což je pro mě velkým povzbuzením.
Jinak se stále držím, i přes to, že jsem teď byla v situaci, ve které bych se za normálních okolností napila a plná vzteku se snažila něco vyřešit, ale dokázala jsem nahodit jiný program a se situací se vypořádala úplně jinak a v klidu. Zjišťuji, že není pravdivá má dřívější domněnka, že alkohol ve vás jen donutí říkat nahlas to co nosíte v sobě. Fakt to tak není, mění to osobnost a žvaníte bludy.
Začínám i tím věřit máminý střízlivý půlce, která říká, že mi nikdy ublížit nechtěla.
Přeji krásné dny P.

A jinak tobě Pavlí 7 přeji krásné nové bydlení a třeba v novém bytě nový začátek... zní to asi jako klišé
Přeji hodně sil...pohodové večery, úsměvná rána a úspěšné dny

Ahojte,
pařát k pomoci do pekel, to jo. Mám pocit že to vše klíči v minulosti. Jaké si člověk udělal návyky a s čím vším má alkohol spojenej, a pro mě největší zádrhel ty stavy. Teď musím hledat opravdové já. Kdo vlastně jsem a kolik myšlenek a postojů k životu mi alkohol vzal. Možná kdyby ch neměla problémy s alkoholem nikdy bych po sobě napátrala a nehledala se. Dřív jsem se ve stavech opojení dost litovala, pak jsem přišla na to že není proč, že s tím můžu něco udělat. Dětsví bylo dobré dokud se u nás neukázal alkohol, ve skříních v mamině životě, tím pádem v našem životě. A tak to bylo až do mých 18 let, kdy umřela. Pak se ukázal v mém životě kdy žádná party a akce se bez něj neobešla, bylo to normální jako dýchat. Pak mě začal alkohol v životě otravovat, nějak jsem cítila že jestli v tom budu pokračovat odnese si i zbytek mého života, a to já přeci nechci. Narovinu je nejlepší říct úplně všem že nepiju a už nechci, že se nechci ztrácet sama sobě, a hlavně že chci být sama sebou, protože potom si sebe můžu vážit. Až potom když začnu zodpovídat za své činy, a za svůj život nemůžu nikomu nic vyčítat, a už vůbec ne se litovat. A to že jsou lidi zlí a nespravedliví, si můžu vysvětlit jen tak, že oni sami neví a je bych měla politovat. Je to těžké ale jen tak se můžu osvobodit.
Díky

Dobrý den p.Pavlo,vím jaké máte pocity.Ve svém životě jsem to
prožil mnohokrát a niky jsem sám neměl tolik vůle,abych přestal
pít kontrolovaně.Pokud chcete žít plnohodnotným životem,musíte
podstoupit ústavní léčbu.Obecně panuje z toho hrůza,ale mně
osobně to zachránilo život a cítil jsem se dobře a umožnlo mi
to návrat do společnosti,kde sem se nesetkal s 1.negativní
odezvou.Držím Vám palce a už nikdy abstáky!Po do dobu 16 měsíců
moji abstinence ani jeden do konce života nechci ho prožít.
Nashledanou a hlavu vzhůru :)Vlada

Znám hodně lidí, kteří přestali pít díky AA, nebyli v léčebně.

Nechci nastoupit ústavní léčbu. Jsem tady protože to chci zvládnout, pokud jednou selžu půjdu na AA vím kde jsou už jsem si to zjistila.
Jak Líba napsala jsem kvartál. al. Nemůžu nikde být, mám práci kde si ani nedovedu představit kdyby to zjistili. Ženskej kolektiv ze kterého kvetu, drby a drby, lidi jsou živi na drbech. Mě to zabíjí a je to posiluje, a když na nikoho nic nemají stejně si něco najdou. Nepotřebuju pít v kuse, jen se opít do němoty abych tenhle svět nevnímala, protože lidé dokážou tak ubližovat, že se na to nemůžu koukat. Žít uprostřed samoty na chlast si nevzpomenu, je mi s toho šíleně smutno. Potřebuju asi pomoc psychiatra, dnes jsem si koupila knihu - Buddhův mozek, tak uvidím co se naučím.