Alkoholik

Tož tolik k me snaze minimalizovat zitra stres v tom, kde ho minimalizovat mohu, haha

Tak vstávám do dne, kdy bych měla paniku normálně, ted, jak mi je poslední dobou, to bude katastrofa. A pejsek zvraci jak amina, takže nestíhám, i kdyz jsem vstala dřív, aby to bylo bez stresu ale co chci říct je, ze je fajn vstát a vědet, ze at se stane cokoliv, alespoň jsem k tomu neprispela včerejším chlastem

To, že pes blije, patří k běžným starostem.A je dobře, že si uvědomuješ střízlivost.

Libuš?
...koukám, jak se tu střídají jména..když pročítám vlákna. Plno holek, co to samy zvládly, už nepíšou.. Líbo ty jo.Ty proto, že chceš pomáhat dál...a ony?.. Jsou z toho "venku", začaly znovu, nechtějí si to připomínat,protože je to deprimující?..chápu to dobře?..Asi taky jednou uteču..doufám, že ne z boje, že se tu budu stydět přiznat, že jsem to nezvládla.. Holkám přeju,ať se drží!

A Karel vedle, pro toho bych nejradši poslala.. Já si nemyslím, že si dělá legraci,jen to vzdal..ale anonymně mu na dálku pomoci není, takhle z něj vymámit nějaký kontakt na rodiče

Jdu do práce, hezký den!

Vločko, dneska jedu 27. den...Dám to

jooo..a dneska byla pěkná kosa, 3 st. ráno.. Nevysedávám večer venku, nelemtám ani nealko Bohemku..ale bude mi chybět sluníčko, deprese zimní... uffff... Zimy se bojím..

Čau holky. Je fajn číst, jak abstinujete. Ale tak nějak mi došlo za poslední 2 týdny, co jsem si uvědomila, že v tom lítám, že je to běh na dlouhou trať a par dní, týdnů i měsíců nění ještě vyhráno. Já mám za sebou významnej přelom. Sice včera s alkoholem, ale ne do němoty. Partnersky konflikty. A navíc alkoholismus. Řekla jsem to včera svýmu příteli. Bez zástěrky. Vše, co vím. Řekla jsem mu taky, že se v nejbližší době vydám do AA, abych si rozšířila obzor, neb tápu jako kotě. Zajímavá diskuse uprostřed noci. Vzal to s velkou dávkou pochopení. Jen mi doporučil o tom zatím nemluvit, že uvidíme. Měla jsem skoro pocit, že se na mě dívá jako na hrdinu. Neměl ponětí o tom, kolik jsem toho v posledních měsicích vypila a kdy. Pár prázdných flašek viděl, ale to je setina toho, co se dělo. Taky mi řekl, že je pravděpodobný, že to o mně nikdo jinej neví a že lidi jsou zlý a že se uvidí v budoucnu. Nemá vůbec žádnej problém s mou travalou abistencí a nevidí žádnou překážku ve společneským živote. To mně taky decentně nakoplo. Věří mi a neuklízí flašky z domu. Milé.

Snowflake, i já řídíla mnohdy pod vlivem. Sice hladinkově, ale i tak. Taky jsem pila v těhotenství. Sice jen v druhým trimestru. První a třetí byl čistej, ale i tak. Sice ne pravidelně, ale par excesů tam bylo a to mi došlo, až teď po roce, že to byla recidiva. Měla jsem chuť to zabalit, na ničem mi nezáleželo, ani na mým budoucim dítěti, který má dnes skoro rok a bliblo celou noc. Zlatej pes. To znám taky. Pocit viny, kterej pramení z toho, ani nejsem schopna popsat. Na druhé straně si říkám, že existuje statistika kouřících matek v těhotenství, ale ne chlastacích matek. Je to vopruz, ale je to passé. Už s tím nic nenadělám. Já nežiju v ČR a proto jsem šla po 5 měsících na plnej úvazek do práce, takže žádná MD. Niceméně pití asi dva měsíce po porodu přislo pozvolna opět a dnes po roce jsem se rozhodla, že to bylo naposled. Už nechci ztratit kontrolu. Něvěděla jsem o tom. Je to debilní, ale ja mám VŠ, mluvím 4 cizíma jazykama, pracuju v oboru a nevěděla jsem, co znamená alkoholismus. Sranda, že? Připadám si jako debil. Snažím se to vstřebat. A neb je to venku (aspon doma), tak teď se tím začnu zabývat věcně.

Dano, psycholog nebo psychiatr je asi OK. Ale bacha. Doktoři jsou občas stejný povlové jako inženýři či právníci. Já měla dokotora co řešil nepolodnost 2 roky. Rekl mi před 4 lety, že pokud si neudělám dítě do půl roku, tak riskuju, že žádný mít nebudu. Předčasný selhání ovulární rezervy. Dnes mám téměr roční dceru s jiným partnerem, než s tím, co jsem řešila neplodnost (světe div se, problém byl na jeho straně) a jsem 2 měsíce po vyvolavanym potratu. Takže otěhotnět evidentně můžu .............. Krom toho 3 roky docházím k psycholožce, která o mým pití věděla, ale neporadila mi nic inteligentního. Prej, když nemám třesy, tak jsem fyzicky OK. Jen psychika pokulhává. Dnes musím naznat, že třesy skutečně nemám, ale alkoholik zjevně sem. Monžná sem nebudu za pár měsíců přispívat, neb se z toho dostanu sama. Možná sem pijan a ne alkouš, ale do prdele, co to je za psycholožku, která neví, že mě může alkoho zabít a já mám na to vesele našlápnuto, pokud to neutnu. Tak bacha na doktory. Proto mířím k AA. Moje aktuální psycholožka ví kulovy o závislostech. Uvidíme, co se dozvím v AA a pak se rozhodnu, jak dál. Nedostatek informací je ta největší svině. Vůle, dobrý. Nemoc, řešení, ale totální neznalost je průser. Furt jsem myslela, že to mám pod kontrolou, i dnes si to vlastně trochu myslím, ale už připouštím, že je možný, že to vůbec pod kontrolou nemám, a podle toho jsem ochotna se zařídit. Myslím, když člověk otevře oči, že mu to obecně pomůže. A je jedno, jestli jde o jeho zdraví, vztahy, politickou situaci v zemi nebo osobní finanční krach. Jsem na úplným začátku, ale doufám, že zavčas. I když prodělám recidivy, léčení a já nevím, co všechno, tak aspoň už dnes vím, o co se hraje. Před měsícem jsem to jako ta největší blbka fakt nevěděla. Byla jsem naivní kráva.

Nebyla jsi blbka, kráva...málokdo ví, co alkoholismus je za strašnou nemoc, je to tabu.Plány máš bezva, tak ať ti vydrží, a nepij, bude mnohem lépe.Máš bezva přítele.

Ja vím, k doktorum mam velmi skepticky vztah. A k tomu, ze mám problém, my taky nepomohli se dopracovat, i kdyz ta kvanta přibližně hlásím. Je to jen hmmmm to byste neměla tolik. Vím,ze bliti psa neni katastrofa. Jen mi to přišlo paradoxní, s psycholozkou jsme ošetřovaly, jak si zmírňovat stres a vse vyšlo jinak

Jsem taky nasrana, ze me nikdo nevaroval dřív, kam se s alkoholem ritim, ale s tím nic nenadelam

Ja jdu dnes na dvě dvojky. Se sefovou. Holky, vás obdivuji!!!