Alkoholik

Ahoj, poslední příspěvky mě mrzí. Paradoxně, ti co se odkopou, vylezou z ulity, už jen nečtou,přispívají,sdílejí tak jsou pak vlastně terčem. Přitom udělali sakra krok, když začali o škodlivosti chlastu hledat info, dostali se sem a chtějí podporu, když z nějakého důvodu nemůžou, nechtějí přímo lékaři,neví kam se zařadit.
Je tady plno super příspěvků, dobrých rad. Chodíme sem proto, že vnější svět úplně nechápe s čím mi bojujem,protože to nezažili. Chodíme sem pro podporu.Myslím, že když Vločka dospěla až sem,tak dokáže vnímat vaše rady, že by neměla usnout na vavřínech,že se neztotožňujete s tím, že ani to miničůčo bude bez následků. Ale rozhodla se dobrovolně začít,přizná pravdu, za nic se neschovává,( Kira to pěkně napsala, Vločka pozná kam ji to posune)..takže stačilo napsat jednou ty!ty!ty!

A já navážu opět na svůj boj s lidmi.. Dneska bych zachlastala!...já neřeším ani to , že nemůžu/nechci pít, jako spíš jaký to má pořád vliv na okolí a jak jsem u nich klesla. Čelím přehlížení, pohrdání, za zády to řeší.. A proč, protože jsem řekla, že se může stát, že budu dýl marod.(už nikdo nešel po tom, jestli se marod jen hodím, nebo jestli to budu řešit PL)..Jenom tahle jedna jediná věta při kávě to způsobila. Kdybych držela hubu! Tady na tom maloměstě, obci plné ochlastů. bratranců a sestřenic ..
Myslej si, že užívám minimálně antidepresiva, antabus a ještě něco k tomu, a že proto němůžu pít.Tak dalece sahají jejich info. Vůbec nikdo nepřipustí myšlenku, že bych to zvládla jen z přesvědčení, chtěla bych jim to tím vypitím toho alkonápoje dokázat, a to v té míře, jak jsem byla zvyklá,ale sakra nestojej mi tyhle lidi ani za to jim to vysvětlovat nebo porušit to abstinování...jen je to ku*va těžký...chápu, že lidi pálej mosty.

Moc hezke, vlocko!!!! Věřím, ze to, co ti řekl syn, byla velká odmena moc drzim palce!!!!! Ja se dnes držím, ale víkendy bývám ok, poplacani si nezaslouzim ale nápisu v týdnu, az si ho vyslouzim jinak tenhle tyden makam 7 dni, uf uf ... Hezky vecer vsem

já toho pidipanáka tak neodsuzuju, možná byl slabší, když se pak ředil vodou, než ty moje 4 birelly posledně na tý party.
Takže Vločko, za mě dobrý, pokračuj ve svým druhým měsíci. Taky bych tu přiznala i tu kapku. Ale žádnou jsem neměla, (proto jsem i v tý práci určitě v podezření na ty prášky,protože já si ani nelízla a že opravdu sem tam musíš něco ochutnat- dělá to kolegyně..)

Danuš, čekám, že mi budeš brzo dejchat na paty..

Vločko,
držím palce, tvůj příspěvek mě dostal až k slzám, fakt, myslím, že to dáš, protože sis začala vážit života! Jsi na dobré cestě, jen víc tolerance vůči diskutujícím, každý je jiný a prošel jinými zážitky, ale všichni chcete asi to stejné: nepít.Tak se drž.

Anděl, ja se moc neumím vzít do toho, co prozivas. Teda taky jsou kolem me lidi, co říkají dej si a nedělej zagorku, i kdyz už nechci, ale to je asi vse.. Ty lidi kolem tebe musi byt dost tupi, ha!! Ja vim, ze kdysi, to jsem problém s alkoholem neměla, jsem potkala dva alkoholiky. Jeden s námi v hospodě nikdy nepil, u druhé jsem bydlela a nesměla jsem mít v domě ani lahev baileys, kterou jsem koupila našim domu. Nechapala jsem to, představa, ze mi ta paní ukradne dárek pro naše mi zněla jako že sci-fi. Ale neměla jsem kecy, respektovala jsem je

Možná je to malomestem, změna a nekdo jiný je děsí. Jo, holt jsi na cestě za svobodou nejen od alkoholu, ale i jejich strachu, blbosti nebo nevedomosti

Vločko,moc krásný příspěvek..

Já už si myslím, že ty téměř dva měsíce jsou znát... Holky, můj táta včera slavil narozeniny, naléval panáky, a mě nejen že nenalil, ale ani se mne už nezeptal... vědí, že nechci pít. Jsou už starší, nechtějí vysvětlování, nečekají. Mamce se nikdy moje pití nelíbilo, cítila že se v tom topím, ta je šťastná... za každý můj střízlivý den či víkend. Takže to je pro mne pokrok. Jinak naše akce a párty... jsem šoumen, extrovert (takový ten falešný, znáte to určitě), umím řádit i bez pití, klidně budu zpívat karaoke střízlivá (a tím spíš si to užiju, když vím,ž e jsou o půlnoci všichni namol, a nebudou si to pamatovat oni). A to jsou chvíle který mě děsně těší... že lidi se mě začínají ptát... v kolik šli domů, s kým, jak se chovali... a stačily dva blbý měsíce.

Jsme tu společně. Jsme spolu v tom boji. A já jsem ráda, že jsem vás tu našla. A jestli se zase někdy utrhnu a vypiju panáka nebo skleničku vína, tak já Vám to zase napíšu

A vy ostatní, co třeba jen čtete a nějak neseberte odvahu, tak ji seberte, napište. Není hanba upadnout, ale příliš dlouho ležet. A stane se, můžete klopýtnout, selhat, ale jdeme dál, svět se neboří, a nejhorší pro psychicky labilní jedince je to, když se začnou sebetrýznit a týrat.. a my co máme trable s pitím jsme labilní.. Potřebujeme podporu, NE POCHVALU, to je rozdíl. Nečekám poplácání po zádech, za to, že jsem si toho panáka dala. Ale nepotřebuju zatracování...

Jedeme všichni dál.

Dano, ty to taky dáš.

Anděl, no a co, ať mají podezření na co chtějí, ať si myslej, že jsi těhotná, nemocná, kdo ví co... nech je ať si bájí...
Ty jsi statečná, a zvládáš to, děláš to pro sebe, a nepřestávej. Já na Tebe myslím, nestíhám psát, chtěla jsem poslat mailík...

Ideální život bude fakt bez toho chlastu... úplně... Ale cesta je asi trnitá. Pro mne je za dva měsíce ten můj panák ( a neboj, taky jsem měla několik nealko piv, ale ty jsem nepočítala totiž vůůůbec) takové fakt malé vítězství. A věřím, že to nespustí NIC, žádnou recidivu... Tu by mi způsobilo jedno takové lehké opití, to vím, to už se znám... Ráno kdybych vstala s lehkou kocovinou, hned by mne to svedlo na skleničku vína, aby se vyrovnala hladina, jak říká můj muž...
Ale to se nestalo. Naštěstí.

A poslední, co vám napíšu... teda dneska
Moje děti jsou neskutečně krásný. Jsou úžasně chytrý a neskutečně báječný, a nikdy v životě na mě neviděly jedinou chybičku.
A moje děti jsou jediný můj hnací motor. Někdy mám dojem, že kdybych je neměla, už bych tu nebyla.
A můj boj s alkoholem je vlastně takové jejich vítězství